Stříbrná litá tulej (násada kuželovitého tvaru) zdobená rostlinným ornamentem, spirálovitě stáčená úponka, trojúhelníčky, meandr. Vzor je vytvořen inkrustací (tauzováním), vtepáním kovu jiné barvy do vyrytých rýh za studena. Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín), hrob muže., Šolle 1959#, 380-382., Lutovský 2001#, 30, 325-326., and Jeden z nejstarších příkladů zobrazení antikizujících ornamentálních motivů (úponka, meandr) v archeologických nálezech na našem území. Zdobná tulej sloužila ke zpevnění spodní části ratiště kopí. Tento nález z mužského hrobu byl patrně součástí slavnostního kopí, dřevce nebo praporce. Předmět je zdoben rostlinným ornamentem, který napodobuje šlahoun rostliny ukončený listem. Ve své původní podobě je tento motiv patrně zobrazením vinné révy, do umění jej poprvé začlenili Řekové a pak Římané. Úponka zobrazená na tuleji je touto antickou ornamentikou inspirována, do místní umělecké produkce byla v 1. tisíciletí přebírána z římských kolonií v Záalpí. Ve středověku se stala jedním z nejčastějších výzdobných motivů architektonických článků a uměleckého řemesla.
Stříbrné náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 39, 205-206., and Ukázka výrobku v tradici byzantských šperků. Naleziště bylo hradištěm, kde byly v 9. století pravděpodobně i různé řemeslné dílny. V ženských hrobech bylo nalezeno mnoho velkomoravských šperků, patrně místní výrobky. Zlaté a stříbrné velkomoravské náušnice z 9. - 10. století (tzv. Veligradské šperky) byly patrně inspirovány byzantskými a orientálními vzory. Některé další tvary mají svůj původ již v antickém Řecku, např. bubínkové, hrozníčkovité, lunicovité.
Kašna se sochou Neptuna, delfín, trojzubec (chybí)., Poche, Preiss 1973#, 77, 176, obr. 71-72., Vlček 1996#, 197-198., and Kašna se sochou Neptuna ve dvoře je anonzmním dílem socha ovlivněným Medvědí kašnou Jeronýma Kohla na Smíchově a Leopoldovou fontánou na Pražském hradě.
Na fasádě průčelí, v 1. patře, vedle okna na střední ose, dvojice stejných ženských figur. Karyatida, nahá, v kontrapostu stojí na pravé noze, dolní polovina těla zahalena drapérii, lkrerou přidržuje pravá ruka, levá paže ohnutá za hlavu., Šámal, Ramyrev 2006#, s. 20., and Sochy kariatyd jsou patrně průmyslově vyráběné odlitky, které sloužily k dekoraci fasád.
Portál s balkónem neseným dvěmi polopostavami Atlantů., Poche, Preiss 1973#, 57, obr. 42., Vlček 1996#, 375., and Stavebník byl presidentem české komory. Výzdoba průčelí snad pod vlivem Domenica Martinelliho.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž., Homolka 1985#, 217-220., and Volná imitace Staroměstské mostecké věže císaře Karla IV., jejímž prostřednictvím stavba navazuje na antickou triumfální symboliku.
Ostění okna je zdobeno pletencem rozetami. Edikula okna spočívá na římse s pletencem, jež je pod pilastry zalomena, takže tvoří mohutné konzoly. Na konzolách jsou korintské kanelované pilastry. V hlavicích pilastrů jsou místo krajních listů rohy hojnosti. Na pilastrech je položen dvoudílný bohatě profilovaný architráv, ve vlysu je nápis PRAGA CAPUT REGNI. Nad kladím je římsa, na níž je bohatě profilovaný kruhový tympanon s vloženým reliéfním znakem Starého města. V roce 1731 byla připojena postranní okna s gotizujícími nástavci. and Okno vzniklo po spojení Starého a Nového města pražského roku roku 1518, radnice byla tehdy rekonstruována a kolem 1520 vzniklo okno s nápisem PRAGA CAPUT REGNI. Politický charakter výzdoby okna podtrhuje nejen nápis, ale i formální vazba na architektonickou plastiku jagelonského Pražského hradu. Edikula je variací okna Vladislavského sálu, kde na severní straně najdeme obdobné pilastry s konzolami i nápis ve vlysu. Kruhový tympanon má obdobu na vstupním portálu do Staré sněmovny a na bočním portálu do bazilky sv. Jiří, jež byl rovněž spjat s panovníkem. Okno navazuje na výzdobu přízemního okna vedle hlavního vchodu do radnice z konce 15. století, kde je znak Starého města, znak Českého království a monogram Vladislava Jagelonského (W). Nápis je v tzv. raně humanistické kapitále, jež se vyznačuje vědomě nekasickými rysy (epsilon "E", "N" a "I" s prohnutím středu dříku ve tvaru polovičního nodu, gauda písmene "G" se stáčí dovnitř, atd.). Vědomě retrospektivní, gotickým prvkem je rovněž přesekávané rámování nápisu.
Edikula okna spočívá na římse s pletencem, jež je přerušena konzolami, z nichž rostou korintské kanelované pilastry. na pilastrech je položen dvoudílný architráv, ve vlysu je nápis PRAGA CAPUT REGNI (Praha hlava království). Nad kladím je římsa, na níž je bohatě profilovaný kruhový tympanon s vloženým reliéfním znakem Starého města. V roce 1731 byla připojena postranní okna s gotizujícími nástavci., Hořejší 1979#, s. 34, 149., and Okno vzniklo po spojení Starého a Nového města pražského roku roku 1518, radnice byla tehdy rekonstruována a kolem 1520 vzniklo okno s nápisem. Nápis je obměnou hesla "Roma caput mundi", která byla zprostředkována nápisy na pečetích Svaté říše římské, a politický charakter výzdoby okna podtrhuje i jeho formální vazba ostění na jagelonský Pražský hrad.