Ilustrovaný životopis významné české spisovatelky doplněný rozborem jejích děl. Součástí publikace jsou také úryvky a citace z Němcové děl, několik charakteristických úvodů jejích pohádek, ukázka frazeologie Boženy Němcové, přehled jejích děl a literatury o ní. Práci uzavírá ukazatel osobních jmen.
Sbírka povídek inspirovaných pražskými i mimopražskými památkami, obyvateli Prahy a Podblanicka i blíže místně neurčenou přírodou. Povídky milovníka Prahy i jejího okolí někdy přináší i historické údaje, i když někdy chybné (srov. např. s. 17 o autorství sochy Terezky). Povídky jsou inspirovány reliéfem Bradáče na Juditině mostu (s. 5-7), Staroměstským orlojem (s. 7-10), náhrobkem Tychona Brahe v Týnském chrámu (s. 11-13), sousouším sv. Jana z Mathy a Turka na Karlově mostu (s. 14-16), sochou Terezka na Mariánském nám. (s. 16-17), karmelitánskou hrobkou pod kostelem P. Marie Vítězné v Karmelitánské ul. (s. 19-20), Hladovou zdí (s. 19-21), Vyšehradem (s. 21-23 a 25-27), potokem Botič (s. 33-36), údolím Vltavy u Zbraslavi (36-39), Starým židovským hřbitovem (s. 39-41), Zlatou uličkou (s. 49-53), dostavbou kostela sv. Víta (s. 53-56), Dientzenhoferovým domem (s. 56-60), Malostranským hřbitovem (s. 60-62), Pražským Benátkami (s. 62-64), pražskými jezy (s. 66-67), zahradou kostela Nejsv. Trojice v Trojické u. (s. 68-69), hospůdkou Betáň u Kunratického lesa (s. 71-73), bitvou u Štěrbohol (s. 74-75), Podblanickem (s. 75-86) i lesy, poli a stráněmi daleko i blízko od Prahy.
Dvě samostatně publikované studie z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze (roč.12) se zabývají vznikem tzv. Zpívající fontány a osudy Písecké brány z r.1721 a dalších dvou stejnojmenných bran (při č.p. 158/III a při č.p. 134/III).
Libreto k Bendlově historické opeře z doby přemyslovských knížat. Děj se odehrává v letech 1029-1037 v Bavorsku, na Moravě a v Praze. Oldřichův syn Břetislav zosnoval únos sestry markraběte Oty Jitky, s níž se oženil. Sám Oldřich je souzen císařem a staví se proti svému bratru Jaromírovi. Také svého syna Břetislava pokládá za zrádce. Po smrti Oldřicha se Břetislav s Jaromírovým souhlasem stává právoplatným českým knížetem. Premiéra opery se konala v Prozatímním divadle v Praze 18.9.1870.
24. svazek Divadelní biblioteky Jaroslava Pospíšila obsahuje Fričovu dramatickou báseň Břetislav Bezejmenný, jejíž děj se odehrává v roce 1130 za vlády Soběslava I.
Historie a význam nejstaršího mnišského řádu a jeho klášter v Břevnově ve stručném souhrnu sepsaném břevnovskými benediktiny. Dějiny a působení benediktinského řádu ve světě i na českém a moravském území od jeho založení sv. Benediktem z Nursie do vzniku samostatné Československé republiky. Stručný průvodce Břevnovským klášterem.
Kniha o českých dějinách zaměřená na oblast Břevnova, Břevnovského kláštera, Bílé hory a obory Hvězda. Autor popisuje složité poměry v Čechách od 10. stol., v době odchodu sv. Vojtěcha z Čech, situaci v době husitských bouří a po nich, období vlády Fridricha Falckého a pokoření české šlechty v bitvě na Bílé hoře. Zmiňuje návštěvu císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka Lotrinského, válečná utrpení v 18. stol. a jejich smutný dopad pro Prahu, Břevnov a Břevnovský klášter. Připomíná stavbu kaple Panny Marie na Bílé hoře, klášter servitů a vystavění poutní cesty do Hájku s kapličkami, které již většinou pozbyly své výzdobu, jež zobrazovala výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka. Připomíná břevnovské usedlosti, vinice, řemesla a rozvíjející se společenský život, školství v 19. stol. Je pro čtenáře zajímavým zdrojem historických, již mnohdy zapomenutých informací.
Dějiny Břevnovského kláštera zaměřené zvláště na složité problémy v období 2. světové války a dny květnového povstání v roce 1945. Text doplňují fotografie kostela, portréty klášterních hodnostářů a rytina svaté Markéty.