Publikovaná disertace amerického historika přináší podle recenzenta velký posun v komplexním poznání osobnosti a kariéry slovenského kněze, politika a v letech 1939 až 1945 prezidenta samostatného slovenského státu Jozefa Tisa (1887-1947), a to jak svým širokým záběrem, tak využitím dosud neznámých pramenů. Nové je zasazení Tisova individuálního portrétu do duchovně-historického rámce evropských dějin první poloviny dvacátého století a postižení myšlenkových proudů formujících jeho ideologii. Těžiště Wardovy interpretace tvoří Tisův vztah k řešení „židovské otázky“ na Slovensku za války, který hodnotí v kontextu jeho narůstajícího antisemitismu, a zároveň politiky „menšího zla“ vzhledem k jeho radikálnějším konkurentům. Recenzent nakonec klade otázky nad oprávněností a zakotvením některých konceptuálních charakteristik ve vztahu k Tisovi (modernizace, revoluce, dualismus jako základní znak jeho světonázoru). and [autor recenze] Miloslav Szabó.
Publikace podle recenzenta zaplňuje jedno z málo známých míst v poznávání každodennosti Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945). Komplexním způsobem přibližuje dobové podoby odívání různých společenských vrstev a pro rozmanité příležitosti, módní trendy a jejich vzory, ale také praktické starosti s obstaráváním a recyklováním šatstva v situaci materiálního nedostatku a života na příděl. Jedinou slabinu spatřuje recenzent v genderové nevyváženosti, když pánské módě je věnována prakticky jen jedna z osmi kapitol., The book under review, whose title translates as ‘Fashion in the Streets of the Protectorate: Life, Clothes, and People’, helps, according to the reviewer, to provide a picture of one of the lesser known areas of everyday life in the Protectorate of Bohemia and Moravia, which lasted from mid-March 1939 to early May 1945. In a comprehensive way, the author acquaints the reader with styles of dressing in this period amongst the various social strata and for various occasions, as well as the fashion trends and their models, but she also looks at practical concerns about getting clothes and recycling them in circumstances of material shortage and rationing. One of the weaknesses of the publication, according to the reviewer, is that it pays too little attention to gentlemen’s fashion, covered in practically only one of its eight chapters., and [autor recenze] Petr Tolar.
Recenzentka představuje dosud první biografii českého medievisty Františka Grause (1921-1989). Narozen v německožidovské rodině v Brně, prošel za války koncentračními tábory, poté se vydal na dráhu marxistického historika středověku, rychle zaujal přednostní postavení v hierarchii československé historické vědy, v roce 1969 po porážce pražského jara emigroval a zakotvil nakonec jako profesor středověkých dějin na univerzitě ve švýcarské Basileji, kde také publikoval svá nejvýznamnější díla a zařadil se po bok předním evropským medievistům. Recenzentka vedle bohaté faktografie oceňuje snahu o rekonstrukci Grausova myšlenkového vývoje a jeho nesnadného přerodu od dogmatického marxismu k otevřenému pluralismu pozdních let šedesátých, který se jeví do značné míry jako modelový příklad pohybu tehdejší oficiální československé historiografie. Problém vidí v nevyváženosti práce, neboť Grausovo exilové působení shrnuje jediná kapitola, a v rezignaci autorky na hodnotící přístup. and [autor recenze] Anna Košátková.
Podle recenzenta se memoáry dvou českých historiků dají číst několikerým způsobem: jako příspěvek k dějinám českého reformního komunismu či ke komunistické historiografii, dále jako jistý typ příběhu středoevropských levicových intelektuálů dvacátého století anebo také jako paměť české politické emigrace (v případě Michala Reimana) a „normalizačního“ disentu (v případě Miloše Hájka). Mervart nachází společné i rozdílné rysy v osudech i textech obou těchto politicky angažovaných intelektuálů a hodnotí jejich paměti jako velmi cenný a zajímavý pramen, který by neměl ujít pozornosti žádného historika soudobých československých dějin. and [autor recenze] Jan Mervart.