Recenze nejprve seznamuje s mimořádným nakladatelským projektem Edice Paměť, který veřejnosti zpřístupňuje a někdy přímo inspiruje řadu pozoruhodných memoárových textů, především z pera významných osobností vědy. Ve dvou svazcích pamětí Ivana Klímy (narozen 1931) ožívá osud židovského chlapce zavlečeného do koncentračního tábora, mladistvého nadšeného budovatele komunismu, v šedesátých letech reformního intelektuála a v dalších dvaceti letech disidentského spisovatele. Podle recenzentky jsou Klímovy memoáry především jedinečným svědectvím o životě ve dvou totalitách 20. století a jejich nejsilnější místa jsou ta, v nichž autor nerozvíjí dlouhé úvahy, ale vypráví svůj vlastní příběh.
This article deals with the best known Armenian heroic epic, a heroic, sung narrative about the warriors of Sasun. The cycle of stories is usually dated between the 8th and 10th centuries CE – the chief hero of the epic, David, is fighting against the Arab caliph to maintain the independence of the Armenian nation – but many features of the epic are apparently much older. The struggle of the Armenians (Christians) against the Arabs seems to be only a secondary explanation relating the mythical core of the epic to real, historical events. The epic is based on the story of four generations of Sasun heroes, virtually invincible warriors with supernatural strength who, as cultural heroes, are protecting their city of Sasun (a sort of microcosm identified with all of Armenia) in the struggle against various demons, giants etc. The main motivation for their actions is the maintaining of prosperity and the Christian faith (Muslim rulers and adversaries appear here as giants); during the fighting they appear as “mad with rage,” i.e. gone berserk and in a trance in the heat of battle, something we recognize, for example, from Scandinavian mythology.
The authors discuss three graphittonkeramik vessels from the stronghold at Ostróg in Racibórz (Silesia), which show diverse utilitarian qualities in terms of sizes, capacities and diverse wall thicknesses. All were produced in a style characteristic of 12th – 13th century North Moravian pottery. The examinations included physico-chemical analyses to determine the mineralogical and chemical composition of the ceramic masses, the temperatures of burning-out and the water permeability of the ceramic products. The aims were to determine the degree of homogeneity among the vessels in respect of ceramic mass competition and production techniques, and to compare the analysed features to those of other Silesian and Moravian products examined previously. The results obtained support the hypothesis of the local production of graphittonkeramik in the Racibórz area. The investigations did not reveal any special qualities in the graphite that would have improved the quality of the products. The authors believe that the admixture of graphite schist facilitated the preparation of the ceramic mass and working on a jolley. The exceptional softness of graphite and its grain slide characteristics were thus beneficial. and Na fragmentech tří grafitových nádob z raně středověkého hradu Ostróg v Ratiboři autoři prezentují rozdílné užitné vlastnosti, určené tloušťkou stěn, velikostí a obsahem nádob. Exempláře morfologicky odpovídají severomoravské keramice z 12.–13. století. Chemicko-fyzikální analýzy stanovily chemické a mineralogické složení hrnčířské masy i teplotu výpalu a nasákavost vodou. Cílem analýz bylo určení shod a rozdílů ve složení hrnčířské masy a výrobní technologie a porovnání těchto vlastností s dříve zkoumanými nádobami ze Slezska a Moravy. Získané výsledky svědčí o lokální produkci grafitové keramiky v regionu Ratiboře. Nebylo zjištěno, že by použití grafitu podstatně zvyšovalo jakost výrobků. Autoři se kloní k názoru, že grafitová příměs sloužila především k usnadnění práce s hrnčířskou masou při její přípravě a ve fázi vytáčení. Využívána při tom byla výjimečná měkkost grafitu a jeho charakteristická klouzavost.
Nálezy silicitových dýk z Čech (52 exemplářů) pocházejí ze dvou produkčních okruhů – jižního, poalpského, a severního, pobaltského – a datují se do pěti horizontů, od středního eneolitu do starší doby bronzové. Lancetovité dýky z kontextu eneolitických kultur jsou zčásti jižního původu (k. chamská, řivnáčská, se šňůrovou keramikou – z bavorského deskovitého rohovce), zčásti severské (proto- a staroúnětická kultura). Do starší doby bronzové (mladší únětická kultura) spadají mladší typy severských dýk s rukojetí. Mezi funkcí dýk z obou období je zřejmě podstatný rozdíl. Eneolitické představovaly ceněnou komoditu, často dávanou do hrobů příslušníků elity. Oproti tomu dvě třetiny severských dýk z mladoúnětického období vykazují vazbu na říční a suchozemské komunikační směry a značná část jich je ze sídlišť charakteru centrálních míst či uzlových bodů. Dýky v této době zřejmě nebyly předmětem směny, ale jejím průvodním znakem. Je pravděpodobné, že zčásti patřily k výbavě lidí účastnících se provozu na dálkových komunikacích, spojujících alpskou rudnou oblast s únětickou kulturou a severským okruhem. and Finds of silicite daggers in Bohemia (52 specimens) come from two productions circuits – the southern, subalpine circuit, and the northern, Baltic circuit – and date to five horizons between the Middle Eneolithic and the Early Bronze Age. Some of the lance-shaped daggers from the context of Eneolithic cultures are of southern origin (Cham, Řivnáč, Corded Ware culture – from Bavarian tabular chert), while others are of northern origin (protoand early Únětice culture). Later types of Nordic daggers with handles date to the Early Bronze Age (late Únětice culture). A substantial difference is evident in the function of the daggers from the two periods. The Eneolithic daggers represented a valuable commodity that was often buried with members of the elite as a grave good. On the other hand, two-thirds of the Nordic daggers from the late Únětice period show a link to river and overland routes; a substantial number of these daggers are from settlements with the nature of a central location or junction points. In this period daggers were apparently not a subject of exchange but rather an attendant trait. It is probable that some of the daggers were part of the gear of people involved in the operation of travel over the long-distance routes connecting the ore territory in the Alps with Únětice culture and the Nordic circuit.
The paper is designed as a set of reflections of a rather general nature. It describes the presence of Vietnamese in the Czech Republic during the last twenty years. The text captures changes describable only in trends. These are gradual transformations of local communities into modern Central European diaspora or a transnational community. For Vietnamese in the Czech Republic, the impulse to solve their economic situation dominates in terms of objective causes as well as the subjective reasoning of individual participants of the transfer. Business activities played a major role in the development of the community life of Vietnamese. These were either uncontrolled (unofficial) street sales of goods, variously organized retail or sales in wholesale markets. Phases of Vietnamese entrepreneurship in the Czech environment: 1.
Uncontrolled street stall selling (1990-1992) following previous business activities from the 1980s, 2. forming of urban and border zone markets (1992-1995), 3. so-called golden times of markets (1995-1998), 4. gradual decline in stall sales in markets and shift of Vietnamese business into stores (1998–today). A significant difference of Vietnamese existence is the fact that it does not seek a new identity when it moves to another country. A Vietnamese businessman is more strongly enclosed in his own cultural habits; after moving he prefers financial profit not only for himself but also for his family back in Vietnam. The dominant form containing
classic purchasing and sales of cheap goods is slowly
disappearing, the interest in making money is transforming and the tendency to establish new associations is apparent.
The present paper reports some cytogenetic peculiarities observed in the Ag-NORs of Pamphagus ortolaniae chromosomes, the unusual behaviour of ribosomal sites after silver staining and the intense Ag-positive reaction of centromeric regions at spermatogonial metaphase and spermatocyte metaphase I and II. Moreover, a conclusive identification and localization of all the ribosomal clusters is provided by using heterologous rDNA FISH on spermatocyte chromosomes. 18S-28S rDNA mapped on a single chromosome pair and resulted multiclustered along the chromosomal body in three distinct serial regions, r1, r2 and r3. Surprisingly, these areas were scarcely (r1) or never (r2 and r3) detectable by silver impregnation. As in other Orthoptera and many groups of arthropods, FISH with the pentamer (TTAGG)n as the probe labelled the telomeres of all chromosomes.