Stať předkládá Principy správy a řízení veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení inspirované Směrnicemi pro správu a řízení státních podniků OECD. Smyslem Principů je poskytnout neziskovým nemocnicím rámec pravidel, která by jim umožňovala nalézat rovnovážná a efektivní řešení všech složitých situací, v nichž se bude nezisková nemocnice pohybovat. Stať analyzuje současné postavení neziskových nemocnic, jak je upraveno zákonem č. 245/2000 Sb. o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených nálezem Ústavního soudu č.483/2006 Sb. Analýza je založena na porovnání současného postavení neziskových nemocnic jako příspěvkových organizací, státních i nestátních, s Principy správy a řízení veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Z analýzy vyplynulo zejména, že: současná právní podoba neziskové nemocnice, ať už státní či nestátní, jako příspěvkové organizace, je historicky přežilá. Historická přežilost je spojena s úlohou, kterou ve financování neziskových nemocnic jako příspěvkových organizací hrají veřejné rozpočty. Projevuje se v celé řadě závažných ekonomických perverzí; neziskové nemocnice by měly mít jako svůj nejvyšší orgán představenstvo složené z neexekutivních, členů resp. správní radu, jak je to obvyklé v zemích EU i v USA, nikoli exekutivního ředitele. Členové nejvyššího orgánu by měli být jmenováni z řad všeobecně vážených osob, které veškerou svou minulou činností mnohokrát prokázaly svou nestrannost a ochotu věnovat své síly zájmu řádného chodu nemocnice., Corporate Governance Principles of Non-Profit Hospitals inspired by OECD Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Eenterprises are suggested. The analysis of actual legal and financial position of non-profit hospitals as budget contributions receiving organizations displays several economic distorsions calling for a new legal design of non-profit hospitals. Instead of an executive director a non executive board is to be on the top of a non-profit hospital., Tomáš Ježek, and Lit.: 5
Vztahy mezi všeobecnými sestrami a lékaři jsou zejména v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu. Existující problémy lze na jedné straně vyjádřit jako specifický odraz strukturálních změn ve společnosti jako celku, na druhé straně jako odraz změn v systému zdravotní péče. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně společenského postavení všeobecných sester a lékařů. Všeobecné sestry získávají vyšší vzdělání, další kompetence a zvyšují si své postavení v současném systému zdravotní péče. Bez řádně provedených empirických výzkumů nelze všeobecně hovořit o napětí nebo až konfliktnosti ve vztahu lékař –všeobecná sestra. Na základě reprezentativního výzkumu lékařů a všeobecných sester v České republice bylo cílem zjistit názory (v daném článku lékařů) na problematiku vzájemných vztahů, předávání si kompetencí, společně s řešením konfliktů ve vzájemném vztahu. Na závěr článku (viz příloha) je vytvořena strategie k podpoře týmové spolupráce sester a lékařů., Recently, the relationships between nurses and doctors have become the centre of attention. On one hand, the existing problems can be expressed as a specific reflection of structural changes in the society; on the other hand, they reflect the changes in the health care system. In the developed countries, the social status of general nurses and doctors has been changing. Nurses obtain higher education and competences and improve their position in the current health care system. The expressions “stressful” or even “conflicting” relationships between doctors and nurses should not be used without a reliable previous empiric research. On the basis of a representative research performed on doctors (in the particular article, performed by doctors), the opinions on the problems of mutual relationships, delegation of the competences and dealing with conflicts of the mutual relationships was searched. In the conclusion of the article, a strategy to support the team cooperation of doctors and nurses was developed (see Appendix)., Sylva Bártlová, and Lit.: 9
Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlavní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti., The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region., Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková, and Lit.: 18
Cieľ: Cieľom štúdie realizovanej v rámci projektu podporeného APVV (Agentúra na podporu výskumu a vývoja) bola obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Narušená pamäť a identifikácia definujúcich charakteristík v podmienkach českej a slovenskej praxe. Metodika: Na validáciu sme vybrali Diagnostic Content Validity Model (model DCV) podľa Fehringa. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Experti posudzovali významnosť definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy v pripravenom validačnom hárku. Obsahoval 10 definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy, 4 položky z nástroja MMSE (Folsteinov test, Mini-Mental State Examination) a 2 neutrálne položky. Súbor expertov tvorilo 94 českých a 154 slovenských sestier. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky (vážené skóre, VS viac ako 0,75) považovali experti tie, ktoré súvisia s jednotlivými fázami pamäti (recepcia, retencia, reprodukcia). V českom a slovenskom súbore expertov boli výsledky rovnaké a sú porovnateľné so zisteniami iných autorov. Záver: Experti nepovažovali všetky definujúce charakteristiky za rovnako významné, podobne ako v iných štúdiách v rámci projektu APVV. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov) a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej a Slovenskej republike., Aim: The aim of this study (supported by project Slovak Research and Development Agency, SRDA) was to examine the content validity of nursing diagnosis Impaired Memory and to identify the defining characteristics in Czech and Slovak clinical practice. Methodology: Fehring’s Diagnostic Content Validity Model was used. Experts were nurses who achieve minimally the total number of 4 points according to modified Fehring’s criteria. Experts measured importance of diagnostic characteristics of Impaired Memory in validation form. It contained 10 defining characteristics of nursing diagnosis, 2 neutral characteristics and 4 items from MMSE (Mini-Mental State Examination) tool. Respondents were 94 Czech and 154 Slovak nurses. Results: Experts identically considered as main defining characteristics (weighted score more than 0,75), which consistent with memory phases (encoding, storage, retrieval). In Czech and Slovak data of respondents were results almost identical and are comparable with results another authors. Conclusion: Experts didn’t consider all defining characteristics as uniformly important, similarly as another SRDA studies. Particular influence had composite of respondents which had only minimal level of criteria for expert (6 points) and absence of standardize nursing terminology in Czech and Slovak Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura
Cieľ: Obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická zmätenosť a identifi kácia defi nujúcich charakteristík v podmienkach slovenskej a českej ošetrovateľskej praxe. Metódy: Na validáciu bol použitý retrospektívny Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) podľa Fehringa. Za expertov boli považované sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifi kovaných Fehringových kritérií. Súbor expertov tvorilo 144 slovenských a 107 českých sestier. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky (vážené skóre VS viac ako 0,75) považovali zhodne slovenskí aj českí experti: narušená interpretácia podnetov a reakcia na ne, progresívna kognitívna porucha, klinicky podložená organická porucha mozgu, zmeny v časopriestorovej orientácii a dlhotrvajúca kognitívna porucha, ktoré sú totožné s charakteristikou syndrómu demencie. Závery: Experti nepovažovali všetky defi nujúce charakteristiky za rovnako významné. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov), nekompatibilita NANDA-I Taxonómie II so Zoznamom sesterských diagnóz platným v SR a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej republike., Aim: Content validation of the nursing diagnosis Chronic confusion and identification of the defining characteristics in Slovak and Czech nursing practices. Method: Fehring’s retrospective Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) was used. Experts were nurses who obtained minimum four points according to modified Fehring’s criteria. The group of respondents comprised of 144 Slovak and 107 Czech nurses. Results: Slovak and Czech experts alike considered the following characteristics to be defining (weighted score higher than 0.75): altered interpretation and altered response to stimuli, progressive cognitive impairment, clinical evidence of organic impairment, changes in spatiotemporal orientation and long-standing cognitive impairment, which are congruent with the characteristic features of dementia syndrome. Conclusion: Experts did not regard all the defining characteristics to be of the same importance. This was due to the composite of respondents, who only reached bottom level of criteria for an expert (6 points), incompatibility of NANDA-I Taxonomy II with the List of nursing diagnosis used in the Slovak Republic and lastly the absence of standardised nursing terminology in the Czech Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura 28
Vícečetné zhoubné novotvary (VZN) postihující téhož nemocného patří mezi obávané komplikace léčby. Při jejich odlišné histologické a topografické povaze se spatřuje příčina jejich výskytu v razantní terapii prvotní malignity a v dědičné predispozici. Z rozdílu počtu případů a osob evidovaných v Národním onkologickém registru od května 1976 a žijících s nádory dg. C00-D09 byl stanoven vývoj počtu VZN u mužů a žen k 31. 12. v letech 1989-2005 v ČR a 14 krajích. Za uvedené období vzrostl počet VZN u mužů ve věku 0-85+ let z 6132 (8,6 % z celkové prevalence) na 33 388 (17,6 %) a žen z 5856 (5,7 %) na 32 610 (12 %), u mužů v produktivním věku 35-64 let z 1503 (5 %) na 5798 (9 %) a žen z 1762 (3,6 %) na 8314 (7,2 %). Zastoupení VZN u nemocných v produktivním věku se snížilo během 16 let na 17,4 % u mužů a 25,5 % u žen v roce 2005. Nejvíc nádorových duplicit se vyskytlo v kraji Moravskoslezském, Praze, kraji Jihomoravském a Olomouckém. Uvedený přehled neumožňuje identifikovat první a další nádory i jejich časový odstup. K jejich odhadu může přispět pořadí malignit s nejvyšším nárůstem prevalence v letech 1989 až 2005: nádory kůže, prsu, prostaty, tlustého střeva, ledvin, melanom, nádory rektosigmoidea, močového měchýře, dělohy, vaječníku, štítné žlázy, varlete a NH lymfomy. Při pokračující diagnostice, léčbě a evidenci malignit lze očekávat, že s rostoucími počty onkologicky přežívajících pacientů dosáhne zastoupení VZN k 31. 12. 2010 umužů 20 %,užen 14 %,což za obě pohlaví představuje zvýšení na 98 tis., z toho 20 tis.VZN v produktivním věku, což ovlivňuje také výdaje na zdravotní péči u novotvarů. Jejich objem vzrostl v letech 2000-2005 ze 7,222 miliard Kč na 9,013 miliard Kč s podílem 68,1 % na léčebnou péči, 26,6 % na podpůrné služby, 2,9 % na dlouhodobou péči,1 % na léky a 0,7 % na prevenci. Mezi 21 kategoriemi nemocí dosáhly novotvary svými výdaji pořadí: 3. v léčebné péči, 2. v podpůrných službách, 3. v prevenci, 5. v dlouhodobé péči, 7. v lécích, 7. v rehabilitační péči. Při pokračujícím vývoji mohou náklady na novotvary v roce 2010 dosáhnout téměř 11 miliard Kč při odhadu 595 tis. žijících případů malignit. Ke zpomalení růstu počtů žijících malignit by mohla přispět terapie včasných klinických stadií a účinnější prevence.V onkologii to platí o to víc, oč více si nemocný uvědomuje, že jeho zdraví sice není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím., Multiple malignant neoplasms (MMN) belong to feared complications of the patient's therapy.With their different histology and topography characteristics the cause of their occurrence is considered to be in penetrative or fierce treatment of primary neoplasm and in hereditary predisposition. From the difference between cases and persons registered in the Czech Cancer Registry since May 1976 and living with cancer of dg. C00-D09 there was determined the trend of MMN in men and women to 31. 12. in the years 1989-2005 in the Czech Republic and 14 regions. The introduced summary does not enable to identify first and following cancers and their timing relationship. To their estimation we used the list of cancers with the highest increase of prevalance in 1989-2005. With the continuing diagnostics, treatment and mandatory reporting we can expect the rising numbers of cancer prevalence cases and the MMN will reach 20% in male and 14% in female as of 31. 12. 2010. It means for both sexes increasing to 98 thousand, from which 20 thousand MMN in productive age with the higher healthcare expenditures in oncology. Their burden increased from 7222 billion CZK to 9013 billion CZK during 2000-2005. In continued trend of expenditures of neoplasms they can reach nearly 11 billion CZK in 2010 with the number of 595 thousand surviving cancer cases., Edvard Geryk, Marie Bendová, Petr Kubíček, Radim Štampach, Jakub Odehnal, Petr Koška, Jiří Holub, Milan Konečný, and Lit.: 12
Studie představuje nákladově-minimalizační analýzu modelů pro vyšetřování osob v kontaktu s tuberkulózou v České republice. Studie využívá dostupných nákladových údajů pro Českou republiku a klinických dat ze zahraničních studií.Vyčísluje náklady na model MI, který představuje současný způsob vyšetřování osob v kontaktu s TBC s využitím tuberkulinového kožního testu (TST) a rtg vyšetření, na model MII, který zavádí in vitro test uvolňování interferonu-gama z krevních buněk (IGRA) a rtg vyšetření, a model MIII, který je dvoustupňovým modelem s využitím potvrzení pozitivních výsledků TST testem IGRA a rtg vyšetřením. Z hlediska společenských nákladů (přímých i nepřímých) je nejméně nákladný model III (dvoustupňový s použitím TST a IGRA - 21 187 Kč/10 vyšetření). Tyto náklady se však prakticky neliší od nákladů nezbytných pro model MII (pouze IGRA - 22 551 Kč/ 10 vyšetření), který je však z hlediska techniky provádění jednodušší. Nejnákladnější je model MI (TST - 27 958 Kč/10 vyšetření), který se u nás používá od roku 1986 a který je navíc zatížen nízkou specificitou TST. Přímé náklady (16 175 Kč/10 vyšetření) jsou nejnižší u modelu MIII, nepřímé náklady (2194 Kč/10 vyšetření) pak u modelu MII. K nejdůležitějším zjištěním studie patří, že i přes svou vysokou cenu test IGRA nepředstavuje v modelu MII výrazné zvýšení nákladů oproti současnému způsobu vyšetřování kontaktů. Ve prospěch modelu MII a MIII dále hovoří analýza senzitivity k parametru průměrná mzda ve zdravotnictví a počet vyšetřovaných kontaktů., The study draws on available cost data from the Czech Republic and clinical data from international studies. It calculates costs of the MI model, which constitutes the current examination Metod for people in contact with TBC, with the use of tuberculin skin test (TST) and X-ray examination, the MII model, which uses in vitro release of interferon-gamma from blood cells (IGRA) and X-ray examination, and the MIII model, which is a two-step model using the confirmation of positive TST results by the IGRA test and X-ray examination. From the standpoint of social cost (direct and indirect) the MIII model (two-step with the use of TST and IGRA - CZK 21,186/10 examinations) is the lest expensive. This cost is, however, almost identical to the cost necessary for the MII model (only IGRA - CZK 22,551/10 examinations), which is from the standpoint of examination technique simpler. The most costly is the MI model (TST - CZK 27,958/10 examinations), which has been used in the Czech Republic since 1986 and which is furthermore burdened with low TST specificity. Direkt cost (CZK 16,175/10 examinations) is the lowest for the MIII model; the MII model has the lowest indirect costs (CZK 2,194/10 examinations). One of the most important findings of the study was that, despite its high price, the IGRA test does not present a significant increase of cost in the MII model, compared to the current type of contact examination., Vendula Běláčková, and Lit.: 28
Jižní Morava patří dlouhodobě k oblastem s velmi vysokým výskytem komárů. Vážné problémy nastávají především v době jejich přemnožení, kdy za 1 minutu může zaútočit na člověka často i několik desítek až stovek samiček. Za kalamitní výskyt se přitom považuje situace, kdy je v intravilánu obce zaznamenáno mimo čas nejvyšší aktivity 10 a více útoků za minutu. Zcela opomíjet zde nelze ani komáry jako vektory onemocnění člověka. Na jižní Moravě bylo izolováno několik druhů virů přenášených komáry (moboviry), především virus Ťahyňa (TAHV) a virus západonilské horečky (WNV). Do poloviny minulého století se zde vyskytovala endemicky malárie. Během výzkumu, který zde probíhá od roku 1995, nalezli autoři 32 druhů komárů náležejících do 7 rodů. V rámci výzkumu byly nejčastěji chytány kalamitní (Aedes vexans, Ochlerotatus sticticus) a povodňové druhy komárů (Ae. rossicus a Ae. cinereus s. l.). V jarním období jsou značně rozšířeny Oc. cantans, Oc. annulipes a Oc. cataphylla. Velmi hojný byl rovněž Culex pipiens a Cx. modestus. Oba druhy jsou na jižní Moravě považovány za potenciální vektory WNV. Z možných přenašečů malárie (rod Anopheles) bylo zjištěno 5 druhů (An. maculipennis s. str. a An. messeae pouze na základě determinace vajíček), jejich výskyt byl však ve srovnání s výše uvedenými druhy poměrně řídký., Southern Moravia has long been an area with very high incidence of mosquitoes. Serious problems occur especially in periods of their massive outbreaks, when a person can be attacked by dozens or even hundreds of females per minute. A mosquito calamity is said to occur in a situation where 10 and more attacks per minute are recorded in a township's built-up area apart from the period of highest activity. One also must not rule out the potential here for mosquitoes to be vectors of human diseases. Several types of viruses transmitted by mosquitoes (moboviruses) have been isolated in southern Moravia, in particular the Ťahyňa virus (TAHV) and West Nile virus (WNV). Malaria occurred here endemically until the mid-20th century. Through their research here since 1995, the authors have found 32 species of mosquitoes within 7 genera. The calamity (Aedes vexans, Ochlerotatus sticticus) and floodwater mosquito species (Ae. rossicus and Ae. cinereus s. l.) were captured most frequently during the research. In the spring period, Oc. cantans, Oc. annulipes, and Oc. Cataphylla are notably widespread. Culex pipiens and Cx. modestus have been very abundant as well. Both species are considered to be potential WNV vectors in southern Moravia. Five species of possible malaria carriers (Anopheles genus) have been detected (An. maculipennis s. str. and An. messeae only on the basis of egg determination). Their occurrence has been rather sparse, however, in comparison to the aforementioned species., Oldřich Šebesta, František Rettich, Juraj Peško, and Literatura 35