The Black Death plague constituted a major disruption of the ordinary pace of life of the society in early modern period. As such it attracted interest and drew attention. The Black Death menace caused panic and fear, and therefore various measures and actions which were supposed to prevent the outbreak of the plague or at least considerably limit its consequences were defined and carried out. Such practices were shaped by contemporary ideologies and mentalities and reflected everyday experience. The study of various means of dealing with the Black Death menace may be like looking in a mirror in which the curves of the quotidian lifestyle of the period are reflected. The present paper which analyses the last Black Death plague of 1713-1714 in the environment of a southBohemian town offers one such view. The mechanisms which the inhabitants of the regional capital Písek formulated and applied in the attempt to confront the iimpending Black Death menace, are specifically examined. The bearing of these mechanisms on contemporary devoutness is also problematized at the level of socalled semifolk discourse., Zdeněk Duda., and Obsahuje bibliografické odkazy
The paper starts from a Searlean dilemma - we are bound to view consciousness as ultimately explicable by scientific means, yet science appears to give us no means for explaining the specificity of consciousness - and presents what I see as a plausible though speculative story for avoiding the brunt of the dilemma. The basic idea is (a) that consciousness, or anticipations of it, should be seen as pervasive throughout the biosphere; (b) that the biosphere, following Gerald Edelman, can be seen as the sphere of meta-systems irreducible to purely physical particles and forces; and (c) that it is plausible to view ''full waking consciousness'' as occurring at a very high level of meta-systematicity; with the conclusion (d) that full waking consciousness is both an expectable outcome of the biogenic forces and, in virtue of how it combines them, a very singular case., Příspěvek vychází ze Searleanovy dilema - jsme povinni vnímat vědomí jako nakonec vysvětlitelné vědeckými prostředky, ale zdá se, že věda nám neposkytuje žádné prostředky pro vysvětlení specifičnosti vědomí - a prezentuje to, co vidím jako věrohodný, i když spekulativní příběh, aby se vyhnul nápor dilematu. Základní myšlenkou je (a) že vědomí či očekávání by mělo být vnímáno jako všudypřítomné v celé biosféře; (b) že biosféra, následovaná Geraldem Edelmanem, může být považována za sféru meta-systémů ireducibilních na čistě fyzikální částice a síly; a (c) že je věrohodné vnímat ,,plné vědomí'', jak se vyskytuje na velmi vysoké úrovni meta-systematiky; se závěrem (d), že plné bdělé vědomí je očekávaným výsledkem biogenních sil a v důsledku toho, jak je kombinuje, velmi zvláštní případ., and Pokorný, Martin