Pískovcová socha kráčejícího nahého muže (Marta ?) s urputným výrazem v tváři, fragment., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha Jupitera (vousy, vavřínový věnec), ve zdvižené pravici držel žezlo, u nohou orel., Neumann 1974#, 210-211., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha nahé Venuše, jednou rukou si drží ňadro, druhou ruku má položenu na hlavě Amora. Amor má zavázané oči a láme luk přes koleno., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha nahého Vulkána (dlouhé rozcuchané vlasy, plnovous), dívá se nahoru, v pravici drží kladivo, vedle kovadlina. Levici si tiskne na hruď., Neumann 1974#, 210-211., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika. Braun pojal Vulkána stejně jako později ve Vrtbovské zahradě: jako božského umělce. Stojí opřený o atribut své profese, kladivo, okázale nedbá na svůj zevnějšek a hledí vzhůru, k nebesům, odkud přichází inspirace k jeho černému dílu. Božský zápal je naznačen také gestem levé ruky, kterou si tiskne na hruď.
Pískovcová plastika (v. 28 cm): hlava antické bohyně ?, Neumann 1966#, 103-104., and Socha byla roku 1880 sňata z atiky Clam-Gallasova paláce v Praze. Na atice stálo původně 17 soch, dochována jen část souboru: Jupiter, Venuše, Vulkán, Merkur, Apollón, Minerva (torzo) a dvě fragmentární poprsí.
Pískovcová plastika (v. 94, 5 cm). Polopostava (fragment) nahé bohyně, kolem beder drapérie, pravá ruka na prsou, ve vlasech šňůra perel., Neumann 1966#, 100-102, č.k. 14., and Socha byla roku 1880 sňata z atiky Clam-Gallasova paláce v Praze. Na atice stálo původně 17 soch, dochována jen část souboru: Jupiter, Venuše, Vulkán, Merkur, Apollón, Minerva (torzo) a dvě fragmentární poprsí. Neumann tuto sochu považuje za bohyni Juno.
Pískovcová plastika (v. 187 cm). Postava nahého muže, zamračená tvář, kolem těla drapérie., Neumann 1966#, 98-100, č.k. 13., and Socha byla roku 1880 sňata z atiky Clam-Gallasova paláce v Praze. Na atice stálo původně 17 soch, dochována jen část souboru: Jupiter, Venuše, Vulkán, Merkur, Apollón, Minerva (torzo) a dvě fragmentární poprsí.
Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Pískovcový reliéf: nalevo Pyrrha a napravo Deukalión (plášť přetažený přes hlavu), oba za sebe házejí kameny. Nalevo od Pyrrhy dvě děti a mezi ní a Deukaliónem je dítě a žena. U levého okraje strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev se odchyluje od kanonické ikonografie v tom, že Deukalión a Pyrrha nekráčí vedle sebe a lidé, kteří se z hozených kamenů rodí nejsou za nimi, ale vedle nich. Navíc je tu vedle tří dětí i ženská postava, která opakuje gesto Pyrrhy. Braun se na fasádě Clam-Gallasova paláce se i na dalších reliéfech inspirovaných antickými mýty odchyluje od zavedené normy, což byl zjevně záměr. Sochaři na zakázce velmi záleželo, což dokazují sochy na atice, které jsou velmi pečlivě a detailně propracovány, přestože ne ně nebylo zezdola vidět.
Pískovcový reliéf: nahý Herkules drží jednou rukou Kentaura za krk a druhou za nohu, koňočlověk se snaží sevření uvolnit, přestože již klesl na zem. Za Herkulem je strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev nezobrazuje Herkula s Kentaurem Nessem, kterého zabil na dálku šípem, ale některý z hrdinových bojů s Kentaury, o nichž se zmiňuje Ovidius v Proměnách (12, 536-531).