Záměry. Studie si klade za cíl zkoumat rozdíly v sociální inteligenci a osobnostních stylech u představitelů exaktních a humanitních věd, kteří učí na Palackého univerzitě v Olomouci, a u mužských a ženských účastníků výzkumu.
Soubor a metody. Zkoumaný vzorek sestával ze 107 odborníků z Přírodovědecké fakulty UP a ze 78 představitelů humanitních věd z Filozofické a Teologické fakulty UP, kterým byl administrován český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI) a česká verze Inventáře stylů a poruch osobnosti (PSSI).
Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: Odborníci na humanitní vědy skórují v celkové škále Inventáře sociálních dovedností (SSI) signifikantně výš než odborníci na exaktní vědy. Ženy mají v celkové škále inventáře SSI statisticky významně vyšší skór než muži. Odborníci na exaktní vědy mají signifikantně vyšší skór ve škále rezervovaný styl a schizoidní porucha osobnosti dotazníku PSSI než odborníci na humanitní vědy.
Statistická analýza. Saphiro-Wilkův test normality, Leveneův test homogenity rozptylů, dvoufaktorová analýza rozptylu (ANOVA), Mann-Whitneyův U-test aj.
Výsledky. Mezi představiteli exaktních a humanitních věd není signifikantní rozdíl v celkové škále SSI. Ženské účastnice výzkumu mají v této škále signifikantně vyšší skór než muži. Mezi odborníky na exaktní vědy není statisticky významný rozdíl ve škály rezervovaný styl a schizoidní porucha osobnosti.
Omezení studie. Malý a nereprezentativní výzkumný vzorek. and Social intelligence and personality styles in representatives of the exact and human sciences
Objectives. The study was aimed to explore the differences in social intelligence and personality styles in representatives of the exact and human sciences teaching at Palacký University in Olomouc and between male and female research participants.
Subjects and methods. The research sample consisted of 107 experts from the Faculty of Science of PU and 78 representatives of the human sciences from the Philosophical Faculty and the Faculty of Theology of PU who were administrated the Czech translation of the Social Skills Inventory (SSI) and the Czech version of the Inventory of Personality Styles and Disorders (PSSI).
Hypotheses. The following hypotheses were verified: Experts in human sciences score significantly higher than experts in exact sciences on the Social Skills Inventory (SSI) total scale. Female research participants have significantly higher scores than males on the SSI total scale. Experts in exact sciences are significantly higher than representatives of human sciences on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Statistical analysis. The Shapiro-Wilk test for normality, the Levene test for equality of variance, the two-way analysis of variance (ANOVA), and Mann-Whitney U-test were used. Results. Experts in human sciences did not score signifiantly higher than experts in exact sciences on the SSI total scale. Female research participants received significantly higher scores than males on this scale. Experts in exact sciences were not significantly higher than representatives of human sciences on the PSSI-scale reserved/ schizoid style.
Study limitation. The small and non-representative research sample.
The present study focuses on the vertical social mobility in the cities of the Early Modern Era. On the example of the city Slaný it demonstrates the mechanism through which the burghers tried to gain entrance to the elite stratum. On chosen individuals also tries to capture their personal motivations. It also outlines the changes brought by the development after the battle on the White Mountain. and Josef Kadeřábek.
a1_strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS., a2_Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise., b1_Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS., b2_Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account., Veronika Koutná, Marek Blatný, Tomáš Kepák, Martin Jelínek, Tereza Blažková., and Obsahuje seznam literatury
The article deals with poverty in old age, which the author studies through the concept of social roles or social status. She analyses data from a qualitative empirical study in order to understand how various aspects of poverty in old age and the status of being poor impact seniors’ performance of social roles. The author approaches poverty and old age as stigmas and looks at the ways in which seniors living in poverty defend their identity against inferior status. The article explains how the role of a poor senior is performed, whether and how poverty affects the roles that poor seniors share with other seniors, and whether the ascriptive status of old age or the objectively low social status of poverty is more significant for the performance of their role. Drawing on the results of her analysis the author describes poverty as the ‘master status’: poverty is an undesirable status for seniors and strategies for defending their identity against the stigma of poverty pushes the strategies of defence against the stigma of old age into the background. The author argues that setting old age in the context of poverty reveals the limitations of some theories in the fi eld socio-gerontology.
V tomto textu představuje Jakub Rákosník ústřední téma aktuálního dvojčísla Soudobých dějin, jímž je „Státní sociální politika v Československu v letech 1918–1989“. Tematický blok tvoří následující čtyři statě, které vzešly z projektu Grantové agentury České republiky „Formování a vývoj sociálního státu v Československu v letech 1918–1992“ a z projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy „Proměny rodinné politiky od Protektorátu Čechy a Morava po lidovědemokratické Československo“ (článek Radky Šustrové)., Jakub Rákosník introduces the central topic of the current double issue of Soudobé dějiny, social policy in Czechoslovakia, 1918–89. The introduction is followed by four articles, three based on a research project funded by the Grant Agency of the Czech Republic, ‘The Formation and Development of the Welfare State in Czechoslovakia, 1918–92’, and one based on a project of the Grant Agency of Charles University, ‘Changes in Family Policy from the Protectorate of Bohemia and Moravia to the People’s Democracy of Czechoslovakia’ (the article by Radka Šustrová)., Jakub Rákosník., and Obsahuje bibliografii