Příspěvek publikuje prvé poznatky o opevněné městské lokalitě, nově zjištěné v lesnatém údolí říčky Okluky na východním okraji Drahanské vrchoviny na střední Moravě. Povrchový průzkum, prospekce pomocí detektoru kovů a drobné sondáže, realizované v letech 2002–2006, umožnily identifikovat ve svažitém říčním zákrutu oválný sídlištní areál 270 x 210 m (ca 3,5 ha), ohrazený zemním opevněním proměnlivé mocnosti a skladby. Vnitřní plochu tohoto útvaru zaujala intenzivní a systémově uspořádaná zástavba (sledovat lze zahloubené suterény, destrukce nadzemních staveb, technické objekty, ohrazení parcel). Lokace druhé poloviny 13. stol. vznikla zřejmě jako trhové středisko dominia pánů z Lešan, úzké vazby mohla mít i na těžbu a zpracování železných rud v těsném okolí. Po zániku na počátku 14. stol. se dále vyvíjel pouze protější sídelní komplex hradu Vícov; objasnění vzájemných relací obou objektů zůstává úkolem dalšího studia. and Městisko. Deserted 13th century town in the Prostějov region, central Moravia. The work publishes the first information about a fortified town site newly discovered in a wooded valley near Prostějov. Surface research, prospecting using a metal detector and small probes conducted between 2002 and 2006 enabled the identification of an oval-shaped settlement on sloping ground in a bend of the Okluka stream. The 270 x 210 m area (ca. 3.5 ha) is surrounded by earth fortifications of varying strength and composition. The inner area of the settlement was intensively and systematically built up (recessed cellars, the destruction of above-ground structures, technical objects, enclosure of parcels). The location was created in the second half of the 13th century, apparently as a market centre for the domain of the Lords of Lešany; the site may also be closely related to nearby mining and processing of iron ore. Following the decline of the settlement at the beginning of the 14th century only the neighbouring Vícov castle settlement continued to develop. An explanation of the relationship between the two settlements will be the subject of future study.
In dem Artikel wird am Beispiel des positivistichen, des strukturalitischen und des generativistischen Modells der Sprache und des Kunstwerkes die metaphorisch bedingte Einengung und Deformierung der Erkenntnis dargestellt, die auch wissen-schafts- und machtpolitische Implikationen hat.
Stanislava Fedrová, Jan Hejk, Alice Jedličková (edd.)., Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy, and Část. slovenský text, anglická, německé a ruské resumé
The article continues the ongoing debate about a “pre-state” tribal society and the nature of its transformation into an early medieval “state” (regnum). The methodological approach is to understand this transformation as an institutional crisis within the tribal society. The opportunities to detect the key moments of this process are tested on the narrative strategies of medieval chroniclers based on the expectation that creating Christian monarchic power took place under the control of the church that tried to influence its form to correspond to the characteristics of the given patrician tradition. It also benefits from the reality that the authors of these texts were clergymen for whom this idea was natural. Using comparative examination, it seeks out typical testimonies that can be considered traditional locations of literary memory of communication between the sovereign and the tribe. In this way, the study attempts to define the basic strategy the sovereign employed to subjugate “their” people within the framework of Christian ethical discourse.