Pravoúhlý portál s obloukovým záklenkem. Konkávní ostění je na obou stranách lemované osekanými kmínky, který jakoby kořenily vedle vchodu. Po obou stranách dole kruhová podložka pod sochu nesená vousatou hlavou divého muže, v oblouku jsou na konzolách s větvemi dva muži tahající za provaz, ve cviklech kolčí štíty s erby Valečských., Chamonikola 1999#, č. 44, obr. na s. 167., and Doklad spojení divých mužů a organické architektury. Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Velkomoravská keramika antických tvarů., Antické tradice, s. 69, č.k. 21., and Původně se předpokládalo, že tento typ keramiky je římskoprovinciálního původu a že ji staří Moravané nacházeli při rozebírání římských staveb, uvažovalo se i o byzantském či nomádském původu. Po nálezu hrnčířské pece s keramikou v Sadech však nelze pochybovat o jejím místním původu.
Velkomoravská keramika antických tvarů. Původně se předpokládalo, že tento typ keramiky je římskoprovinciálního původu a že ji staří Moravané nacházeli při rozebírání římských staveb, uvažovalo se i o byzantském či nomádském původu. Po nálezu hrnčířské pece s keramikou v Sadech však nelze pochybovat o jejím místním původu. and Kotalík 1982#, s. 69, č.k. 20.