Dvoupatrový řadový dům postavila roku 1934 pro lékárníka Čeňka Řeháka firma V. Nekvasil. V klenáku hlavního portálu monogram ČŘ (Čeněk Řehák) a letopočet 1934. Nad vchodem do lékárny lékárenský znak (váhy a had), okna výkladců v přízemí nesou v klenácích plastiky mužských a ženských hlav (autor nezjištěn)., Baťková 1998, s. 750, and Výzdoba fasády se částečně vztahuje k živnosti majitele domu, který v něm provozoval lékárnu. Hlavy umístěné v klenácích oken však představují konkrétní osoby, a to rodinu majitele domu, ale ve společnosti postav z antické minulosti. První hlava na levé straně průčelí představuje boha Merkura (podle Praxitelova díla z let 350 - 330 př. Kr. z muzea v Olympii), dále je to Venuše a soudobé portréty (stavebník a jeho choť), jako poslední je fiktivní portrét řeckého filosofa Sókrata. Odkazy na antickou minulost v podobě konkrétních známých soch jsou ve třicátých letech poměrně vzácné.
Edikulové pilíře portálu jsou iónské, nad trojstupňovým zalamovaným architrávem je akantový oranementální vlys s prázdnou nápisovou deskou uprostřed. Nad sloupy jsou voluty s listovým dekorem. Na zalamovanou římsou nad kladím dosedá archivolta se znaky Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka na štítech ve vavřínových věncích. Po stranách jsou kahancové lampy s hady., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 136, obr. s. 220., and Kvalitní práce italského kameníka.
Z původního portálu zachovány postraní pilastry s kompozitní hlavicí, ve výplni pilastrů zavěšeny triumfální emblémy (miska s konvicí, studna s okovem, zbraně a pancíř, vojenský buben) a erby Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka. Nad sloupy byly konzoly nesoucí zalamovaný vlys, mezi konzolami byl původně třídílný architráv. Ve vlysu jsou erby a vázy s fantastickými rybami po stranách. Nad kladím je bohatě profilovaná zalamovaná římsa. Kamenická práce je dílo neznámého italského umělce, který pracoval také na dalších pernštejnských stavbách. Portál byl v letech 1570-1571 osazen na domě Mikuláše Onše, při té příležitosti doplněn erbovním nástavcem, ostěním vchodu, cvikly, a nápisovým pásem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 137., and Jeden z prvních antikizujících portálů s triumfálními emblémy v českých zemích.
Budova z doby před rokem 1530, v 17. století přidána lodžie po celé délce hlavní fasády. Z původní stavby zachován portál z roku 1538. Pravoúhlý portál má ostění zdobené rozetami spojenými stuhou. Ostění je umístěno v edikule tvořené pilastry bez hlavic, na nichž spočívá zalamované kladí. Na pilastrech jsou trofejové závěsy. Architráv je dvojitý zdobený píšťalami. Na vlysu odděleném od architrávu i od římsy vejcovcem je nápis, na zalomené části po straně jsou groteskní bytosti. Nad římsou je lunetový nástavec se znakem Prostějova. Znak nesou velké mýtické bytosti (křídla a dole hadí tělo) s individualizovanými tvářemi, nalevo je muž v šupinovém brnění s přilbou, nalevo žena s čepcem, snad kryptoportréty Jana z Pernštejna a jeho manželky. Po stranách jsou voluty s rozetami., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 133, s. 218-219., and Portál je dílem dílny čistě italské orientace činné ve 30. letech na střední Moravě. S portálem prostějovské radnice bezesporu souvisí portál v Olomouci (radnice), v Kroměřížském zámku (fragment patrně místního portálu) a v Prostějově (Onšův dům), tato huť se kolem roku 1540 přesunula do Pardubic. Nápis na radnici v Prostějově je prvním dokladem vystupující renesanční kapitály.
Na náhrobní desce ležící ženská postava se čtyřmi erby v rozích. Na nástavci uprostřed groteskní dekorace (žena se závojem s uzly po stranách, košík s ovocem), po stranách hlavy satyrů. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 256, obr. s. 372.
Řadový čtyřpodlažní nájemní dům, nad vchodem ve druhém patře dvojice ženských alegorických postav v antické drapérii. Vlevo stojící žena, ve vlasech diadém, v levé ruce kamennou desku, pravá ruka přidržuje bohatou drapérii (Historie). Prostovlasá žena vpravo drží v pravé ruce květinový věnec, levá ruka přidržuje drapérii (Fama). and Nájemní dům z konce 19. století představuje typickou stavbu, která na neo-renesančním průčelí prezentuje nad vchodem ženské alegorické postavy. Jsou inspirovány římskými sochami stojících žen, múz, nebo bohyň (nejčastěji např. Ceres, Flora, Juno) s atributy evokujícími novodobé alegorie. S věncem je v antice nejčastěji zobrazována prostovlasá Flora, ale v této souvislosti, nad vchodem nájemního domu, má věnec spíše význam obecně určující postavu jako Slávu - "dobrou pověst", která se vztahuje k obyvatelům domu (Fama), jejímž protějškem je Historie. Stejné téma a stejně vypracované najdeme rovněž na domě v Bathory utca 27, takže se evidentně jedná o stejnou dílnu.
Řadový čtyřpodlažní nájemní dům, nad vchodem ve druhém patře dvojice ženských alegorických postav v antické drapérii. Vlevo stojící žena, ve vlasech diadém, v levé ruce kamennou desku, pravá ruka přidržuje bohatou drapérii (Historie). Prostovlasá žena vpravo drží v pravé ruce květinový věnec, levá ruka přidržuje drapérii (Fama). and Nájemní dům z konce 19. století představuje typickou stavbu, která na neo-renesančním průčelí prezentuje nad vchodem ženské alegorické postavy. Jsou inspirovány římskými sochami stojících žen, múz, nebo bohyň (nejčastěji např. Ceres, Flora, Juno) s atributy evokujícími novodobé alegorie. S věncem je v antice nejčastěji zobrazována prostovlasá Flora, ale v této souvislosti, nad vchodem nájemního domu, má věnec spíše význam obecně určující postavu jako Slávu - "dobrou pověst", která se vztahuje k obyvatelům domu (Fama), jejímž protějškem je Historie. Stejné téma a stejně vypracované najdeme rovněž na domě v Bathory utca 27, takže se evidentně jedná o stejnou dílnu.
Vila v zahradě. Na fasádě hlavního průčelí prvky antického architektonického tvarosloví - portál zdoben vejcovcem, nad portálem vázy. Na nároží ve druhém patře je fasáda sochařsky ozdobená alegorickou postavou nahé ženy, která drží v pravé ruce srp, za ní obilné klasy (Úroda). and Stejný typ plastické dekorace fasády, personifikace úrody, je použit na fasádě nedalekého bloku nájemních činžovních domů (Kisrókus utca, Keleti Károly utca). Jedná se tedy patrně o sériově vyráběnou sochu uplatněnou v širším okolí bez zvláštního výběru funkce domu (vila, nájemní činžovní dům).