Velkomoravská keramika antických tvarů., Antické tradice, s. 69, č.k. 21., and Původně se předpokládalo, že tento typ keramiky je římskoprovinciálního původu a že ji staří Moravané nacházeli při rozebírání římských staveb, uvažovalo se i o byzantském či nomádském původu. Po nálezu hrnčířské pece s keramikou v Sadech však nelze pochybovat o jejím místním původu.
Velkomoravská keramika antických tvarů. Původně se předpokládalo, že tento typ keramiky je římskoprovinciálního původu a že ji staří Moravané nacházeli při rozebírání římských staveb, uvažovalo se i o byzantském či nomádském původu. Po nálezu hrnčířské pece s keramikou v Sadech však nelze pochybovat o jejím místním původu. and Kotalík 1982#, s. 69, č.k. 20.
Z letohrádku v královské oboře nedaleko sídelního města jsou dochovány pouze základy a fragmenty článkoví. Jednalo se o podélnou dvoupatrovou stavbu s arkádami obíhajícími okolo všech stran, nad arkádami byla terasa. Arkády byly podepírané toskánskými sloupy, mezi nimiž bylo zábradlí s kuželkovou balustrádou. Reprezentační charakter stavby dokazují znaky uherského království umístěné na pilířcích zábradlí. Stavba je současná s obdobně koncipovaným letohrádkem Vladislava II. v královské oboře ve Stromovce a obě tyto stavby mohly být jedním ze vzorů pro letohrádek Ferdinanda I. v Královské zahradě na Pražském hradě., Feld 2002#, 311-312., and Jedna z první vil ve střední Evropě.
Monochromní nástěnná malba v malovaném řezbovém rámu. Scéna v lesní krajině, vlevo pod stromem sedí Diana (srpek měsíce ve vlasech, v levici kopí). K bohyni přichází postava v krátké říze, zvlněné vlasy po ramena (žena nebo muž), v levé ruce kopí, pravá napřažena k Dianě, doprovázená dvěma psy. and Obraz je velmi neuměle namalován, zcela jistě není dílem autora monumentální stropní fresky na Ohradě (G. Werle). Není vyloučeno, že nevznikl současně s nástropní kompozicí, ale o něco později, těsně před dokončením zámku. Postava přicházející k Dianě má na sobě krátký oděv, může se jednat o muže, ale i o postavu ženy v loveckém chitónu. Spojení Diany a lovce či lovkyně může evokovat několik tématických okruhů (e.g. Dianina družka, lovec Aktaión, Orión), v tomto případě však k tomuto poněkud melancholickému výjevu nemáme průkazné analogie, které by jej umožnily blíže specifikovat.
Monochromní nástěnná malba. Scéna v lesní krajině. Mladý muž, se opírá levým loktem o pařez stromu, je otočený zády, v pravé ruce drží kopí, u jeho nohou stojí pes. and Obraz je velmi neuměle namalován, zcela jistě není dílem autora monumentální stropní fresky na Ohradě (G. Werle). Není vyloučeno, že nevznikl současně s nástropní kompozicí, ale o něco později, těsně před dokončením zámku. Vzhledem k tomu, že na jižní straně severního fabionu je zobrazena Diana (Seléné), obraz by mohl představovat Endymióna.
Podoba kašny s postavou Caesara v antické zbroji je známá pouze z obrazu z roku 1623 zobrazujícím zázrak sv. Pavlíny (obraz odcizen, existuje jenom kopie (VMO 0 4438/D51)., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 35., and Podle středověkého mýtu byla Olomouc založena Juliem Caesarem, v 16. století mýtus šířili olomoučtí humanisté.
Zesnulý je zobrazen vleže. Na sobě má antikizující zbroj a kulatý antický římský štít, vedle něj sedí spící genius s uvadlou ratolestí v ruce., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 286, obr. s. 383., and Zesnulý je zbrojí a a géniem smrti připodobněn k antickému Římanovi patrně v souvislosti o humanistické fikci o založení Olomouce Juliem Caesarem a Moravanech jako potomcích Markomanů.
Náhrobek rodiny Riedel - Horstentreuovy. Na kamenném soklu, opatřeném patkou a korunní římsou, je na přední straně nápis se jménem rodiny. Na tomto podstavci je umístěna socha mladé ženy, možná antické bohyně, zobrazena v mírně podživotní velikosti stojící v kontra postu. Postava je oděna do zřasených vícedílných šatů. Levou ruku má pozvednutou. Ruka je v zápěstí ulomena a chybí, takže nevíme, zda-li něco držela nebo vyjadřovala nějaké gesto. Pravá ruka, držící knihu, je rovněž ulomena, je volně položena vedle sochy. Po pravé straně je umístěna stojící tyč, která je ve vrcholu ulomená, takže nevíme čeho násadou byla. Před pravou nohou postavy je umístěn kamenný blok zpracovaný jako přírodní kámen. Památka se dochovala v poškozeném stavu, levá ruka je v zápěstí ulomena a ztracena. Pravá ruka je ulomená, zachovala se a leží u nohou sochy. Hůl - násada je zlomen a ztracena. Socha je pokryta nestejnoměrnou vrstvou nečistot a řasou. Z dochovaného stavu není možné určit, koho postava zobrazuje. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 34