Cíl: Průzkumné šetření zjišťovalo schopnosti spolupráce nemocných při léčbě Warfarinem a dodrţování léčebného reţimu v průběhu dlouhodobé antikoagulační terapie Warfarinem. Konkrétně byla mapována a vyhodnocena úroveň edukace sestrou, informovanost a adherence k léčbě u pacientů léčených Warfarinem. Metodika: Průzkumný soubor tvořilo 108 pacientů evidovaných v ambulantním léčení interní a kardiologické ambulance při interním oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Průzkumné šetření probíhalo v prosinci roku 2010 a lednu roku 2011. Pro sběr dat byla vyuţita metoda dotazníkového šetření. Výsledky: Výsledky průzkumného šetření ukazují, ţe naprostá většina pacientů léčených Warfarinem se aktivně podílí na léčebném procesu. Nemocným se od zdravotníků dostává poučení o léčbě, sestry se na edukaci podílejí v 75 %. Většina dotázaných dochází na pravidelné kontroly a zná zpaměti uţívanou dávku léku. Čtvrtina nemocných však není schopna uvést krvácení jako hlavní riziko léčby. Převáţná většina respondentů si je vědoma skutečnosti, ţe účinek léčby můţe být ovlivněn sloţením přijímané potravy, méně neţ polovina respondentů zná interakci Warfarinu s jinými léky či doplňky stravy. Nemocní mají na zřeteli, ţe je nutno informovat kaţdého lékaře o této léčbě, jen polovina respondentů však informuje i lékárníka. Závěr: Adherence k léčbě ze strany pacienta je základem úspěšné a bezpečné terapie Warfarinem. Cílem všech zdravotníků by měla být snaha o kvalitní a efektivní komunikaci s nemocnými, snaha o dosaţení co nejvyšší úrovně spolupráce, ochoty a schopnosti pacientů řídit se pokyny zdravotníků. Tím se výrazně zvýší úspěšnost léčby a eliminuje se riziko moţných komplikací léčby., Aim: Exploratory investigation ascertained capabilities of cooperation of patients when treated with warfarin and adherence to treatment regimen during long term anticoagulant therapy by warfarin. Specifically was mapped and assessed the level of education by nurse, foreknowledge and adherence to treatment in patients treated with warfarin. Methods: The exploratory set consisted of 108 patients, who were registered in ambulant treatment of internal and cardiac ambulance at internal department of Hospital in Frydek-Mistek. Exploratory investigation took place in December 2010 and January 2011. For data collection was used method of questionnaire survey. Results: The results of questionnaire survey show, that absolute majority of patients treated with warfarin is actively participating in the treatment process. The patients receive from the health care providers education about the treatment, nurses are participating in education in 75%. Majority of respondents have regular check ups and knows by heart the dose of the drug. A quarter of patients is not able to state bleeding as the main risk of treatment. The vast majority of respondents are aware of the fact, that the treatment effect may be influenced by the composition of the diet, less than half of the respondents know the warfarin interactions with other medication or supplements. Patients have in mind that every doctor should be informed about this treatment, only half of the respondents, however, informs as well the pharmacist. Conclusion: Adherence to treatment by the patient is the foundation of a successful and safe warfarin therapy. The goal of all health professionals should be to aim for quality and effective communication with patients, effort to achieve the highest level of cooperation, willingness and ability of patients to follow medical instructions. This greatly increases the effectiveness of treatment and eliminates the risk of potential complications of treatment., Michaela Teperová, Lucie Sikorová, and Literatura 8
Cíl: Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které faktory ovlivňují pouţívání ošetřovatelských diagnóz v klinické praxi. Dalším cílem bylo zjistit rozdíly v hodnocení faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi podle věku, vzdělání a typu pracoviště. Metodika: Pro získání dat byl sestaven nestandardizovaný dotazník zaměřený na zjištění faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz. Výzkumný soubor tvořilo 253 registrovaných všeobecných sester z 9 zdravotnických zařízení v České republice. Sestry hodnotili na Likertově škále od 1 do 5, jak jednotlivé faktory ovlivňují pouţívání ošetřovatelské diagnostiky v praxi. Výzkumné šetření probíhalo od června 2011 do listopadu 2011. Výsledky: Podle našeho výzkumného souboru nejvíce ovlivňují pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi následující faktory: počet pacientů na 1 sestru, administrativní zátěţ, syndrom vyhoření, nedostatek času, rozdíly v teorii a praxi a nedostatek personálu. Statisticky významné rozdíly v hodnocení faktorů podle věku byly zjištěny v hodnocení 2 faktorů: rozdíly v teorii a praxi, nedostatek motivace. Podle dosaţeného vzdělání byly statisticky významné rozdíly zjištěny v hodnocení 4 faktorů: nejednotnost ošetřovatelských diagnóz, terminologie diagnóz, rozdíly v teorii a praxi, rutinní práce. V závislosti na typu pracoviště byly statisticky významné rozdíly nalezeny v hodnocení 5 faktorů: terminologie diagnóz, rozdíly v teorii a praxi, nedostatek praktických zkušeností s ošetřovatelskou diagnostikou, rutinní práce, syndrom vyhoření. Závěr: Rozeznání faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi a zlepšení institucionální podpory můţe ulehčit implementaci ošetřovatelské diagnostiky v klinické praxi, Aim: The main aim of the study was to identify which factors influenced the use of nursing diagnoses in clinical practice. Another aim was to ascertain whether age, education and type of workplace affected the relative importance accorded to these factors. Methods: A non-standardized questionnaire on factors influencing the use of nursing diagnoses was administered to a sample consisting of 243 registered general nurses from 9 healthcare facilities in the Czech Republic. Using Likert´s 5-point scale, the nurses rated the importance of several factors in influencing their use of nursing diagnoses in practice. The research was conducted between June 2011 and November 2011. Results: Based on our sample, there are several factors which influence the use of nursing diagnoses in practice. Some of them are: number of patients per nurse, administrative strain, burnout syndrome, lack of time, discrepancies between theory and practice, lack of staff. Statistically significant age-related differences in rating factors were found for the following: discrepancies between theory and practice, lack of motivation. Statistically significant differences in ratings relative to education were found for four factors: disunity of nursing diagnoses, diagnostic terminology, discrepancies between theory and practice, workplace routine. Based on type of workplace, statistically significant differences in ratings were found for five factors: diagnostic terminology, discrepancies between theory and practice, lack of practical experience in nursing diagnostics, workplace routine, burnout syndrome. Conclusion: Recognizing the factors which influence the use of nursing diagnoses and enhancing institutional support can facilitiate the implementation of nursing diagnostics in practice., Helena Macková, Renáta Zeleníková, and Literatura 14
Cieľ: Cieľom práce bolo validizovať defi nujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Defi cit vedomostí vybraným súborom slovenských sestier – expertov, teda zistiť, ktoré defi nujúce charakteristiky sú sestrami považované za hlavné a ktoré za vedľajšie. Metódy: Na hodnotenie defi nujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy Defi cit vedomostí bol zvolený Fehringov model validity diagnostického obsahu. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky boli označené: „slovné vyjadrenie problému“ a „chybné, nepresné dodržiavanie inštrukcií“. Za vedľajšie defi nujúce charakteristiky boli označené: „chybné, nepresné výsledky testu“ a „neprimerané správanie“. Charakteristika „prehnané správanie“ dosiahla vážené skóre menej ako 0,5. Záver: Nie všetky defi nujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Defi cit vedomostí uvedené v klasifi kačnom systéme NANDA-International sú pre vybraný súbor sestier rovnako významné pre jej stanovenie., Aim: The aim of the study was to validate the nursing diagnosis Deficient Knowledge by a chosen sample of Slovak nurses – experts, i. e. to find out which defining characteristics are considered major and minor. Methods: The Fehring’s Diagnostic Content Validity Model was used to evaluate the defi ning characteristics of nursing diagnosis Deficient Knowledge. Results: Th e following defi ning characteristics were marked as major: “verbalization of the problem”, “inaccurate compliance with instructions”. The following characteristics were marked as minor: “poor and inaccurate performance in a test” and “inappropriate behaviour”. The defining characteristic “exaggerated behaviour” had the weighted ratio less than 0.5. Conclusion: Not all defining characteristics of nursing diagnosis Deficient Knowledge found in NANDA-International classification system are equally significant for chosen sample of Slovak nurses to determine this nursing diagnosis., Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková, and Literatura 16
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť, aký vplyv má bolesť na vybrané dimenzie ţivota pacientov v domácom prostredí, medzi ktoré patrí nálada, vzťah k iným ľuďom, radosť zo ţivota, spánok. Metodika: Súbor tvorilo 144 respondentov (91 ţien a 53 muţov) v podmienkach domáceho prostredia vo veku od 29 do 97 rokov v siedmich samosprávnych krajoch Slovenska. Zber údajov prebiehal v období november 2008 aţ január 2009. V rámci realizácie zberu údajov bol pouţitý štandardizovaný dotazník BPI (Brief Pain Inventory). Výsledky boli vyhodnotené jednorozmernou deskriptívnou štatistikou. Výsledky: Prítomnosť bolesti v skúmanej vzorke negatívne ovplyvňuje náladu, spánok a radosť zo ţivota viac u muţov ako u ţien. U ţien viac ovplyvňuje bolesť vzťah k iným ľuďom ako u muţov. Štatistickým spracovaním nebola zistená signifikantná súvislosť medzi premennými: nálada – pohlavie (p = 0,387), vzťah k iným ľuďom – pohlavie (p = 0,876), spánok – pohlavie (p = 0,065), radosť zo ţivota – pohlavie (p = 0,238). Záver: Bolesť výrazne ovplyvňuje vybrané dimenzie ţivota pacientov v domácom prostredí, čo vedie k širokej škále negatívnych emocionálnych reakcií a prejavov, ktoré môţu zintenzívňovať bolesť. Pravidelné hodnotenie vplyvu bolesti na jednotlivé dimenzie ţivota pacientov prispieva veľkou mierou taktieţ ku kvalitnej komunikácií medzi sestrou pracujúcou v domácom prostredí a pacientom zaloţenou na vzájomnej dôvere., Aim: The aim of our work was to determine the impact on pain in selected domains of life of patients in home care in terms of their mood, relationship to other people, joy of life and sleep. Methods: 144 respondents (91 women and 53 men aged from 29 to 97) in home care were randomly selected to make up the sample in 7 Slovak municipalities. The data collection was gathered from November 2008 to January 2009 using brief Pain Inventory. The results were evaluated by one-dimensional descriptive statistics. Results: The presence of pain among the respondents negatively influences the spirits, sleep and joy of life; more among men than women. Pain affects relationship to other people more among women than men. Statistical analysis showed no significant correlation between variables: spirits - sex (p = 0.387), relationship to other people – sex (p = 0.876), sleep – sex (p = 0.065), the joy of life - sex (p = 0.238). Conclusion: Pain has a significant impact in selected domains of patient`s life in home care leading to a wide range of negative emotions and behavior that could intensify the pain. Regular assessment of the pain impact in selected dimensions of patient`s live influences the quality of communication between nurse working in home care and a patient that is based on mutual trust., Mária Kožuchová, and Literatura 24
Cieľ: Cieľom výskumu bolo u detí s bronchiálnou astmou zistiť vplyv ochorenia a stupňa kontroly astmy na kvalitu života dieťaťa a kvalitu života jeho rodičov. Metodika: Na zber empirických údajov sme použili štandardizované dotazníky na kvalitu života – Paediatric Asthma Quality of Life Questionnaire (PAQLQ) a Paediatric Asthma Caregiver´s Quality of Life Questionnaire (PACQLQ) a na hodnotenie kontroly astmy – Asthma Control Questionnaire (ACQ). Výsledky boli analyzované pomocou metód deskriptívnej a induktívnej štatistiky. Výsledky: Vo vzorke detí (n = 72) sme zistili, že 27 (37,5 %) detí malo astmu pod kontrolou a 28 detí (38,9 %) bolo v pásme nekontrolovanej astmy. Celkové skóre ACQ (1,24 ±1,07) potvrdilo stredný stupeň kontroly astmy. Celkové skóre dotazníka PAQLQ u detí bolo 5,34 ±1,16, čo indikuje, že deti s astmou vyjadrujú dobrú kvalitu života. U detí ochorenie viac vplývalo na aktivity ako na emocionálne prežívanie a výskyt symptómov. Celkové skóre dotazníka PACQLQ u rodičov bolo 4,53 ±1,07, u rodičov nebol zaznamenaný rozdiel v doménach emocionálne prežívanie a aktivity. Výskum potvrdil, že stupeň kontroly astmy štatisticky významne ovplyvňuje kvalitu života dieťaťa aj jeho rodičov, pričom čím je vyššia kvalita života dieťaťa, tým je vyššia kvalita života rodičov. Záver: Cieľom komplexného manažmentu liečby je dosiahnuť čo najoptimálnejší stupeň kontroly astmy, a tým vytvoriť predpoklady k vyššej kvalite života dieťaťa a jeho rodičov. Využívaním posudzovacích nástrojov na hodnotenie kvality života je možné identifikovať závažný dopad choroby na každodenný život detí aj rodičov., Aim: The aim of the research was to find out the impact of the disease and the degree of asthma control on quality of life in children with bronchial asthma and quality of life in their parents. Methods: To collect empirical data we have used standardized questionnaires concerning quality of life – Paediatric Asthma Quality of Life Questionnaire (PAQLQ) and Paediatric Asthma Caregiver’s Quality of Life Questionnaire (PACQLQ) and for the assessment of asthma control we have used questionnaire Asthma Control Questionnaire (ACQ). The results were analysed using the methods of descriptive and inductive statistics. Results: In the sample of children studied (n = 72) we have found that 27 children (37.5%) have their disease under control and 28 children (38.9%) were in the range of uncontrolled asthma. Total ACQ score (1.24±1.07) confirmed medium degree of asthma control (partially controlled asthma). Total score of PAQLQ questionnaire in children (5.34±1.16) indicates that children with asthma represent good quality of life. Bronchial asthma in children had more significant influence on activities than on emotions and incidence of symptoms. Total score of PACQLQ questionnaire in parents was 4.53 ±1.07 and we have not registered differences between domains of emotions and activities. The research has proved that degree of asthma control has statistically significant influence on the quality of life of the child and his parents, whilst the higher the quality of life of the child, the higher the quality of life of parents. Conclusion: The aim of comprehensive management of asthma therapy is to achieve the most optimal level of asthma control and thus to establish conditions for higher quality of live of the child and his parents. Making use of assessment tools to evaluate the quality of life it is possible to identify a significant impact of the disease on the everyday lives of children as well as parents., Anna Ovšonková, Iveta Plavnická, Miloš Jeseňák, and Literatura 17
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť, aká je kvalita života žien s karcinómom maternice vo vzťahu k veku a dosiahnutému vzdelaniu. Metodika: Súbor tvorilo 300 pacientiek, u ktorých bolo diagnostikované nádorové ochorenie maternice a bola u nich vykonaná hysterektómia. Výskum bol realizovaný prostredníctvom štandardizovaného dotazníka Quality of Life in Adult Cancer Survivors (QLASC). Výsledky: Ženy vo veku nad 50 rokov mali lepšie prežívanie kvality života ako ženy do 50 rokov. Priaznivejšie výsledky u pacientiek vo veku do 50 rokov sa preukázali len v doméne benefit z choroby. Vo vzťahu k vzdelaniu sme podľa priemerného skóre zistili v ôsmich doménach priaznivejšie výsledky u žien s vyšším vzdelaním. Zaujímavé bolo aj zistenie, že v doménach negatívne emócie a distres z opakovania mali ženy so stredoškolským vzdelaním bez maturity lepšie prežívanie faktorov kvality života než ženy so stredoškolským vzdelaním s maturitou. Záver: Na prežívanie kvality života žien s nádorovým ochorením maternice po hysterektómii vplýva biologický vek a stupeň dosiahnutého vzdelania., Aim: The aim of the paper was to ascertain the quality of life of women with uterine cancer in relation to their age and educational level. Methods: The sample consisted of 300 patients who were diagnosed with uterine cancer and underwent hysterectomy. The research was using a standardized questionnaire - Quality of Life in Adult Cancer Survivors (QLASC). Results: Women aged over 50 years reported better quality of life than women aged under 50 years. More favorable results recorded in patients under 50 years of age were only shown in the domain of Benefit of disease. In relation to educational attainment, more favorable results were recorded in women with higher education based on the average scores in eight domains. Interesting was the finding that in the domains Negative emotions and Distress of recurrence, women with lower education were experiencing better quality of life than women with higher education. Conclusion: The quality of life experienced by women with uterine cancer is influenced by their biological age and educational attainment., Ľuba Palková, Lucia Dimunová, and Literatura 15
Cíl: Práce se zabývá porovnáním posturální stability u dvou vybraných souborů probandů, a to u dětí s obezitou a u atletů. Metody: U obou skupin bylo provedeno posturografi cké vyšetření pomocí dvou testů – Limity stability v náklonu tzv. Limits of Stability (LOS) a Senzorický test – Sensory Organisation Test (SOT). Na základě takto získaných výsledků byly porovnány a statisticky vyhodnoceny rozdíly mezi jednotlivými soubory. Výsledky: Práce prokázala významný vliv obezity na individuální posturální stabilitu jedince. Prokázali jsme statisticky signifi kantní rozdíly jak v reakčním čase (RT) a maximální exkurzi při testu LOS, tak i ve volbě pohybových strategií pro udržení posturální stability při testu SOT. Závěry: U dětí s obezitou je, v rámci fyzioterapie, vhodné zaměřit pohybovou aktivitu na zlepšení celkové postury a posturální stability a to např. využitím funkčního tréninku., Aim: The paper deals with the comparison of postural stability in two selected groups of probands: children with obesity and athletes. Methods: Posturographic examination was carried out in both groups through two tests – Limits of Stability (LOS) and Sensory Organization Test (SOT). Variations between individual groups were compared and statistically evaluated based on the acquired results. Results: Obesity as well as overall posture has a signifi cant impact on postural stability. We demonstrated statistically signifi cant variations in reaction time (RT) and maximum excursion in LOS test, and in SOT test in the choice of movement strategies for maintaining postural stability. Conclusions: It would be appropriate as part of physiotherapy to focus physical activities in children with obesity on improving postural stability by e. g. using functional training., Dalibor Pastucha, Radka Filipčíková, Jana Malinčíková, Jana Beránková, Dana Ripplová, Stanislav Horák, Marcela Bezdičková, Zdeňka Blažková, Alžběta Poprachová, and Literatura 14
To study defects and chromosomal abnormalities of the fetus, we retrospectively analyzed results of comprehensive dynamic survey of 26,404 pregnant women aged 1850 years old at 6 to 40 weeks of pregnancy. Of them, 25,956 (98.3%) women had physiological course of pregnancy, 448 (1.7%) women had abnormal pregnancy. For the diagnosis of fetal defects, we carried out ultrasound, biochemical, invasive and cytogenetic studies. The results of study showed that the majority of fetal defects and pathological course of pregnancy was noted in women at the age of 2125 years old, since at this age period women have the highest number of pregnancies. At the older age, we noted a gradual decrease in the number of pregnant women, as well as the number of abnormalities of the fetus. Based on the analysis of the results obtained, we have developed an algorithm for early fetal ultrasound examination. In order to exclude nondeveloping pregnancy and intrauterine fetal death, as well as for early diagnosis of fetal defects, we recommend screening women in the first trimester of pregnancy., Shahnoza Kamalidinova, and Literatura
Cieľ: Práca má design prierezovej, deskriptívnej štúdie, ktorej cieľom bolo zhodnotiť, aký je vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Metodika: Vzorku respondentov tvorilo 78 sestier pracujúcich v NsP v Levoči a Spišskej Novej Vsi. Na meranie psychickej záťaže bol použitý Meisterov dotazník neuropsychickej záťaže, na meranie výskytu depresie skríningový nástroj Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9) a na meranie subjektívnej pohody Personal Well-Being Index (PWI) pre zdravú dospelú populáciu. Výsledky: Bol potvrdený významný vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Vyššia frekvencia výskytu depresívnej symptomatológie sa u nich spájala s vyššou psychickou záťažou a nižšou subjektívnou pohodou. Významným a zároveň alarmujúcim zistením bolo, že len 28 % sestier uvádzalo nevýznamnú depresívnu symptomatológiu. Až u 50 % sestier bola podľa PHQ 9 prítomná ľahká depresia. Štatisticky významné korelácie boli identifikované medzi všetkými tromi faktormi Meisterovho dotazníka, ako aj jeho hrubým skóre a PHQ 9. Najsilnejšie korelácie boli medzi Faktorom I (preťaženie) a PHQ 9. Záver: Výsledky poukazujú na skutočnosť, ţe práve aspekty pracovného preťaţenia (časová tieseň, problémy a konflikty, vysoká zodpovednosť) môžu u sestier viesť ku častejšiemu prežívaniu jednotlivých symptómov depresie (predovšetkým k únave a zníženému záujmu). V ďalšom výskume navrhujeme sa zamerať na sledovanie vzťahu troch premenných: depresia, burnout a psychická záťaž sestier., Aim: The study has a design of descriptive cross-sectional survey. The aim of this study was to investigate relationship between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. Methods: Sample of respondents consisted of 78 nurses from two public hospitals (Levoča and Spišská Nová Ves). To measure the psychological load was used the Meister questionnaire of neuro-psychological load. To measure the incidence of depression was used the screening tool Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9). To measure subjective well-being was used Personal Well-Being Index (PWI) for a healthy adult population. Results: The results indicated that there is a significant correlation between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. The higher frequency of depressive symptomatology was associated with higher level of psychological load and lower subjective well-being level. The depressive symptomatology has a significant relation with neuropsychological strain and subjective well-being. Important and at the same time alarming finding was that only 28% of nurses reported insignificant depressive symptomatology. According to PHQ 9 was present mild depression in up to 50% of nurses. Statistically significant correlations were identified between all three factors of Meister questionnaire, as well as his gross score and the PHQ 9. The strongest correlations were between Factor I (overload) a PHQ 9. Conclusion: The results show that mainly aspects of work overload (time constraints, problems and conflicts, high accountability) can lead in nurses to more frequent survival of individual symptoms of depression (especially the fatigue and reduced interests). In further research we propose to focus on monitoring the relationship of three variables: depression, burnout and psychological load of nurses., Elena Gurková, Slávka Macejková, and Literatura 19
Cíl: McCloskeyho a Muellerova škála pracovní spokojenosti sester (McCloskey/Mueller Satisfaction Scale) představuje najčastěji vyuţívaný nástroj měření pracovní spokojenosti sester. Příspěvek má charakter validační studie, jejímţ cílem bylo testovat psychometrické vlastnosti české verze nástroje. V práci jsme porovnávali strukturu české verze s její původní (Mueller, McCloskey, 1990) a později revidovanou verzí (Tourangeau et al., 2006). Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 499 všeobecných sester ze šesti nemocnic. Psychometrická analýza nástroje v naší studii byla realizována z aspektu faktorové analýzy a reliability. Ke zjištění dimenzionality nástroje byla pouţita konfirmační a explorační faktorová analýza. V rámci reliability výzkumného nástroje byla zjišťována vnitřní konzistence nástroje prostřednictvím výpočtu Cronbachova alfa koeficientu. Výsledky: Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno sedm faktorů s vlastními hodnotami nad 1. Faktor kontrola a odpovědnost byl sloučen s faktorem uznání a pochvala. Z původní verze nástroje (Mueller, McCloskey, 1990) jsme vyloučili dvanáct poloţek. Na základě výsledků explorační faktorové analýzy české verze navrhujeme její šestifaktorovou strukturu se šesti subškálama – spokojenost se sociálními vztahy a interakcemi; spokojenost s pochvalou a uznáním; spokojenost s plánováním a harmonogramem práce; moţnostmi výzkumu; spokojenost s vnějším ohodnocením a rovnováhou mezi prací a rodinou. Nízkou vnitřní konzistenci jsme zjistili ve dvou subškálách. Závěr: Šestifaktorový model české verze MMSS je konceptuálně konzistentní s původní verzí (Mueller, McCloskey 1990). Naše výsledky faktorové analýzy se více přibliţují k závěrům faktorové analýzy kanadských autorek Tourangeau et al. (2006) neţ výsledkům analýzy původní verze (Mueller, McCloskey, 1990)., Aim: The McCloskey/Mueller Satisfaction Scale represents one of the most often used instrument for measuring satisfaction among nurses. The paper has a character of a validation study, whose aim was to test the psychometric properties of the Czech version of the tool. In the paper we compared the structure of the Czech version with its original (Mueller, McCloskey, 1990) and later revised version (Tourangeau et al., 2006). Methods: The research sample consisted of 499 general nurses from six hospitals. The psychometric analysis of the tool in our study was realized from the acpect of factor analysis and realibility. In order to determine the dimensionality of the tool was used confirmatory and exploratory factor analysis. Within the scope of reliability of research tool was ascertained inner tool consistency using the calculation of Cronbach coefficient alpha. Results: By way of exploratory factor analysis were identified seven factors with its own values above 1. The factor control and responsibility was unified with factor recognition and praise. From the original tool version (Mueller, McCloskey, 1990) we have excluded twelve items. Based on the results of exploratory factor analysis of the Czech version we propose its six-factor structure with its six sub-scales – satisfaction with social relationships a interactions; satisfaction with praise and recognition; satisfaction with planning and work time scheduling; possibilities of research; satisfaction with external assessments and balance of family and work. We have identified low inner consistency in two sub-scales. Conclusion: The six-factor model of the Czech version MMSS is conceptually consistent with the original version (Mueller, McCloskey 1990). Our results of factor analysis come nearer to conclusions of factor analysis of Canadian authors Tourangeau et al., (2006) rather than results of the analysis of original version (Mueller, McCloskey, 1990)., Elena Gurková, Silvie Haroková, Katarína Žiaková, and Literatura 11