Toxoplasmóza je jedna z nejčastějších zoonóz u nás. Patří mezi onemocnění, která mohou při primoinfekci v graviditě ohrozit vývoj plodu či způsobit mnohočetná poškození, často manifestovaná až po narození dítěte. Závažnost postižení, jeho variabilita a pravděpodobnost vzniku závisí na době, kdy se těhotná žena nakazila. V ČR máme k dispozici několik diagnostických metod. Základem je sérologické vyšetření (protilátky celkové i jednotlivých tříd, avidita IgG, komparativní imunoblot), prováděné z krve či plodové vody. Možný je i přímý průkaz DNA Toxoplasma gondii pomocí PCR z krve, plodové vody či po porodu z placenty. Prenatálně se provádí izolační pokus na myši (inokulací plodové vody). Pomocnou metodou je také ultrazvuk či MRI v průběhu těhotenství, se zaměřením na případnou fetopatii. Po narození je dítě z rizikové gravdity podrobně vyšetřeno a dlouhodobě sledováno. Terapii lze podat prenatálně i postnatálně, o jejím efektu se vedou diskuze. Základními preparáty jsou spiramycin, pyrimethamin a sulfadiazin (doplněny kyselinou folinovou). V článku jsou probrány indikace k jednotlivým vyšetřením a doporučeny nejvhodnější postupy v diagnostice, léčbě a také prevenci tohoto onemocnění u těhotných. Text se podrobně věnuje i interpretaci možných výsledků a obsahuje vyjádření k preventivnímu vyšetření těhotných žen u nás., Toxoplasmosis is one of the most common zoonoses in the Czech Republic. Toxoplasma infection during pregnancy can affect fetal development and cause multiple damages that often do not manifest until after the birth. The severity of pediatric disability, its variability and the probability of occurrence depend on the time of maternal infection. Serological diagnosis of toxoplasmosis in pregnant women is performed in two steps: first, total anti-Toxoplasma antibodies are detected, most commonly by the complement fixation test (CFT) combined with IgG ELISA. In the case of a negative result, the woman can be retested 1-3 months later. Low CFT titers show latent infection with a minimal risk of primary infection during pregnancy. When CFT titers of 1:64 or higher are obtained, the second step follows. Positivity in the IgM and IgA tests and low IgG avidity can confirm a recent infection. The diagnosis of fetal infection is based on the detection of anti-Toxoplasma antibodies, and of IgM antibodies in particular, and/or on the detection of Toxoplasma in amniotic fluid by PCR or the mouse test. Other helpful methods are fetal ultrasound or MRI focusing on fetopathy. Each child born from a high-risk pregnancy is thoroughly examined and followed up on a long-term basis. The detection of neonatal anti-Toxoplasma IgM antibodies and a neonatal IgG profile differing from the maternal IgG profile in comparative Western blot are the major markers of congenital infection. Toxoplasma infection can be treated prenatally and postnatally and the therapeutic outcomes are still being considered. The first-line options for congenital toxoplasmosis are spiramycin, pyrimethamine and sulfadiazine with folinic acid. The article discusses the indications for screening and recommends best practices for the diagnosis, treatment and prevention of toxoplasmosis during pregnancy. It also addresses in detail the interpretation of the diagnostic results and provides guidance for preventive screening of pregnant women in the Czech Republic., Petr Kodym, Markéta Geleneky, and Literatura 31
Vrozené vady představují v oblasti perinatální péče velmi významnou skupinu diagnóz. Pouze u některých případů můžeme jejich příčiny jasně určit (komplexní vady u chromozomových aberací, vrozené vady s monogenním typem dědičnosti, typické vrozené vady způsobené dokumentovatelným působením teratogenů velkého účinku apod.). Ve většině případů vznikají vrozené vady na základě uplatnění více faktorů, které lze v daném konkrétním případě jen obtížně identifikovat. V poslední době je proto kladen zvláštní důraz na tzv. primární prevenci vrozených vad. Ta je tvořena komplexem postupů a doporučení, jejichž účelem je zabránit samotnému vzniku vrozené vady. Specifickou roli zde pak má plánované užívání kyseliny listové v perikoncepčním období, které je celosvětově doporučováno jako prevence vzniku poruch uzávěru neurální trubice., Congenital anomalies are an important diagnostic group in the perinatal healthcare. Only some of these anomalies have an individual cause (complex anomalies accompanying chromosomal aberrations, congenital anomalies with monogenic inheritance, typical anomalies caused by strong teratogens etc.). The majority of cases of congenital anomalies is caused by multiple and complex factors that are hard to identify. Therefore – the so called primary prevention of congenital anomalies becomes much more important during last years. Primary prevention of congenital anomalies itself is composed of various guidelines and recommendations that should prevent the formation of the anomaly. Specific role in the primary prevention has the folic acid supplementation that is world-wide recommended as the prevention of neural tube defects., Antonín Šípek jr., Vladimír Gregor, Antonín Šípek, Pavel Calda, and Literatura
Článek pojednává o principech lékařské etiky a je volným pokračováním první části článku, ve kterém se autorky také zabývaly principy lékařské etiky, ovšem z jiné (širší) perspektivy. Principy lékařské etiky můžeme rozdělit na primární principy, sekundární principy a alternativní principy (alternativy, modifikace). Primární principy (základní principy, tzv. čtyři principy lékařské etiky, principy prvního řádu) jsou základními pilíři lékařské etiky. Determinují etické uvážení v této oblasti. Zahrnují principy – neškodění (nonmaleficence), konání dobra (beneficence), autonomie a spravedlnosti. K sekundárním principům náleží: pravdomluvnost, mlčenlivost, věrnost, poctivost a důvěryhodnost. Alternativami (modifikacemi) stěžejních principů jsou: lékařská etika založená na ctnostech, lékařská etika vycházející z péče o nemocné a lékařská etika vycházející z kazuistického přístupu., The text deals with the principles of medical ethics and it is free following of the first part of the article in which the authors were interested in the principles of medical ethics but from the other (wider) view. The principles of medical ethics can be devided into primary principles, secondary principles and alternative principles (alternatives, modifications). The primary principles (basic principles, so called four principles of medical ethics, the principles of the first class) are the basic columns of medical ethics. They determine ethics meaning in this area. They comprise these principles – harmlessness (nonmaleficence), doing goodness (beneficence), autonomy and justice. Secondary principles comprise: truthfulness, secrecy, faithfulness, morality and credibility. The main alternative (modifications) principles are: medical ethics based on the morality, medical ethics coming out of the care about the ill patients and medical ethics coming out of case report., Pavlína Zímová, Jana Zímová, and Literatura
The text called „The Principles of Medical ethics – 1st part“ is the beginning „enter“ to problem of medical ethics principles. The principles have their irreplaceable place in medical ethics. It isn´t possible to talk about principles without a connection with norms (rules), institutions and limits. A concept norm started to use for signing what is morally right until 19th century. Norms work in the society as regulators of peoples´ actions containing orders, prohibitions or permissions. Moral norms will never stop mens´ exceeding. Of course, there can be given reasons and justification with re-calling to the values like (freedom, life, health…) or there can be general principles (dignity, justice…). Only reasonable and justified moral norms can establish another expectations in human subjects. The text is oriented on principles of medical ethics. The doctor naturally has to know four basic principles of medical ethics. He has to know theoretical and practical level of these principals. Holding norms and principles are necessary part of doctor´s practice. There are beautiful examples of materialization of principles of medical ethics - fifteen principles given in „The European Charter of Medical Ethics.“ Principles contained in it come out of four basic principles of medical ethics. This important document was agreed by the representatives of medical chambers on the Greek island Kos on 10 June 2011., Pavlína Zímová, Jana Zímová, and Literatura 20
Cílem je ukázat optimální využití počítačové tomografie (CT), magnetické rezonance (MR) a PET/CT (fúze počítačové emisní tomografie a CT) v předoperačním (klinickém) stagingu, plánování léčby a dispenzarizaci onkogynekologických pacientek se zhoubnými nádory děložního hrdla, těla a ovarií. Podáváme přehled o možnostech a limitech jednotlivých zobrazovacích modalit komplementárních k ultrazvukovému vyšetření, které zůstává metodou první volby v zobrazení v gynekologii. Práce by měla být vodítkem pro kliniky, jak využívat dané techniky efektivně., The aim of this review is to demonstrate the optimal use of modern imaging methods (CT, MRI and PET/CT) in the preoperative staging, therapeutic management and follow-up of gynecological cancer patients (neoplasm of cervix, uterus and ovary). We present an overview of the advantages and limitations of modern imaging modalities that are complementary to ultrasound, which remains the first choice in gynecology. The review should be used as a guide for gynecologists and oncologists on how to use the methods effectively., Andrea Burgetová, Daniela Fischerová, and Literatura
Cílem příspěvku je na základě zjištěných informací a výsledků srovnávání analyzovat vliv nakupování zdravotní péče na zkrácení čekacích dob a udržení kvality zdravotní péče. Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice potřebuje změnu, týkající se především úhradových mechanismů. Důležité je využívání takových úhradových mechanismů, které pomohou k větší efektivitě a budou obsahovat nějakou formu měření kvality. Právě nakupování zdravotní péče, které je charakterizováno v tomto článku nabízí řešení některých neefektivit, protože umožňuje plánování a tím stabilizuje systém. Nakupování péče je podrobněji rozebráno, včetně jeho výhod a nevýhod. Hlavní výhodou je pro všechny zúčastněné stany bezesporu předem známá struktura, objem a cena péče. Následuje charakteristika procesu nákupu péče, tak jak je nastaven v zahraničí. jsou zhodnoceny postupy jednotlivých zdravotních pojišťoven při nakupování zdravotní péče, jaké jsou jejich požadavky na poskytovatele před uzavřením kontraktu a jak je stanovována cena za péči. Je zřejmé, že způsob nákupu se u jednotlivých zdravotních pojišťoven poměrně liší, proto mohou vznikat rozdíly i ve výsledné kvalitě a dostupnosti poskytované péče. Vliv na kvalitu je analyzován právě pomocí srovnání postupů zdravotních pojišťoven při nákupu péče a rozboru zahrnutých měřítek kvality do těchto postupů. Vliv na délku čekacích dob je zjišťován prostřednictvím informací od odborníků z jednotlivých zdravotnických zařízení, kdy je analyzována skutečná čekací doba ve vztahu k použitému úhradovéu mechanismu. Součástí práce je i zhodnocení legislativního prostředí v ČR, které představuje kvůli své nestabilitě velkou hrozbu pro aktivní roli zdravotních pojišťoven a tím i pro plánování a realizaci plnohodnotného nákupu péče., Healthcare policies' aims are often closely connected with better access and quality of healthcare services issues that can be understood as ones of essential preconditions for healthcare systems efficiency and sustainability. There is a wide variety of tools that healthcare policies' makers can use in order to increase the access and quality of healthcare. One of these tools is so called “healthcare services purchasing”. The contribution aims to evaluate the influence of the healthcare services purchasing on waiting times and quality of healthcare services in the Czech Republic. At the beginning, the term of healthcare services purchasing is introduced and its (dis)advantages are discussed. Consequently in the second part, the process of healthcare services purchasing in the Czech Republic, Holland and the USA is studied. In the third part, based on interviews with representatives of six health insurance companies and fourteen healthcare providers, the influence of the healthcare services purchasing on the quality and access of healthcare services in the Czech Republic is analyzed., Kateřina Štolcová, Zuzana Darmopilová, and Literatura
Cieľ: Cieľom prieskumu bolo zistiť prevalenciu a rizikové faktory hypertenzie bieleho plášťa (WCH) u detí. Metodika: Formou retrospektívnej štúdie sme analyzovali zdravotné záznamy 140 detí (36 dievčat, 104 chlapcov) s vysokým krvným tlakom nameraným v kardiologickej ambulancii, u ktorých bolo vykonané 24-hodinové ambulantné monitorovanie krvného tlaku (ABPM) a určený typ hypertenzie. Hypertenzia bola diagnostikovaná, keď bol systolický a/alebo diastolický krvný tlak meraný auskultačnou technikou ≥ 95. percentil pre pohlavie, vek a výšku. WCH bola definovaná ako priemerná hodnota krvného tlaku v ambulancii nachádzajúca sa v percentilovom pásme hypertenzie a hodnota tlaku krvi počas 24-hodinového monitorovania ambulantného tlaku nachádzajúca sa v pásme normálnych hodnôt krvného tlaku. Výsledky: V skupine 140 detí bola potvrdená prítomnosť WCH u 51 detí (36,4 %) – 13 dievčat a 38 chlapcov. Z celkového súboru sa WCH vyskytovala u 36,1 % zaradených dievčat a 36,5 % zaradených chlapcov. Systolický TK sa v kardiologickej ambulancii nachádzal nad 95. percentilom, diastolický TK pod 90. percentilom. Väčšina pacientov s WCH bola vo veku 15 – 19 rokov (80,4 %) a v pásme od 3. do 90. percentilu BMI (72,5 %). U pacientov prevládala negatívna rodinná anamnéza hypertenzie (54,9 %) a zriedkavé návštevy kardiologickej ambulancie (2-4x). Krvný tlak v ambulancii merala deťom výlučne sestra. Záver: Zistenie prevalencie WCH a jej rizikových faktorov je u detí významné, pretože prevažuje názor, že v detskom veku je WCH predispozíciou k trvalej hypertenzii. Na základe zistení rizikových faktorov, môžeme vykonávať prevenciu WCH., Aim: The aim of this study was to find out the prevalence and risk factors of white coat hypertension (WCH) in children. Methods: We realized the retrospective study and analyzed records of 140 children (36 girls, 104 boys) with high blood pressure measured in cardiology outpatients' clinic, to whom a 24-hour ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) was made and the type of hypertension was specified. Hypertension was diagnosed when systolic and/or diastolic blood pressure measurements with auscultatory technique were ≥ 95th percentile for sex, age and height. White coat hypertension (WCH) has been defined as mean blood pressure (BP) readings in outpatients' clinic being located in the hypertensive range while 24-hour ambulatory blood pressure monitoring is in the normal range. Results: In the group of 140 children the presence of WCH was confirmed in 51 children (36,4 %) - 13 girls and 38 boys. WCH occurred in 36,1 % of girls and 36,5 % of boys in the total sample of respondents. Systolic BP in cardiology outpatients' clinic reached the value above the 95th percentile, diastolic BP below the 90th percentile. The most patients with WCH were 15 – 19 years old (80,4 %) and in 3rd - 90th percentile of BMI (72,5 %). Patients prevailed negative family history of hypertension (54,9 %) and fewer visit (2-4 times) of cardiology outpatients' clinic. Blood pressure of children was measured exclusively by a nurse in this outpatients' clinic. Conclusion: Determination of the prevalence of WCH and its risk factors in children is important because of prevailing opinion that WCH in children is predisposition in permanent hypertension. Based on the detection of risk factors, we can implement prevention of WCH., Anna Ovšonková, Daniela Kubisová, and Literatura
Wrongful birth a wrongful life žaloby představují obtížné téma, jak v rovině právní, tak v rovině společenské a morální. V rámci tohoto článku se autor soustředí ryze na rovinu právní s tím, že i zde oblast zkoumání zužuje na oblast kauzálního nexu. Na jednotlivých případech z oblastí Wrongful birth a wrongful life se pa snaží poukázat na základní problémy stanovení kauzálního nexu u tohoto typu žalob. Na závěr autor konstatuje, že zatímco u wrongful birth nároků je stanovení kauzálního nexu možné, v oblasti wrongful life nároků je tato možnost více než sporná., The paper considers the status of the wrongful birth and wrongful life actions in the light of the principles of recent tort law doctrines and primarily focuses on the problem of causation. After the analysis of recent cases the paper considers that the hurdle of causation is especially in the cases of wrongful life actions not adequately overcome and therefore the acceptance of this type of cases is still questionable., Tomáš Doležal, and Literatura
Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda sociální nerovnost mezi rodičkami ovlivňuje přístup zdravotnického personálu k rodící ţeně a ţeně po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí a porovnat názory na tento přístup mezi zdravotnickým personálem a těmito ţenami. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 11 porodních asistentek a 12 ţen po porodu, které byly v době provádění výzkumu hospitalizované na oddělení šestinedělí. Výběr respondentek byl záměrný. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody, sběr dat byl proveden polostrukturovaným, individuálním rozhovorem a metodou obsahové analýzy. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, ţe věk a výše vzdělání rodičky mají vliv na edukaci a spolupráci rodičky s porodní asistentkou, u některých porodních asistentek ovlivňují také samotný přístup porodní asistentky k rodičce. Co však také ovlivňuje přístup některých porodních asistentek, a to spíše v negativním slova smyslu, je příslušnost rodičky k minoritní skupině. Závěr: Sociální nerovnost mezi rodičkami má vliv nejen na přístup porodních asistentek k rodící ţeně a ţeně po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí, ale ovlivňuje také jiţ samotnou přípravu rodičky na porod, moţnost vyuţít přítomnost doprovodu u porodu či moţnost vyuţít zpoplatněných forem analgetizace v průběhu porodu., Aim: The aims of the qualitative research were to determine whether social inequality among women in labor affects the approach of health professionals to laboring women and those staying on a postnatal ward and to compare opinions on this approach between health professionals and these women. Methods: The group, selected by purposive sampling, comprised 11 midwives and 12 women staying on a postnatal ward while the research was conducted. Data for the qualitative research were collected using semi-structured individual interviews and content analysis. Results: The interview analysis showed that the age and level of education of women in labor have an impact on their education by and cooperation with midwives. And in some midwives, these also affect their attitude to laboring women. But what also influences the approach of some midwives, mostly in a negative sense, is laboring women’s belonging to a minority group. Conclusion: Social inequality among women in labor not only has an impact on midwives’ approach to laboring women and those staying on a postnatal ward but also affects childbirth preparation and possibility to benefit from the presence of birth support people or pain management options not covered by insurance., and Veronika Sopuchová, Radka Bužgová