První sériově vyráběný elektronový mikroskop (EM) uvedla na trh firma Siemens před 80 lety v roce 1939 (obr. 1). Teprve o deset let později byl zkonstruován první EM v Československu skupinou mladých pracovníků kolem profesora Aleše Bláhy v Brně. Z tohoto nenápadného počátku vyrostla průmyslová chlouba Brna a celého státu - několik firem zde vyrábí téměř třetinu světové produkce EM. Přitom se nejedná o zanedbatelné odvětví "high-tech" průmyslu, neboť představuje trh o velikosti asi 3,2 miliardy dolarů za rok a v příštích letech má růst více než 7% tempem - především díky poptávce rozvíjejícího se nanotechnologického průmyslu., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografické odkazy
Kovy a jejich slitiny jsou jedním ze základních konstrukčních materiálů používaných v technické praxi. Přestpže jsou jejich vlastnosti dostatečně známé, stále hrozí, že u kovových konstrukcí nebo jiejich součástí dojde k náhlému kolapsu v důsledku mezikrystalového křehkého lomu, který je způsoben postupnou změnou chemického složení oblastí mezi jednotlivými krystaly. Této problematice se po léta věnuje řada odborníků včetně českých specialistů. Článek pojednává o vztahu mezi chemií mezikrystalových oblastí - hranic zrn - a jejich soudružností a o tom, jakou stopu v této oblasti zanechali čeští vědci., Metals and their alloys belong to the basic construction materials used in technology and building. Although their properties are very well-known, there is always a danger that a sudden collapse occurs in metallic constructions, or in their parts, as a result of intergranular embrittlement. Such an embrittlement may be caused by a progressive change in chemical composition in the regions between individual crystals, i.e. grain boundaries. Many specialists, including Czechs, are engaged in finding a solution for this issue. This article deals with the relationship between the chemistry of grain boundaries and their cohesion, and demonstrates the footprint bequeathed by Czech scientists., Pavel Lejček, Mojmír Šob, Václav Paidar., and Obsahuje seznam literatury
Anizotropie rychlostí seismických vln, tj. jejich závislost na směru šíření, je obecnou vlastností svrchního pevného obalu Země - litosféry. Analýza štěpení střižných vln S a směrových závislostí rychlostí podélných vln P umožňuje studovat hlubokou stavbu kontinentů. Ty jsou tvořeny mozaikou bloků s velice složitou a heterogenní kůrou a výrazně seismicky anizotropní a systematicky orientovanou stavbou plášťové litosféry, která je odrazem tektonických procesů v době vzniku i dalšího vývoje kontinentů., Vladislav Babuška, Jaroslava Plomerová., and Obsahuje seznam literatury
Text pojednává o téměř půlstoletí staré historii - realizaci ve světě prvního širokopásmového seismometru. Systém navrhl a na stanici Kašperské Hory uvedl v r. 1972 do provozu Ing. A. Plešinger. Jde volné převyprávění článku na stejné téma vyšedšího v [1]. Je vynechán popis některých historicko-politických reálií, se kterými je český čtenář nepochybně dostatečně obeznámen, rovněž byl umenšen popis některých technických detailů. Naopak je rozšířeno vysvětlení těch principů seismometrie, které nelze počítat k obecnému fyzikálnímu vzdělání. and Petr Kolář.
Mezinárodní seismické experimenty uskutečněné v posledních letech ve střední Evropě studují stavbu zemské kůry a svrchního pláště pod touto oblastí. Pro studium hlubinné stavby se využívá seismická refrakční metoda, kdy se registrují seismické vlny generované odpaly a následně je zjišťována rychlost šíření vln v horninovém prostředí. Tyto údaje umožňují zpřesnit naše znalosti o vlastnostech svrchních partií litosféry do hloubek 50-60 km., Pavla Hrubcová, Miroslav Novotný, Bohuslav Růžek, Aleš Špičák., and Obsahuje seznam literatury