Dlaždice s centrálně komponovaným motivem palmet., Kotalík 1982#, s. 76, č. k. 30., and Pochází z benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. Ornamentika navazuje na antické předlohy.
Dvoupatrový řadový dům postavila roku 1934 pro lékárníka Čeňka Řeháka firma V. Nekvasil. V klenáku hlavního portálu monogram ČŘ (Čeněk Řehák) a letopočet 1934. Nad vchodem do lékárny lékárenský znak (váhy a had), okna výkladců v přízemí nesou v klenácích plastiky mužských a ženských hlav (autor nezjištěn)., Baťková 1998, s. 750, and Výzdoba fasády se částečně vztahuje k živnosti majitele domu, který v něm provozoval lékárnu. Hlavy umístěné v klenácích oken však představují konkrétní osoby, a to rodinu majitele domu, ale ve společnosti postav z antické minulosti. První hlava na levé straně průčelí představuje boha Merkura (podle Praxitelova díla z let 350 - 330 př. Kr. z muzea v Olympii), dále je to Venuše a soudobé portréty (stavebník a jeho choť), jako poslední je fiktivní portrét řeckého filosofa Sókrata. Odkazy na antickou minulost v podobě konkrétních známých soch jsou ve třicátých letech poměrně vzácné.
Edikulové pilíře portálu jsou iónské, nad trojstupňovým zalamovaným architrávem je akantový oranementální vlys s prázdnou nápisovou deskou uprostřed. Nad sloupy jsou voluty s listovým dekorem. Na zalamovanou římsou nad kladím dosedá archivolta se znaky Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka na štítech ve vavřínových věncích. Po stranách jsou kahancové lampy s hady., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 136, obr. s. 220., and Kvalitní práce italského kameníka.
Z původního portálu zachovány postraní pilastry s kompozitní hlavicí, ve výplni pilastrů zavěšeny triumfální emblémy (miska s konvicí, studna s okovem, zbraně a pancíř, vojenský buben) a erby Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka. Nad sloupy byly konzoly nesoucí zalamovaný vlys, mezi konzolami byl původně třídílný architráv. Ve vlysu jsou erby a vázy s fantastickými rybami po stranách. Nad kladím je bohatě profilovaná zalamovaná římsa. Kamenická práce je dílo neznámého italského umělce, který pracoval také na dalších pernštejnských stavbách. Portál byl v letech 1570-1571 osazen na domě Mikuláše Onše, při té příležitosti doplněn erbovním nástavcem, ostěním vchodu, cvikly, a nápisovým pásem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 137., and Jeden z prvních antikizujících portálů s triumfálními emblémy v českých zemích.
Budova z doby před rokem 1530, v 17. století přidána lodžie po celé délce hlavní fasády. Z původní stavby zachován portál z roku 1538. Pravoúhlý portál má ostění zdobené rozetami spojenými stuhou. Ostění je umístěno v edikule tvořené pilastry bez hlavic, na nichž spočívá zalamované kladí. Na pilastrech jsou trofejové závěsy. Architráv je dvojitý zdobený píšťalami. Na vlysu odděleném od architrávu i od římsy vejcovcem je nápis, na zalomené části po straně jsou groteskní bytosti. Nad římsou je lunetový nástavec se znakem Prostějova. Znak nesou velké mýtické bytosti (křídla a dole hadí tělo) s individualizovanými tvářemi, nalevo je muž v šupinovém brnění s přilbou, nalevo žena s čepcem, snad kryptoportréty Jana z Pernštejna a jeho manželky. Po stranách jsou voluty s rozetami., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 133, s. 218-219., and Portál je dílem dílny čistě italské orientace činné ve 30. letech na střední Moravě. S portálem prostějovské radnice bezesporu souvisí portál v Olomouci (radnice), v Kroměřížském zámku (fragment patrně místního portálu) a v Prostějově (Onšův dům), tato huť se kolem roku 1540 přesunula do Pardubic. Nápis na radnici v Prostějově je prvním dokladem vystupující renesanční kapitály.
Na náhrobní desce ležící ženská postava se čtyřmi erby v rozích. Na nástavci uprostřed groteskní dekorace (žena se závojem s uzly po stranách, košík s ovocem), po stranách hlavy satyrů. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 256, obr. s. 372.