Search

Start Over Data provider Academy of Sciences Library/Knihovna Akademie věd ČR

78657. Zdeněk Mlynář a hledání socialistické opozice: od aktivní politiky přes disent k ediční činnosti v exilu

Creator:
Alessandro Catalano and Alice Flemrová
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
dějiny, politické dějiny, history, political history, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Původní verze této studie vyšla italsky pod názvem „Il samizdat tra dialogo e monologo: Le attività editoriali di Zdeněk Mlynář e la scelta degli interlocutori“ v internetovém časopise eSamizdat: Rivista di culture dei paesi slavi (2010-2011, s. 261-280); uvedené dvojčíslo je sborníkem z konference „Samizdat mezi pamětí a utopií: Nezávislá kultura v Československu a v Sovětském svazu v druhé polovině 20. století“, kterou uspořádala na přelomu května a června 2011 univerzita v Padově, a je volně přístupné na webové stránce časopisu . Pro vydání v Soudobých dějinách autor své pojednání podstatně rozšířil a obohatil, zejména na základě studia ve fondu Zdeňka Mlynáře v pražském Národním archivu. Alessandro Catalano se soustředí především na exilové výzkumné a vydavatelské aktivity politika a politologa Zdeňka Mlynáře (1930-1997), které zasazuje do dosti podrobně rekonstruovaného celkového chronologického rámce jeho kariéry jako veřejného činitele. Vyslovuje a pokouší se přitom ověřit obecnější hypotézu, zda prostředí samizdatu a nezávislých edicí, jež se v Československu rozvíjelo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, nezanechalo hluboké stopy také ve struktuře forem politické činnosti aktérů, kteří se stavěli proti oficiální „normalizační“ kultuře. Autor upozorňuje, že Zdeněk Mlynář je dnes do značné míry vytěsněn z české historické paměti, ačkoli patřil k předním oponentům komunistického režimu a po jeho pádu se pokoušel politicky prosadit., a2_Připomíná jeho časný vstup do Komunistické strany Československa, právnická studia v Moskvě v první polovině padesátých let, kde navázal dlouhodobé přátelství se spolužákem Michailem Gorbačovem, vedoucí expertní činnost při výzkumu perspektiv socialistického politického systému v šedesátých letech a zastavuje se u jeho působení v období pražského jara 1968, kdy se stal členem reformního komunistického vedení po boku Alexandera Dubčeka, načež po srpnové invazi Varšavské smlouvy postupně ztratil iluze o možnostech pokračování reforem a rezignoval na funkce ve vedení strany. Na počátku sedmdesátých let získal zaměstnání v entomologickém oddělení Národního muzea a stranil se politického života, nicméně postupně se zapojil do diskusí v okruhu vyloučených reformních komunistů o možnostech ovlivnění československého vývoje s přispěním západoevropských levicových stran. Autor věnuje pozornost Mlynářovým analýzám tehdejší situace, vývoji jeho názorů a integraci do formujícího se disidentského hnutí, která vyústila do založení Charty 77. Nedlouho poté, v červnu 1977, Mlynář v důsledku denunciační kampaně emigroval do Rakouska. V exilovém prostředí autor sleduje především Mlynářovu těsnou spolupráci i časem narůstající diference v rámci skupiny Listy, utvořené Jiřím Pelikánem kolem stejnojmenného římského exilového časopisu, která tvořila jádro československé socialistické opozice v exilu. Vedle toho věnuje pozornost snahám Mlynáře a jeho spolupracovníků získat podporu v západních levicových kruzích, a to zejména ve vztahu k italským komunistům a socialistům a později k západoněmeckým sociálním demokratům., a3_Registruje také jeho politologické úvahy, jež si získaly značný ohlas u západní veřejnosti, a zřetelný názorový posun od výchozího modelu politického systému s hegemoniální komunistickou stranou k politickému pluralismu. V tomto kontextu pak všestranně přibližuje dva rozsáhlé badatelsko-ediční projekty, které Zdeněk Mlynář koordinoval. V letech 1979 až 1982 to byl projekt „Zkušenosti Pražského jara 1968“, na němž se autorsky podíleli téměř výhradně čeští sociologové, historici, ekonomové, právníci a další odborníci v exilu. Jeho výsledkem byly téměř tři desítky studií, které byly v podobě cyklostylovaných svazků ve třech jazykových mutacích (většinou italské, francouzské a anglické) distribuovány několika stovkám vytipovaných západních levicových osobností a institucí, a velký závěrečný kongres v Paříži. Podle Catalana tento málo známý projekt představuje jednu z nejhlubších a v podstatě nikdy nevydaných reflexí o kořenech, vývoji a krachu pražského jara. Druhý projekt, „Krize v systémech sovětského typu“, se realizoval od roku 1982 až do konce osmdesátých let a měl již středoevropský autorský záběr. Vzešlo z něj šestnáct prací z pera českých, polských, maďarských a východoněmeckých autorů, které byly publikovány anglicky, francouzsky a německy v sešitové podobě předním exilovým nakladatelstvím Index, přičemž počet jejich odběratelů vzrostl na přibližně dva tisíce. Součástí projektu byla i vystoupení na konferencích a jiných mezinárodních fórech. Oba projekty podle autora dokládají vytrvalou orientaci Zdeňka Mlynáře a jeho kolegů na vybrané kruhy západní politické levice, jimž dávali přednost před domácím disentem v úsilí o změnu poměrů ve vlasti., and Alessandro Catalano. Původní verzi studie z italštiny přeložila Alice Flemrová
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

78658. Zdeněk Mlynář and the search for socialist opposition: from an active politician to a dissident to editorial work in exile

Creator:
Catalano, Alessandro
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Prague spring, dissidents, and Zdeněk Mlynář
Language:
English
Description:
The presented essay was originally published as ''Il samizdat tra dialogo e monologo: Le attività editoriali di Zdeněk Mlynář e la scelta degli interlocutori'' in the Italian online journal eSamizdat: Rivista di culture dei paesi slavi (2010-11, pp. 261-80). This double issue is based on papers given at the conference ''Samizdat between Memory and Utopia: Independent Culture in Czechoslovakia and the Soviet Union in the Second Half of the Twentieth Century,'' which was held at Padua University in late May and early June 2011, and is freely accessible on the periodical website (http://www.esamizdat.it/rivista/2010-2011/index.htm). For its publication in Soudobé dějiny, the author has considerably expanded his essay, particularly after doing research in the Mlynář Papers deposited in the National Archive, Prague. The author concentrates mainly on the research and publishing activities of the politician and political scientist Zdeněk Mlynář (1930-1997) while he was in exile, which he puts into a detailed chronology of his career as a public fi gure. He asks and seeks to answer the general question whether the milieu of samizdat and independent publishing, which developed in Czechoslovakia in the 1970s and 1980s, did or did not leave deep traces also in the structures of the various political activities of those who criticised the state-sanctioned arts and sciences of ''normalisation'' Czechoslovakia. The author points out that Mlynář has today been largely ousted from Czech historical memory, even though he was amongst the leading opponents of the regime after its collapse, and tried to regain a place in Czechoslovak politics. The author recalls Mlynář’s becoming a member of the Czechoslovak Communist Party, his law studies in Moscow in the fi rst half of the 1950s, where he formed a lasting friendship with his fellow-student Mikhail Gorbachev (b. 1931), and last but not least Mlynář as an expert researching the prospects of the socialist political system in the 1960s. He then concentrates on Mlynář’s work during the Prague Spring of 1968, when he became a member of the reformist leadership of the CommunistParty on the side of Alexander Dubček (1921-1992). After the August intervention by the armies of fi ve Warsaw Pact states, Mlynář gradually became disillusioned with the possibilities of continuing reform, and he resigned from the Party leadership. In the early 1970s, he found employment in the Department of Entomology of the National Museum, Prague, and avoided political life completely. Nevertheless, he gradually started to take part in debates with other reformists expelled from the Party about the possibilities of infl uencing developments in Czechoslovakia with the help of left-wing parties in Western Europe. The author discusses Mlynář’s analyses of the situation at the time, the development of his views, and his integration into the nascent dissident movement, which appeared after the founding of Charter 77. A few months later, in June 1977 to be precise, Mlynář emigrated to Austria as a consequence of a smear campaign against the Chartists. The author focuses on Mlynář’s close work amongst Czech exiles, particularly with the increasingly diverse Listy group, which was established by Jiří Pelikán (1923-1999). The group in question was centred on the exile periodical of the same title, which was published in Rome and formed the core of Czechoslovak socialist opposition in exile. In addition, the author focuses on the efforts of Mlynář and his colleagues to win support among Western left-wing circles, particularly in relation to the Italian Communists and Socialists and later the West German Social Democrats. He also takes into account Mlynář’s political essays, which met with a considerable response amongst the public of Western Europe, and the clear shift in opinion from the initial model of a political system with Communist Party hegemony to political pluralism. In this context, the author then gives a comprehensive account of two large research and publishing projects coordinated by Mlynář. The fi rst project, from 1979 to 1982, was entitled ''Experiences of the Prague Spring of 1968''; its participants were almost exclusively Czech sociologists, historians, economists, jurists, and other specialists in exile. The project resulted in almost 30 mimeographed volumes in three language versions (mostly Italian, French, and English), which were distributed by several hundred carefully selected left-wing individuals and institutions in the West, and it culminated in a congress held in Paris. According to the author, this little known project represents one of the most profound and essentially never-published refl ections on the origins, development, and failure of the Prague Spring. The second project, entitled ''Crises in Soviet-type Systems,'' ran from 1982 to the late 1980s, and presented the perspectives of authors from a wider range of central European countries. It resulted in 16 works by Czech, Polish, Hungarian, and East German authors, published by the leading Czech exile publishing house, Index, as small paperback editions in English, French, and indeed German. The number of its subscribers grew to about 2,000. Part of the project was presenting papers at conferences and other international forums. Both of the projects in question, according to the author, demonstrate Mlynář and his colleagues’ persistent orientation to exclusive circles of the political Left in the West, whom, in their efforts to change things in Czechoslovakia, they preferred to the dissidents still in Czechoslovakia.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1480 to 2023

View larger »