Pět namalovaných putti zobrazených v různých postojích drží erby na namalované římse edikuly rámující vstup do arkýře. Jsou nazí kromě putto napravo, který má suknici. Namalovaní putti byli rovněž v listoví zdobící špalety oken, jejich nahá těla zdobí řetězy. V levé špaletě okna na jižní stěně drží putto zrcadlo and Hrubý 2003#, 50-52.
V čele tribuny je nápisová deska, kterou drží putti (tunika, přilba na hlavě) s pochodněmi., Hrubý 2003#, 142-150., and Motiv putti s pochodní mohl být převzat z antických římských náhrobních reliéfů s génii s pochodněmi obrácenými k zemi.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou. Jedna kazeta se Samsonem bojujícím se lvem., Hrubý 2003#, 142-150., and Motiv inspirovaný antickým zápasem Herkula se lvem.
Svislé části ostění oken zdobí kandelábrová ornamentika vyrůstající z vázy na vysoké noze, nahoře v rozích kolčí štíty a akantová rozvilina s groteskami. Dveřní portály (doložené pouze v interiérech) jsou edikulové, s pilastry po stranách zdobenými kandelábrovou ornamentikou. Ve cviklech kruhového záklenku nalevo groteskní Pegas a napravo gryf, kladí zdobí okřídlení putti se štíty v akantové rozvilině, nad zalamovanou římsou korunující kladí je trojúhelníkový tympanon s okřídlenými putti na groteskních delfinech přidržujícími štít s pernštejnským znakem., Hrubý 2003#, 158-162., and Terakotové reliéfy byly vyráběny v jedné dílně podle jednotného vzoru v ohromném množství, mnoha stovek kusů.
Na severní stěně mezi oknem do nádvoří a komínvým tělesem byl nalezen fragment malby krajiny se třemi muži, na horizontu jsou vysoké zasněžené hory, před nimi město s věžemi. Krajina byla zobrazena rovněž ve špaletě okna na jižní straně sálu. Krajiný rámec hraje důležitou roli i v obraze Samsona a Dalily na východní stěně sálu. and Hrubý 2003#, 52, 55.
Na východní straně byl parapet mostu opatřen reliéfním vlysem, datum dokončení mostu je na destičce, kterou drží okřídlený putto umístěný na nalevo (tedy na východní straně) od vstupního portálu. Na první desce zleva je lev bojující s groteskním delfínem, dva groteskní delfíni jsou rovněž na třetí desce. Na osmé desce je groteskní muž (Tritón). and Hrubý 2003#, 150-154.
Edikulový portál z místního pískovce s bohatou sochařskou výzdobou, jež zčásti přechází ve volnou plastiku. Má kruhový záklenek s květovými kazetami v podhledu, ve cviklech bohatě zdobených listovím jsou okřídlení putti nesoucí kolčí štíty se znaky, kolčí štít je rovněž před svorníkem. Edikula je dvojitá, v pozadí jsou iónské pilastry, před něž jsou předloženy korintské polosloupy s kuželkovými dříky. Nad nimi je zalamované kladí, na jehož spodní straně jsou kazety s květy uprostřed. Na zalomené části vlysu nad sloupy jsou váza, ve vlysu mezi nimi je nápisová deska v rozvilinové ornamentice, do níž je nalevo zakomponována groteskní akantová žena (Néreovna) a napravo akantový muž (Tritón). Nad kladím je archivolta s rozvilinou se zakomponovanými čtyřmi putti v tunikách, uprostřed je kolčí štít za pernštejnským znakem, na helmu býčí hlava. Na obou stranách archivolty jsou putti s rolverkobvými štíty, nalevo se znakem Pernštejnů. Podle nápisu je portál z roku 1529 a na nynější místo byl osazen roku 1541., Hrubý 2003#, 131-140., and Portál má analogie především v portálu v Chomutově (1530). Edikulové portály s archivoltou jsou typické pro Toskánsko. Baňkovité sloupy odvozené z antického uměleckého řemesla byly populární v severní Itálii po celé 15.-16. století (Lombardie, zejména Como a Lugano), po roce 1500 se dostávají na sever od Alp a v českých zemích se prosadily ve dvacátých letech 16. století. Válcové sokly s plastickým dekorem oddělené od sloupu římsou jsou benátským motivem, pro tuto oblast je rovněž typická profilace archivolty a žlábkování říms.
Nástěnná malba ve Velké síni hradu se nedochovala. Na malbě známé dnes jenom z kopií byl turnaj a bitva, oba výjevy byly zasazeny do krajiny s městem., Homolka 1985#, 280., and První zobrazení města v krajině v českých zemích, první monumentální obrazy bitvy a turnaje.