Nad původním vchodem sochařský znak Stanislava Thurza a českého a uherského krále Vladislava II., štíty se znaky nesou putti. Pod znaky kamenný vlys s nápisem v renesanční kapitále, na levé straně znaků byl namalovaný nápis oslavující ve verších vládu Ladislava II., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 300, obr. s. 388., and První nápis na rezidenci antikizující formou, obsahem i funkcí.
Pilastr s bohatou zavěšenou dekorací, miska, konvice, studna s okovem, zbroj a zbraně. Patrně z portálu zámku., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 74, obr. s. 160., and Po formální stránce souvisí s portály v Olomouci a Prostějově.
V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Objevují se zde již nové renesanční prvky v nástěnných malbách ve velkém sále západního křídla., Šimek 1989#, 242-245., and Ornament složený z palmety a motivu lotosového květu je dědictvím řecké architektury.
Perspektivní obraz palácového průčelí s postavami, v pozadí krajina a město., Homolka 1985#, 273., and První perspektivní zobrazení architektury v nástěnném malířství českých zemí.
Nástěnná malba na klenbě, jsou zde zobrazeni čtyři proroci a andělská kapela. Uprostřed je regenschori s notovým listem a zpěvák s kodexem, hudební nástroje: loutna, harfa, přenosné varhany, fidula, cimbál, trubka., Daniel 1987#., and První zobrazení kapely v českých zemích.
Figurální nástěnná malba v kapli. Pod havířem a hašplířem, nesoucím znak Kutné hory, jsou zobrazeni dva horní úředníci s individualizovanými tvářemi. and Homolka 1985#, 273.
Latinský text zaměřený na výčet hlavních neboli smrtelných hříchů s jejich dcerami, opatřený českými překlady názvů jednotlivých hříchů a mající formu obrazového diagramu.