Studie Kateřiny Nové se zabývá vzájemnými vztahy mezi dirigentem Václavem Talichem a hudebním vědcem Otakarem Šourkem, které vykládá s pomocí dochované korespondence těchto osobností., The friendship between the music writer, critic, and organizer Otakar Šourek and the world-famous conductor Václav Talich lasted nearly 50 years. We can get an idea of the intensity of their friendship by studying their mutual correspondence. Šourek always deeply admired Talich, and he tried to support him with all of his might (although not unconditionally). Talich, on the other hand, respected Šourek, and he confided in him about his everyday cares and joys, but in their correspondence we also find deep reflections about the music of Antonín Dvořák or comments about current politics and social issues. Talich’s letters thus give us a glimpse beneath the surface of the daily life of one of the most prominent Czech conductors., Kateřina Nová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 319, anglický abstrakt 301.
The music critic, writer, and organizer Otakar Šourek was bound to the world-famous conductor Václav Talich by a close friendship practically throughout their lifetimes. The study of their mutual correspondence provides valuable information about their experiences during the difficult years of the Nazi occupation and following the Communist putsch. Šourek was Talichs advisor and confidant, and even during the hardest years, he always expressed his support for Talich and gave him practical assistance. Talich greatly valued Šourek for his personal character and for the work he had done in the field of Dvořák scholarship. The article is a continuation of a study published in Hudební věda 49 (2012), No. 3, pp. 301-320., Kateřina Nová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 143-144.
Šplhalka keřová (Anyphaena accentuata) je jedním z mála evropských zástupců čeledi Anyphaenidae. Jde o středně velkého pavouka s charakteristickou kresbou na hřbetě zadečku. Vyskytuje se na keřích a stromech, kde pátrá po své kořisti. Samci provozují neobvyklé námluvy: svými makadly a prvním párem nohou bubnují na úkryt samice a zároveň vibrují svým zadečkem, čímž vyluzují bzučivý zvuk. Šplhalka keřová se vyskytuje v teplomilných listnatých lesích, především v nižších polohách., The species Anyphaena accentuata, one of the few European representatives of the Anyphaenidae family, occur mainly in deciduous forests, in lowland areas. This medium-size spider with a characteristic colour pattern on the dorsal side of abdomen climbs bush and tree vegetation where it searches for its prey. The males exhibit an unusual mating behaviour. They drum with the pedipalps and the first pair of legs on the female’s retreat, simultaneously vibrating their abdomen, creating a buzzing noise., and Milan Řezáč.
Článek se zaměřuje na zhodnocení spokojenosti s bydlením a její vývoj v České republice v období po roce 2000. Cílem je identifikovat faktory ovlivňující rozdílnou úroveň spokojenosti s bydlením u jednotlivých skupin obyvatelstva, a přispět tak k lepšímu pochopení procesů na pozadí tohoto jevu. V komparativní perspektivě průřezových let 2001 a 2013 se autoři se věnují prezentaci hlavních zjištění vyplývajících ze dvou na sebe navazujících vln kvantitativního sociologického šetření. Článek čerpá z dat celonárodního sociologického šetření postojů k problematice bydlení, realizovaného v ČR ve dvou vlnách - Housing Attitudes 2001 a Housing Attitudes 2013. Analýza byla provedena ve dvou krocích. V prvním kroku byly pomocí pairwise correlation analysis identifikovány proměnné, které se významně váží k otázce o celkové spokojenosti respondentů s jejich stávajícím bydlením. Ve druhém kroku byla významnost těchto proměnných testována prostřednictvím multiple linear regression. Cílem bylo najít faktory, které nezávisle predikují respondentovu úroveň celkové spokojenosti s bydlením, a to i po očištění vlivu ostatních proměnných zařazených do regresního modelu., The article evaluates housing satisfaction and its development in the Czech Republic after 2000. Its goal is to help better understand the processes behind this phenomenon by identifying factors that influence how the level of housing satisfaction varies between population groups. In a comparative perspective on cross-sectional data from 2001 and 2013, the authors present the main findings of two waves of a quantitative sociological survey. The article draws on two comparable datasets stemming from a nationwide sociological survey of attitudes to housing issues implemented in the Czech Republic as „Housing Attitudes 2001“ and „Housing Attitudes 2013“. The analysis was conducted in two stages. In the first stage, pairwise correlation analysis was used to identify variables that are significantly associated with a measure of overall satisfaction with one’s current housing situation. In the second stage, multiple linear regression was used to test the significance of these variables. The goal was to find factors that independently predict the respondent’s overall housing satisfaction when controlling for other variables included in the regression model. Overall housing satisfaction among Czech citizens increased over the 2001-2013 time period. What remains is that the highest levels of satisfaction are exhibited by people in owner-occupied houses and the lowest by those living in rented flats (whether privately or from local authorities) in large-scale projects. In addition to tenure and type of dwelling, the key factors of overall satisfaction include perceived size of dwelling compared to number of cohabitants. Other factors include socioeconomic characteristics reflecting respondent´s status in the social structure - primarily household income and secondarily respondent´s economic status (unemployment). The category of people living in flats was examined separately. Whereas people living in large-panel system (LPS) buildings were less satisfied with their housing situation than those living in brick houses in 2001, the difference was no longer discernible in 2013. The increased attractiveness of LPS housing may be a result of remodelling and reconstruction over the time period of interest. There are also spatial differences in overall housing satisfaction. People from major cities are less satisfied with their housing situation than those living in smaller settlements. This variation is primarily caused by differences in the composition of the dwelling stock and overall characteristics of housing. A specific situation exists in the smallest municipalities with a population under 1000 where the lower levels of housing satisfaction are probably associated with lower access to and variety of local amenities. Finally, albeit overall housing satisfaction among Czechs grew on average over the time period studied, the social inequalities in overall housing satisfaction did not diminish. Especially people of lower social status and belonging to the „lower housing class“ are less satisfied than the rest of the population., Ladislav Kážmér, Irena Boumová., and Obsahuje bibliografii
Pracovní život je jedním z významných faktorů, které ovlivňují celkovou kvalitu života a životní spokojenost. Měření jeho kvality je předmětem zájmu řady projektů a výzkumů, jež byly v uplynulých letech realizovány také v České republice. Následující text se věnuje nejobecnějšímu indikátoru kvality pracovního života, jímž je spokojenost s celkovým pracovním životem. Analyzuje jeho vztah ke spokojenosti s životem celkově a k jeho mimopracovním aspektům, jakož i jeho vztah ke spokojenosti se současným zaměstnáním. Výsledky analýzy ukazují, že spokojenost s celkovým pracovním životem je obecnější kategorií než spokojenost se současným zaměstnáním a že je podstatně více provázána s celkovou životní spokojeností než samotná spokojenost se současným zaměstnáním, přičemž se od obou dostatečně odlišuje, aby mohla být považována za samostatný validní indikátor., Working life is one of the important factors that affect overall quality of life and subjective well-being. Measuring its quality has been the focus of many recent projects and surveys implemented in the Czech Republic. The following text deals with the most general indicator of the quality of working life, namely overall working life satisfaction. It analyzes the relationship of this indicator with subjective well-being and its non-work aspects as well as with current job satisfaction. The results show that overall working life satisfaction is a broader category than current job satisfaction, it is much more closely related to subjective well-being than the latter, and it differs from the latter sufficiently to be considered a valid specific indicator., Jan Červenka., and Seznam literatury