Akú povahu má zákaz cenzúry podľa čl. 26 ods. 3 Ústavy SR? Ustanovuje sa ním implikované
základné právo, ktoré sa zaručuje fyzickým a právnickým osobám a kvôli dostupnosti ktorého iné subjekty práva majú povinnosť nedopustiť sa cenzúry, alebo ide o ústavný princíp? Ktorým subjektom práva sa adresuje zákaz cenzúry? Aké druhy prejavov sa chránia pred cenzúrou? Ako k riešeniu týchto otázok prispieva Listina základných práv a slobod a názory vyslovené v českej právnej doktríne? Úloha Paktu OSN o občianskych a politických právach pri vymedzovaní účelu, obsahu a rozsahu zákazu cenzúry. and Akú povahu má zákaz cenzúry podľa čl. 26 ods. 3 Ústavy SR? Ustanovuje sa ním implikované
základné právo, ktoré sa zaručuje fyzickým a právnickým osobám a kvôli dostupnosti ktorého iné subjekty práva majú povinnosť nedopustiť sa cenzúry, alebo ide o ústavný princíp? Ktorým subjektom práva sa adresuje zákaz cenzúry? Aké druhy prejavov sa chránia pred cenzúrou? Ako k riešeniu týchto otázok prispieva Listina základných práv a slobod a názory vyslovené v českej právnej doktríne? Úloha Paktu OSN o občianskych a politických právach pri vymedzovaní účelu, obsahu a rozsahu zákazu cenzúry.
V Základu všeho vědosloví se Fichte pokouší o založení veškerého poznání na takzvaných zásadách. Tento jeho cíl je zvláštním výrazem projektu sebezajištění člověka, který je charakteristický pro důležitý posun moderní metafyziky. Pohyb k sebezajištění zde dokonce kulminuje: získává formu představení lidské bytosti jako entity ustavující (a vytvářející) sebe samu a spolu se sebou také celek (zakoušeného) jsoucna. Založení poznání je tak v tomto Fichtově díle zcela podřízené projektu explicitního sebeustavení lidské bytosti opřeného o prakticko-teoretickou jistotu vlastní ontologicko-ontické prvotnosti., The effort of Fichte’s Foundations of the Entire Science of Knowledge is to ground the whole of the science in so called principles. This aim is a specific expression of the project of self-assurance of human being characterizing the important movement of modern metaphysics. The movement towards self-assurance even culminates here: it gets a form of showing human being as an entity founding (or producing) itself and in totality with itself the whole of (experienced) actuality. The foundation of science is therefore in this Fichte’s work completely subordinated to the project of explicit self-constitution of human being based in practical-theoretical mastering of consciousness of its own ontological-ontical priority., and Richard Zika.
Recenzent podrobně hodnotí kompletní edici 598 dokumentů občanské iniciativy Charta 77 z let 1977–1989 a snaží se charakterizovat jejich tematickou a obsahovou variabilitu. Mimořádný význam spatřuje již v identifikaci co nejautentičtější textové verze všech dokumentů Charty 77, v jejich důkladném uspořádání a edičním zpracování, jež zahrnuje mimo jiné příslušné rejstříky a rozsáhlý poznámkový a bibliografický aparát. Recenzent však postrádá úvodní historickou studii, která by vřadila alespoň nejdůležitější dokumenty Charty 77 do obecnějších souvislostí, a výběru dobových textů ve třetím svazku příloh vytýká chronologickou nevyváženost. V každém případě však podle něj recenzovaná edice tvoří dobrý odrazový můstek k souhrnnému zpracování dějin Charty 77 a vůbec disentu v Československu a v ní publikované dokumenty jsou jedním z klíčových pramenů pro pochopení československé společnosti v době takzvané normalizace. and The book under review is the complete edition of all 598 documents issued by the Charter 77 human rights movement between 1977 and 1989. The reviewer seeks to characterize the variety of themes and kinds of documents. He believes that the mere fact of identifying the most authentic versions of all the Charter 77 documents, organizing them, and editing them thoroughly, including relevant indexes, extensive notes, and bibliographical information, is extraordinarily important. He wishes, however, that there had been an historical essay that would have put at least the most important Charter documents into the general context. He also finds the selection of the documents in the three volumes to be chronologically imbalanced. In any case, he considers the publication under review a good starting point to a comprehensive history of Charter 77 and to the Czechoslovak dissident movement in general, and he praises the edition as a key source for understanding Czechoslovak society in the period of “Normalization” policy.
Úzkost ze smrti je chápána jako multidimenzionální poznávací koncept, který vychází z postojů ke smrti. Zahrnuje myšlenky, strachy a emoce související s umíráním a smrtí, které jedinec prožívá za normálních podmínek života. Úzkost ze smrti a její prožívání ovlivňuje řada faktorů, a to jak negativně, tak pozitivně. Jednotlivé faktory se mohou překrývat nebo být ve vzájemné interakci. Patří mezi ně život ohrožující nemoc, spiritualita, životní zkušenost, kulturní normy, sociální opora, prostředí, věk a gender. Uvědomění si těchto faktorů pomáhá zdravotnickým pracovníkům lépe pochopit reakci pacienta na realitu smrti v současné technologicky vyspělé, sekularizované a multikulturní společnosti., Death anxiety is understood as a multidimensional cognitive concept arising from attitudes to the death. It includes thoughts, fears, and emotions connected with dying and death experienced by an individual under the normal life conditions. Death anxiety and its experiencing are influenced by many factors, both negatively and positively. The particular factors can overlap or can be in mutual interaction. They cover life threatening disease, spirituality, life experience, cultural norms, social support, environment, age, and gender. Realization of these factors helps medical workers to understand better the patient´s response to the reality of death in contemporary technologically developed. secularizationed and multicultural society., and Helena Kisvetrová, Jaroslava Králová.
Český lid/The Czech Folk - Journal of Ethnological studies is the oldest ethnographic magazine in the Czech Republic. It was founded in 1891, and today it serves for various streams of ethnographic studies - i.e. cultural or social anthropology, classic ethnography and borderline disciplines. The magazine is published as a quarterly in 500 copies by Etnologický ústav AV ČR/The Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences in Prague. Its supplement is published irregularly since 1990 (4 volumes). The editor is Z. Hanzl. The quarterly Národopisné aktuality/Ethnographic News was published by Ústav lidového umění/The Institute of Folk Arts in Strážnice since 1964. The magazine acquired many stable associates and was well established in Czech as well as Slovak professional quarters. Sometimes it published even articles from abroad. Since 1990 the magazine changed thoroughly. I was renamed as Národopisná revue/Journal of Ethnography, and the magazine had difficulties to find a new face., When the independent Czech Republic came into being it tried to keep in touch with the Slovak ethnographers. It publishes professional articles (currently mostly thematic), reviews, personal datas, photographs by professional and amateur photographers.The editor-in-chief is J. Krist, the editors M. Pavlicová and L. Uhlíková. A bibliography of dead and living ethnographers and folklorists is published as the supplement (up to now 11 volumes). Národopisná společnost českoslovanská/The Czechoslavonic Ethnographical Society started to publish its own magazine in 1897. The original name Národopisný sborník českoslovanský/The Czechoslavonic Ethnographical Miscellany was changed to Národopisný věstník českoslovanský/ The Czechoslavonic Ethnographical Bulletin in 1906. Thanks to the editors (J. Polívka et al.) the magazine reached the European standard, especially because of the articles on comparative folklore studies. The bulletin did not exist after the WWII till 1966, when a new editorial board with V. Frolec in the head was created. They tried to reach again the high standard, but the regime after 1968 led to the end of it. As late as in 1984 the Ethnographical Society enforced its publishment but only in a modest form. The publishing continues after 1989., The ethnographic bibliography of Bohemia, Moravia and Silesia
Autonomous ethnographic bibliographies came into being together with the gradual forming of ethnography as an independent discipline - in 1880s and 1890s. Before this time, ethnography had been included in linguistic, literary, historic and other surveys. Ethnographic materials were included also in the oldest scientific magazine - The Magazine of the Czech Museum - since 1830, as well as in The History of Czech Literature by J. Jungmann (1825), works of P. J. Šafařík, J. V. Michl, A. V. Šembera, F. Doucha, J. Jireček and others. Since 1880s ethnographic surveys were published in the magazine Wisla (J. Polívka). In the Czechoslavonic Ethnographic Bulletin. Ethnographic materials were published by J. Polívka, V. Tille, J. Zubatý. E. Kovář, L. Niederle and others. The bibliiography of Czech and Slovak ethnography was published also in some German and Austrian magazines. The bibliography was regularly published in the Czech Folk led by Č. Zíbrt. Zíbrt himself is the author of the Bibliography of Czech History. In 1930s the bibliographies were processed by D. Stránská and J. Horák. In 1954, a bibliography documenting the years 1945-1952 was published by L. Kunz. This bibliography is continued by bibliographies by H. Mülerová (1953-1970), V. Trkovská and Z. Mišurec. In 1960 an important bibliography (1891-1932) was published by L. Kunz. Bibliography of years 1971-1982 by V. Trkovská was published in 1983, years 1983-1989 were documented in 1991 (H. Müllerová). At present, the bibliography is being continued by J. Hrdá; partial bibliographies are by M. Válka, M. Nádvorníková, J. and T. Kubíček, and others., and Anglické abstrakty s šifrou (lv) - abstrakt 1 a (št) - abstrakt 2 jsou uvedeny na str. 198-199.
Stať se snaží analyzovat myšlenky málo známého rukopisu Sigmunda Freuda z roku 1895, v němž usiloval o nalezení biologických základů lidské psychiky. Tato práce je pozoruhodná ze dvou důvodů. Jednak představuje úvahy, které se výrazně odlišují od toho, co je pro Freuda v oblasti psychologie tak typické. Freud se zde, až na výjimky, nezabývá psychoanalýzou či studiemi o hysterii, nýbrž popisuje, co by mohlo být základem těchto psychologických jevů na neurofyziologické úrovni. Druhým pozoruhodným faktem je, že tento manuskript byl pozapomenut až do poloviny 20. století, kdy byl vytištěn pod názvem Projekt vědecké psychologie. A jak je známo, neurofyziologická studia lidské mysli spojená s analýzou kognitivních funkcí se v rigorózní podobě objevují až na počátku 60. let. Stať se proto pokouší ukázat základní principy Projektu a naznačit, v čem byl Freud inspirativním průkopníkem moderních neurofyziologických přístupů k lidské mysli., This paper focuses on Sigmund Freud’s manuscript that he wrote in 1895 as a series of letters seeking for biological foundations of human mind. Th is work significantly differs from what is so typical for Freud as a psychologist. With few exceptions, Freud is not engaged here with psychoanalysis and studies on hysteria, but describes what could be the basis of psychological phenomena at neurophysiological level. Another remarkable fact is that this manuscript was forgotten until the mid-twentieth century when it was published under the title Project for Scientific Psychology. And as we know, neurophysiological studies as rigorous studies of the human mind associated with the analysis of cognitive functions appeared first at the beginning of 60’s. The article therefore attempts to show the basic principles of the Project as well as to outline some of the issues that connect Freud to contemporary ideas in neurophysiology of human mind., and Michal Polák.