Projektu Zákona o reformě RAV, který vyvolal vlnu protestů vědecké komunity v Rusku a velmi kriticky jej komentovali mnozí významní badatelé v zahraničí, jsme se obsáhle věnovali v AB 9/2013. Připomeňme, že podstatou reformy je sloučení stávající Akademie se dvěma oborovými, méně prestižními akademiemi (medicínské a zemědělské) a zřízení Federální agentury pro vědecké organizace, která převezme veškerý majetek tří akademií a bude mít rozhodující slovo nejenom v hospodářském, ale i vědeckém řízení výzkumných ústavů. Výsledky a efektivnost jejich práce bude hodnotit mezioborová komise s dalekosáhlými důsledky pro budoucnost ústavů a jejich zaměstnanců. Po téměř tříměsíčním vyjednávání RAV s mocenskými strukturami a prezidentem Vladimirem Putinem vešel Zákon po schválení dumou a Radou Ruské federace v platnost 27. září 2013. Ačkoli do něj bylo oproti původnímu návrhu vneseno mnoho dílčích pozměňujících modifikací, akademikům se nepodařilo získat významný ústupek v nejzávaznější otázce týkající se řízení ústavů. Ty jsou Zákonem zcela vyvlastněny, a RAV tak de facto ztrácí charakter autonomní organizace provádějící základní výzkum a stává se především poradním orgánem - „klubem“ volené vědecké elity bez rozhodujících pravomocí. Výmluvně to dosvědčují následující čísla z federálního rozpočtu pro rok 2014: nově zřízená agentura bude disponovat 90 miliardami rublů, (1 € ≈ 45 Rb), zatímco „velké“ Akademii byl přidělen pouhý zlomek - tři miliardy rublů. and Vladimír Majer.
Během dvouleté bilaterální česko-slovenské mezivládní vědeckotechnické spolupráce se v letech 2010-2011 uskutečnil výzkum nazvaný Po stopách sv. Cyrila a Metoděje ve slovenské a české bibliografii (viz AB 11/2011), na němž participoval Ústav pre výskum kultúrneho dedičstva Cyrila a Metoda Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře a jeho partnerské pracoviště, oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu AV ČR v Praze. and Lubomíra Havlíková.
The article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten Diary from 1664-1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet)., Jaroslava Kašparová., and Článek je pokračováním příspěvku předneseného na konferenci k historickým fondům v Olomouci v roce 2013, jehož písemná podoba vyšla ve sborníku Bibliotheca Antiqua.
Creating a scientific and educational forum for students, scientists and other professionals to learn about, to share, to contribute to, and to advance the state of knowledge in its field of science is the aim of the Organization for Computational Neuroscience, which staged its annual meeting in Prague in July 18-23, 2015, co-organized by the CAS Institute of Physiology and the Charles University. Keynote speakers at the CNS 2015 Prague: Jack Cowan, Wulfram Gerstner and its president Astrid Prinz gave interviews to the Academic Bulletin, in which they highlighted the both the new findings and main open questions in computational neuroscience. This field combines mathematical analyses and computer simulations with experimental neuroscience to develop a principled understanding of the workings of the nervous systems and apply it in a wide range of technologies. Increasingly studies emphasize the circuitry and network function in the brain. Investigations are focused on the changes of the functional and anatomical features in a healthy brain as compared to dysfunctional brain states; thus, studies of the healthy brain provide insights into brain dysfunction, while observations of dysfunctional brain states give clues to normal brain functioning. This workshop explored computation in both the healthy and dysfunctional brain to uncover what each state might reveal about the other. and Jana Olivová.
Tato studie se věnuje rané fázi mikroskopického zkoumání přírody Antoni van Leeuwenhoeka (1632-1723), které představil ve své korespondenci členům Royal Society. Studie se zaměřuje na období od navázání styku s Royal Society (1673) až do roku 1680, kdy byl Leeuwenhoek zvolen členem společnosti. Z metodologického hlediska studie uplatňuje na Leeuwenhoekovy dopisy členům Royal Society přístup, který představili autoři Steven Shapin a Simon Schaffer v knize Leviathan and the Air-Pump (1985). Pokouší se zjistit, jestli se v Leeuwenhoekových dopisech objevují tři strategie, (materiální, literární a sociální), které Shapin a Schaffer přisoudili Robertu Boylovi. Studie potvrzuje, že závěry britských autorů platí i pro jiné vědce., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) in his letters to the Royal Society. The paper focuses on period from the establishing of contact with the Royal Society (1673) to the electing of Leeuwenhoek the member of the Society in 1680. From the methodological point of view the study uses the approach which Steven Shapin a Simon Schaffer presented in their book Leviathan and the Air-Pump (1985). The study tries to find out to what extent it is possible to understand Leeuwenhoek's letters as expressing three technologies (material, literary, and social) proposed by the British authors. The paper shows that the Shapin's and Schaffer's understanding of experimental science of Robert Boyle is transferrable to other scientists., and Monika Špeldová.