Fragmenty medailonu byly nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Fragmenty medailonu nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil-Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Kašna završená sochou Merkura. Nahý mladík, levá noha stojící na globu, pravá zakročená, v levé ruce drží podél těla berlu, kaduceus, pravá je zdvižená vzhůru. Na hlavě má okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce (talaria)., Rajna 1989, 182; Buza 1994, p. 50; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 6., and Autor této sochy boha obchodu, bohatství a cestovatelů, se patrně inspiroval renesančním sochařstvím ovlivněným archeologickými nálezy antických soch. Inspirací může být některá z plastik Merkura od Willema Van Tetrode (1525-1580), nebo některá z variant bronzové plastiky sochaře Giambologna (1529-1608), například varianta z roku 1565 (dnes v soukromé sbírce ve Švédsku, srov. Avery 1993, obr. 128). Tento autor vytvořil pod vlivem antických soch několik variací božstva. Nejznámější je alegorie Severního větru jako Merkur (mladík vylétající z úst Zefyra, 1580, dnes Muzeo Bargello, Florencie); byla velmi slavná již v 16. století a později inspirovala několik dalších tvůrců. V roce 1665 daroval Cosimo de Medici jednu její bronzovou verzi v životní velikosti císaři Maxmiliánovi II. (drobná verze je dnes ve Vienna Kunstkammer, KMV, inv.no. 5898, bronzová kopie v životní velikosti - Balboa Park, Timken Museum of Art, San Diego). V 19. století byla podle této sochy vyrobena řada replik, do pravé ruky božstva byl přidán váček na peníze a v různých velikostech byly pak plastiky umisťovány do interiérů (jsou dodnes na starožitnických trzích, novodobé současné repliky v životní velikosti jsou též umísťovány do veřejných parků).
Neorenesanční nárožní nájemní dům. Ve šítě rohového průčelí budovy, po obou stranách okna, ženská postava v antické drapérii. Vlevo žena s čelenkou ve vlasech a knihou v levé ruce, vpravo žena s věncem v pravé ruce. and Typická sochařská výzdoba neorenesančích průčelí oslavující obyvatele domu alegorickými plastikami odkazujícími na dobrou pověst a vzdělanost jeho obyvatel. Obdobně je koncipována výzdoba fasády v Révay u. 10.
Neorenesanční nárožní nájemní dům. Ve šítě rohového průčelí budovy, po obou stranách okna, ženská postava v antické drapérii. Vlevo žena s čelenkou ve vlasech a knihou v levé ruce, vpravo žena s věncem v pravé ruce. and Typická sochařská výzdoba neorenesančích průčelí oslavující obyvatele domu alegorickými plastikami odkazujícími na dobrou pověst a vzdělanost jeho obyvatel. Obdobně je koncipována výzdoba fasády v Révay u. 10.
V zahradě pískovcová socha stojícího nahého mladíka, na levém rameni má přehozenou drapérii, u pravé nohy pařez. and Socha přenesena v 19. století z Brantic. Kopie antické sochy, srov. Exemplum: Antinoos Belvedere.
V parku pískovcová socha: stojící nahá mužská postava, levá ruka se opírá o pařez, na něm toulec se šípy, pravá ruka zvednutá do týla - Apollón., Haskell, Penny 1981#, č. 8., and Socha přenesena v 19. století z Brantic. Kopie antického sochařského typu známého jako Apollino.
V zahradě pískovcová socha stojícího nahého chlapce, hraje na flétnu (chybí), levým loktem se opírá o vysoký pařez, na něm kůže.Na soklu reliéf: Pan a Syrinx. and Socha přenesena v 19. století z Brantic. Kopie antické sochy (Petit Faune, Paris, Louvre).