V tomto textu se zabývám formami zavádění PBSP do individuální práce s klientem v rámci běžné klinicko-psychologické praxe. Reflektuji v něm svou zkušenost s metodou, kterou od roku 2001 praktikuji v její základní podobě, tedy formou pravidelných, dlouhodobých, malých skupin. Vývoj terapeutické technologie PBSP posledních let však umožnil její širší využití také v individuální terapii. Zatímco v prvních desetiletích vývoje metody postupoval terapeutický proces v průběhu sezení rychle a často dramaticky „od těla ke slovu“ (bezprostřední prací s pocity ve speciálních cvičeních), což vyžadovalo téměř bezpodmínečně velmi specificky pojaté prostředí skupiny, dnešní přístup sleduje pozvolnější, jemnější i bezpečnější směr – „od slova k tělu“ (od rozhovoru k tělovým projevům, které význam slova evokuje). K možnostem i atmosféře individuálního psychoterapeutického uspořádání se tak PBSP dostala mnohem blíže. Naléhavá otázka však zůstala: jak vložit do dyády terapeut – klient METODU? Metodu, která není jen funkcí terapeutova myšlení, o něž se klient nemusí v posledku mnoho zajímat, ale která naopak vyžaduje jeho aktivní spoluúčast a nemalou kompetenci, která má velmi nezvyklou vnější podobu, navíc patinu zvláštního slangu?, The topic of the paper is: how to set up PBSP into one to one session format within an ordinary clinical psychology practice. I reflect my own professional experience with the method I have been using for years in its basic group form. However, recent developents of PBSP technology have facilitated it‘s use also in individual psychoteprapy. In the first decades of PBSP developement, the process of therapy was running on ahaed fast, often dramatically, due to body work that had been carried out immediately in special exercises. The current approach has become much slower, subtle and safe and therefore it fits better for the individual setting conditions. However, the basic question stayed remained: how to introduce A METHOD into dyad therapist – client?? In terms of PBSP – a very peculiar method – a great deal of active collaboration is required on a part of a client to apprehend its special characteristics as well as special slang., Siřínek J., and Literatura
Východiska: Praxe založená na důkazech je velmi užitečná v každé profesi, v porodní asistenci nevyjímaje. Nedostatečná informovanost o využití praxe založené na důkazech může vést k nekvalitní a neplnohodnotné péči o klientku. Cíl: Hlavním cílem bylo zjistit informovanost porodních asistentek o Evidence Based Midwifery. Mezi dílčí cíle patřilo zjištění, zda porodní asistentky znají pojem Evidence Based Midwifery a zkratku EBM a zda s Evidence Based Midwifery ve své praxi pracují. Metody: Byl vytvořen nestandardizovaný dotazník. Celkem obsahoval 15 otázek. V úvodu dotazníku byly respondentky seznámeny se záměrem výzkumu a byl jim předložen informovaný souhlas. Respondentkami byly porodní asistentky z České republiky pracující na gynkologických, porodnických lůžkových a ambulantních pracovištích. Rozdáno bylo celkem 160 dotazníků. Návratnost činila 93,8 %. Celkem se pracovalo se 150 dotazníky. Výzkumné šetření probíhalo v měsících září–listopad roku 2013. Výsledky: Zkratku EBM uvedlo, že nezná celkem 100 (66,7 %) respondentek. Znalost pojmu Praxe založená na důkazech potvrdilo celkem 46 (30,7 %) respondentek. Zájem o studijní materiál věnující se praxi založené na důkazech v porodní asistenci má 93 (62,0 %) respondentek, zájem o školící kurz o EBMid uvedlo 110 (73,4 %) respondentek. Závěry: Cíle výzkumného šetření byly splněny. Úroveň informovanosti porodních asistentek o Evidence Based Midwifery jsme stanovili jako nedostatečná (méně než polovina respondentek nezná pojem EBMid). Většina respondentek s Evidence Based Midwifery ve své praxi nepracují. Bylo by vhodné informovat porodní asistentky o využití EBMid v praxi a poté provést další výzkum, díky kterému bychom mohli zhodnotit zlepšení dané situace či nikoliv., Background: Evidence-based practice is very useful in every profession, in midwifery exception. Lack of awareness about the use of evidence-based practice can lead to poor quality and fiduciary care of the client. Objective: To determine the awareness of Midwives of Evidence Based Midwifery, determine whether midwives are familiar with the concept of Evidence Based Midwifery and acronym EBM and whether they practice Evidence Based Midwifery in their work. Methods: Respondents were midwives working in the gynecological-obstetric wards and clinics in the Czech Republic selected by purposive sampling, there were 150 respondents. e research was carried out by a non-standardized questionnaire. Results: 100 respondents don´t know EBM: 93 respondents are interested in the study material about EBMid and 110 respondents are interested in a training course. Conclusions: e objectives of the research were met. e level of Midwives`awareness of Evidence Based Midwifery was detected. Most of the respondents don´t use EBMid, but their interest in cooperation is quite large., and Karolína Kutálková, Věra Vránová
The article deals with the decision of the Grand Chamber of the ECHR in the case Hämäläinen vs Finland. The decision itself is subject of critical analysis. It is also examined the impact of the decision on the possible development of Czech legislation “de lege ferenda”. As crucial concepts are also analyzed key terms of gender identity, gender aut onomy and the right to sexual self - determination and equal access to rights. In that decision deals the ECtHR with the issue whether an applicant ́s right to private and family life had been violated when the full recognition of her new gender was made cond itional on the transformation of her marriage into a registered partnership., JUDr. Adam Doležal, LL.M., and Literatura
Úvod: Vrozené srdeční vady jsou nejčastější vývojovou vadou plodu. Detekce vrozených srdečních vad u plodu je založena na propojení screeningového a specializovaného echokardiografického vyšetření. Metodika: Pro posouzení úspěšnosti prenatálního záchytu srdečních vad používáme srovnání s prospektivní studií BOSS o postnatální prevalenci vad v ČR. Prevalence všech srdečních vad byla 6,16 na 1 000 živě narozených dětí a kritických 2,36/1 000 živě narozených dětí. Výsledky: V České republice se v období 1986-2012 intrauterinně odhalilo 2 996 plodů se srdeční vadou. V posledních 5 letech se záchytnost vad srdce pohybuje v rozmezí 39-47 % a detekce kritických vad přesáhla 80 % z očekávaného počtu VSV. Z celkového počtu fetálně detekovaných VSV se 1 612 (54 %) těhotných rozhodlo pro ukončení gravidity, z nichž 49 % mělo další extrakardiální vadu. Narodilo se 1 296 dětí s prenatální diagnózou VSV (43 %) a 90 plodů (3 %) zemřelo intrauterinně. Vzhledem k vysoké četnosti ukončení gravidity se mění postnatální spektrum srdečních vad. Snižuje se počet dětí s diagnózou syndromu hypoplázie levého srdce, atrioventrikulárním defektem, atrézií plicnice, společným arteriálním trunkem, společnou komorou a Ebsteinovou anomálií. Závěr: Prenatální echokardiografie prováděná v celé České republice umožňuje v posledních letech detekci až 47 % všech a více než 80 % kritických srdečních vad. Vysoký počet ukončených těhotenství je nejspíše důsledkem závažnosti srdečních vad a četných přidružených vývojových abnormalit. Četnost ukončení gravidity má vliv na postnatální spektrum srdečních vad, kdy ubývá závažných nebo komplexních srdečních onemocnění (syndromu hypoplázie levého srdce a dalších)., Introduction: Congenital heart defects (CHD) represents the most frequent congenital malformation. Prenatal detection of heart lesions is based on cooperation of screening and specialized echocardiographic examination. Methods: To assess the success of prenatal detection of heart defects (CHD) we compared the number of prenatal diagnosis with a known prevalence of CHD at birth as determined by prospective Bohemian „BOSS“ study. The study established prevalence of all CHD at birth 6.16 per 1 000 liveborn newborns and 2.36 of those with critical forms. Results: Between 1986 and 2012 were evaluated 2 996 of foetuses with congenital heart defects. A detection rate of CHD reached 47% during recent five years and detection of critical forms exceeded 80%. 1 612 (54%) mothers of foetuses with CHD opted for termination of pregnancy, 49% of them had an extracardiac heart malformations. 1 296 (43%) newborns were born with prenatally detected heart lesion and 90 (3%) foetuses died in utero. Due to high termination rate of foetuses with CHD the number of children with several complexed heart lesions declined (hypoplastic left heart syndrome, pulmonary atresia, single ventricle, persistent arterial trunk, atrioventricular defect and Ebstein anomaly). Conclusion: The nationwide prenatal ultrasound screening programme enabled detection of 43% of all CHD in recent years. Owing to severity of lesions and associated extracardiac malformations and cultural background, termination rate of foetuses with CHD remains high. High termination rate lead to significant decrease of postnatal incidence of several complex and severe CHD (such as hypoplastic left heart syndrome)., Viktor Tomek, Hana Jičínská, Jiří Gilík, Jan Škovránek, Jiří Navrátil, Jan Janoušek, and Literatura
V České republice je od roku 2008 zaveden celoplošný screening gestačního diabetes mellitus u těhotných žen. Od roku 2014 jsou však výsledky orálního glukózového tolerančního testu (oGTT), který je součástí screeningu, hodnoceny podle dvojích kritérií. Zatímco diabetologové a biochemici nově postupují podle doporučení Mezinárodní asociace pro studium diabetu v těhotenství (IADPSG), přejatého v řadě zemí a také WHO v roce 2013, čeští gynekologové zůstávají u původních diagnostických kritérií z roku 2008. Článek rozebírá nejdůležitější argumenty proti přijetí nových kritérií a vysvětluje důležitost jednotného postupu při screeningu a sledování gestačního diabetes mellitus., Since 2008 there have been screened all pregnant women for gestational diabetes in the Czech Republic. Nevertheless since 2014 the results of the oral glucose tolerance test (which is a part of the screening) have been evaluated by two different sets of diagnostic criteria. While diabetologists as well as biochemists newly use the criteria recommended by the International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups (IADPSG), accepted by various national medical societies and WHO in 2013 as well, czech gynecologists still use the former criteria accepted in 2008. In the article we analyse the most important arguments against the new criteria and explain the importance of unified methods of screening and follow-up of gestational diabetes (GDM)., Hana Krejčí, Kateřina Anderlová, Kateřina Andělová, and Literatura