Článek pojednává o poněkud nenápadné hmyzí skupině našich vod - potápnících (Coleoptera: Dytiscidae). V ČR žije přes 130 druhů potápníků. Jsou důležitou součástí společenstev jako predátoři a mohou sloužit i k bioindikaci kvality vody. Řada druhů je ohrožena rozsáhlými změnami v krajině v posledních 50 letech, např. narovnáváním řek či eutrofizací rybníků a mokřadů., The article deals with somewhat inconspicuous aquatic insects in our waters - diving beetles (Coleoptera: Dytiscidae). More than 130 species are present in the Czech Republic. They are an important part of aquatic communities as predators and may also serve as water quality biondicators. Many species have been threatened by large-scale changes in the landscape over the last 50 years, including regulation and damming of rivers and eutrophication of ponds and wetlands., and Vojtěch Kolář, David Boukal.
V současné době čelí naše planeta - Evropu nevyjímaje - rostoucí četnosti extrémních klimatických jevů. Tyto změny jsou monitorovány, dokumentovány a diskutovány jak na úrovni jednotlivých evropských zemí, tak na mezinárodních fórech, jakým je např. Mezinárodní klimatický panel. Problémy, které tyto jevy přinášejí, vyžadují řešení. To není zvládnutelné v rámci jediného oboru - např. vodního hospodářství či ekologie. Musíme se zabývat různorodými ekosystémovými procesy, ekonomickými a sociálními interakcemi, správními, legislativními i politickými aspekty. Máme-li zmíněným rizikům lépe rozumět, čelit jim a předcházet, musíme k nim přistupovat bez ohledu na hranice tradičně pojatých oborů. V článku se zaměříme na segment krajiny, který je spoluvytvářen vodními toky - na říční krajinu. V koloběhu vody má jistě své specifické místo. Děje v krajině při hydrologických extrémech závisejí také (možná převážně) na skutečnosti, co se dělo na zorněných svazích nebo svazích lesů a luk předtím, než se voda dostala do řek. Nicméně stále existuje škála možností, co se s vodou může dít při různých scénářích využití a správy vodních toků a říční krajiny., Due to the increasing occurrence of extreme hydrological events, water management is forced to develop both adaptive and prevention strategies. Purely technical solutions are often contradictory. Thus restoring the water cycle must involve restoration of the alluvial and river ecosystems. Three main regulatory ecosystem services - flood and drought protection, and nutrient retention - are discussed in terms of their relevance in water management and dependency on the ecological state of ecosystems. Ecosystems should be used as an effective tool in water and landscape management., and David Pithart.
Vodní retenční kapacita půd závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou textura, struktura, obsah a kvalita organické hmoty, aktivita a diverzita půdních organismů, pórovitost a hloubka půdního profilu. Článek je zaměřen na roli půdní organické hmoty a půdních organismů. Ukazuje, že v České republice jsou zemědělské půdy ochuzeny o organickou hmotu v průměru o 50%. Půdy z horských a podhorských oblastí jsou na ochuzení náchylnější než půdy v nižších nadmořských výškách. Diskutuje opatření vedoucí ke zvýšení kvality půd., Water retention capacity depends on many factors, of which soil texture, structure, organic matter content and quality, functioning of soil fauna and microflora, pore size and distribution, soil depth and properties of subsurface horizons are of the highest importance. We discuss the importance of soil organic matter and the key role played by soil microflora and fauna. We also document a reduction in organic matter and microbial biomass contents in the arable soils of the Czech Republic. On average, soil organic matter in arable soils is depleted by 50 %. The possibilities of improving the quality of arable soils are discussed., and Hana Šantrůčková, Stanislav Malý, Emil Cienciala.
Interakce mezi půdou a vodou má významné dopady na vlastnosti půd i na kvalitu a množství povrchových vod. Pro zvýšení úrodnosti půd se tento vztah upravuje pomocí vodohospodářských meliorací. Dopady těchto významných technických úprav hydrologie půdy sebou přináší řadu přínosů, ale i negativních dopadů na půdu i krajinu jako celek., Soil and water relationship has significant impact on soil properties and water quality as well as the amount of surface water. To increase crop yields, special management (irrigation or drainage) has been applied to correct this soil-water relationship. Management decisions concerning changes in soil moisture may have positive or negative impact on soil properties and in fact on landscape as a whole., and Jan Vopravil, Petra Kulířová, Zbyněk Kulhavý.
Půdní vlhkost má velký vliv na biodiverzitu lesní vegetace a extrémní situace jako povodně nebo sucho mohou biodiverzitu významně měnit. K těmto přirozeným faktorům se přidává působení člověka, které v dlouhodobém měřítku vedlo k vysoušení krajiny. Lesní mokřady byly odvodňovány kvůli hospodářským výnosům a teprve v současné době se lesní mokřady postupně snažíme obnovovat., Soil moisture has a strong influence on the biodiversity of forest vegetation. Extreme situations such as flooding or drought can significantly change biodiversity. In addition to these natural factors, the human impact has led to long-term desiccation on the landscape scale. Forest wetlands were drained to promote management production. Only recently can efforts to restore forest wetlands be observed., and Radim Hédl.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.