The relation between the image and the text in the 15th century is one of the important topical streams of the study of the history of depictions, because the advancement of printing transformed significantly the communicative strategy and way of thinking. The study endeavours to employ these recent approaches for new research and verification of the question of what was on the walls of Bethlehem Chapel. Were they pictures and which pictures? Or were they inscriptions? And what functions could they have had if they had remained unreadable for the absolute majority of the local public? The study also includes research of the nature of the depictions in the Jena Codex, made possible by the issuance of its annotated reproduction (2010). and Milena Bartlová.
V letošním roce si připomeneme padesáté výročí úmrtí Quido Vettera, českého historika přírodních věd, především však historika a didaktika matematiky, středoškolského a vysokoškolského učitele, autora řady odborných i popularizačních studií. Přestože pravděpodobně patří k našim nejvýznamnějším historikům matematiky, neexistuje dosud ani bibliografie jeho prací, ani podrobnější monografie věnující se jeho životu a dílu., Martina Bečvářová., and Obsahuje bibliografii
An analysis of Rádl’s Útěcha z filosofie (The Consolation of Philosophy) reveals it to be a work in which Rádl, ailing and overcome by events, resorts to mere moralising. It is my view that, even here, he maintains the full dynamic unity of wordly reality, which governs life itself, and abstract morality, which is supported by philosophical theories and systems. Despite the fact that many theses and concepts in the Consolation give the impression of a stereotypical moralising of life (“The Moral Order”), we always find in the text, alongside these themes, counterbalancing realist theses (life itself, the individual). I understand this balance between a concrete and a moral approach to human life as the principle reason for treating Rádl as closer to Socrates than to Plato (on the basis of the conception of the difference between Socrates and Plato in “Eternity and Historicity”, I take issue with Patočka’s “Platonic” interpretation of Rádl)., Tomáš Hejduk., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Článek se zaměřuje na debaty o vztahu teorie, metody a praxe v meziválečné americké sociologii. Toto období je často vnímáno jako "zlatý“ věk empirického zkoumání, během něhož bylo zformováno mnoho metodologických přístupů. Na druhé straně, jak naznačuje zde rozpracovaná argumentace, požadavky profesionalizace a specializace vytvořily výzkumný model, jenž sice úspěšně analyzoval specifické problémy, současně však selhal v kontextu kkrize“ a "rozvratu“ americké společnosti, kdy se projevilo, že vědění, jež americká sociologie produkuje, je irelevatní ve vztahu k obecnému problému logiky vývoje společnosti., The article provides a historical contextualization of the debates on theory and method within interwar American sociology. This period is often portrayed as the “golden” age of empirical inquiry resulting in proliferation of methodological orientations. It is argued that the demands of professionalization and specialization within the discipline produced a research model which succeeded in analyzing specific issues, but failed to find (in the context of the “crisis” and “disruption” of American society) a convincing answer to the general question of the logic of society’s development., and Jan Balon.
Cílem tohoto článku je diskuse širšího významu Fregova logicistického projektu na pozadí Wittgensteinovy filosofie z Trac tatu a Filosofických zkoumání. Čerpám při tom ze dvou základních pozorování, totiž (1) že se Fregův projekt snaží říci něco, co bylo pouze implicitní v každodenní aritmetické praxi, jak to demonstruje tzv. rekurivní teorém, a (2) že se explicitnost zahrnutá v logicismu netýká samotných aritmetických operací, ale spíše způsobu, jímž byly definovány. Spíše než samotná (aritmetická) pravidla představuje tento pokus explikaci pravidel toho, jak se jimi řídit, tj. pravidel druhého řádu. Tyto poznámky dále rozpracovávám se stručnými odkazy na Brandomovo rozvinutí Fregova expresivistického a Wittgensteinova pragmatického projektu., The objective of this paper is to analyze the broader significance of Frege’s logicist project against the background of Wittgenstein’s philosophy from both Tractatus and Philosophical Investigations. The article draws on two basic observations, namely (1) that Frege’s project aims at saying something that was only implicit in everyday arithmetical practice, as the so-called recursion theorem demonstrates, and (2) that the explicitness involved in logicism does not concern the arithmetical operations themselves, but rather the way they are defined. It thus represents the attempt to make explicit not the (arithmetical) rules alone, but rather the rules governing their following, i.e. rules of second-order type. I elaborate on these remarks with short references to Brandom’s refinement of Frege’s expressivist and Wittgenstein’s pragmatist project., and Vojtěch Kolman.