Vstupní portál s medailony s reliéfními bustami. Dům je z let 1510-1512, na dvoře otevřená lodžie přestavěná koncem 16. století. and Poche 1977#, s. 417.
Hrad po požáru 1547 přestavěn v renesanční zámek. Nejstarší část přestavby tvoří vstupní křídlo (na východě) s volutovými štíty, které jsou z optických důvodů umístěny příčně k vrcholnici střechy. Členění štítů netvoří tektonický systém, ale připomíná spíše pozdně gotické přesekávané pruty, v pozdně gotickém duchu jsou i subtilní a stejně netektonicky pojaté kamenné portály východního a severního křídla (1557-1558). Sgrafitová rustika se směrem nahoru iluzivně zmenšuje, výzdoba byla rekonstruována v letech 1891-1896.
Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Na schodišti na původní emporu kaple je zobrazen Herkules s kentaurem., #, and Dílo, patrně z 15. století, zobrazuje Kentaura Nessa pronásledovaného hrdinou Herkulem.
Nástěnné malby v zelené světnici. Na západě: hrad, lovecké výjevy, v popředí průvod. Východ: hrad, lov na medvěda. Jih: hornatá krajina s tvrzí, vesnickými chalupami a mlýnem na potoce, sedlák s oslem, v pozadí lovec se smečkou chrtů pronásleduje jelena. Sever: hrad Houska s lesnatou krajinou a loveckými výjevy., Poche 1982#, s. 483., and Jedny z prvních vedut a žánrových výjevů v nástěnném malířství českých zemí.
Šatní spona. and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv.
Průčelí dvou nájemních domů zdobených v přízemí nad vchodem trojice reliéfů ve tvaru oblouku s totožnými figurálními reliéfy. Na levé straně vchodu polo ležící nahý muž držící blesky, za ním vlaje draperie, po pravé straně vchodu žena pololežící ve vlnách, po její pravé ruce had. Mezi nimi rostlinný symetrický motiv. and Reliéfy zobrazují čtyři živly - vodu a země a oheň a vzduch. Takovéto alegorické zobrazení je v první polovině 20. století dokladem přežívání klasických témat.