Number of results to display per page
Search Results
32. Prenatální diagnostika vrozených srdečních vad v České republice 1986–2012
- Creator:
- Tomek, Viktor, Jičínská, Hana, Gilík, Jiří, Škovránek, Jan, Navrátil, Jiří, and Janoušek, Jan
- Format:
- electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- ultrasonografie prenatální--statistika a číselné údaje, echokardiografie--statistika a číselné údaje, vrozené srdeční vady--epidemiologie--prevence a kontrola--ultrasonografie, plošný screening--organizace a řízení--statistika a číselné údaje, potrat eugenický--statistika a číselné údaje, ženské pohlaví, lidé, novorozenec, and těhotenství
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Vrozené srdeční vady jsou nejčastější vývojovou vadou plodu. Detekce vrozených srdečních vad u plodu je založena na propojení screeningového a specializovaného echokardiografického vyšetření. Metodika: Pro posouzení úspěšnosti prenatálního záchytu srdečních vad používáme srovnání s prospektivní studií BOSS o postnatální prevalenci vad v ČR. Prevalence všech srdečních vad byla 6,16 na 1 000 živě narozených dětí a kritických 2,36/1 000 živě narozených dětí. Výsledky: V České republice se v období 1986-2012 intrauterinně odhalilo 2 996 plodů se srdeční vadou. V posledních 5 letech se záchytnost vad srdce pohybuje v rozmezí 39-47 % a detekce kritických vad přesáhla 80 % z očekávaného počtu VSV. Z celkového počtu fetálně detekovaných VSV se 1 612 (54 %) těhotných rozhodlo pro ukončení gravidity, z nichž 49 % mělo další extrakardiální vadu. Narodilo se 1 296 dětí s prenatální diagnózou VSV (43 %) a 90 plodů (3 %) zemřelo intrauterinně. Vzhledem k vysoké četnosti ukončení gravidity se mění postnatální spektrum srdečních vad. Snižuje se počet dětí s diagnózou syndromu hypoplázie levého srdce, atrioventrikulárním defektem, atrézií plicnice, společným arteriálním trunkem, společnou komorou a Ebsteinovou anomálií. Závěr: Prenatální echokardiografie prováděná v celé České republice umožňuje v posledních letech detekci až 47 % všech a více než 80 % kritických srdečních vad. Vysoký počet ukončených těhotenství je nejspíše důsledkem závažnosti srdečních vad a četných přidružených vývojových abnormalit. Četnost ukončení gravidity má vliv na postnatální spektrum srdečních vad, kdy ubývá závažných nebo komplexních srdečních onemocnění (syndromu hypoplázie levého srdce a dalších)., Introduction: Congenital heart defects (CHD) represents the most frequent congenital malformation. Prenatal detection of heart lesions is based on cooperation of screening and specialized echocardiographic examination. Methods: To assess the success of prenatal detection of heart defects (CHD) we compared the number of prenatal diagnosis with a known prevalence of CHD at birth as determined by prospective Bohemian „BOSS“ study. The study established prevalence of all CHD at birth 6.16 per 1 000 liveborn newborns and 2.36 of those with critical forms. Results: Between 1986 and 2012 were evaluated 2 996 of foetuses with congenital heart defects. A detection rate of CHD reached 47% during recent five years and detection of critical forms exceeded 80%. 1 612 (54%) mothers of foetuses with CHD opted for termination of pregnancy, 49% of them had an extracardiac heart malformations. 1 296 (43%) newborns were born with prenatally detected heart lesion and 90 (3%) foetuses died in utero. Due to high termination rate of foetuses with CHD the number of children with several complexed heart lesions declined (hypoplastic left heart syndrome, pulmonary atresia, single ventricle, persistent arterial trunk, atrioventricular defect and Ebstein anomaly). Conclusion: The nationwide prenatal ultrasound screening programme enabled detection of 43% of all CHD in recent years. Owing to severity of lesions and associated extracardiac malformations and cultural background, termination rate of foetuses with CHD remains high. High termination rate lead to significant decrease of postnatal incidence of several complex and severe CHD (such as hypoplastic left heart syndrome)., Viktor Tomek, Hana Jičínská, Jiří Gilík, Jan Škovránek, Jiří Navrátil, Jan Janoušek, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
33. Prevence, diagnostika a léčba toxoplasmózy v graviditě
- Creator:
- Kodym, Petr and Geleneky, Markéta
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, dospělí, ženské pohlaví, parazitární komplikace těhotenství--diagnóza--farmakoterapie--prevence a kontrola, toxoplazmóza--diagnóza--etiologie--přenos, kongenitální toxoplazmóza--diagnóza--farmakoterapie--prevence a kontrola, vertikální přenos infekce, rizikové faktory, Toxoplasma--izolace a purifikace--patogenita, maternofetální výměna látek, nemoci plodu--diagnóza--prevence a kontrola, novorozenec--krev, nemoci novorozenců--diagnóza--farmakoterapie--krev, plodová voda--chemie, sérologické testy--metody, biologický materiál - odběr a zpracování, ultrasonografie prenatální, spiramycin--aplikace a dávkování--terapeutické užití, pyrimethamin--terapeutické užití, sulfadiazin--terapeutické užití, leukovorin--terapeutické užití, kombinovaná farmakoterapie--metody, plošný screening, těhotenství, financování organizované, prevence toxoplasmózy v graviditě, prenatální a postnatální terapie toxoplasmózy, interpretace výsledků, kongenitální toxoplasmóza, and diagnostika toxoplasmózy v těhotenství
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Toxoplasmóza je jedna z nejčastějších zoonóz u nás. Patří mezi onemocnění, která mohou při primoinfekci v graviditě ohrozit vývoj plodu či způsobit mnohočetná poškození, často manifestovaná až po narození dítěte. Závažnost postižení, jeho variabilita a pravděpodobnost vzniku závisí na době, kdy se těhotná žena nakazila. V ČR máme k dispozici několik diagnostických metod. Základem je sérologické vyšetření (protilátky celkové i jednotlivých tříd, avidita IgG, komparativní imunoblot), prováděné z krve či plodové vody. Možný je i přímý průkaz DNA Toxoplasma gondii pomocí PCR z krve, plodové vody či po porodu z placenty. Prenatálně se provádí izolační pokus na myši (inokulací plodové vody). Pomocnou metodou je také ultrazvuk či MRI v průběhu těhotenství, se zaměřením na případnou fetopatii. Po narození je dítě z rizikové gravdity podrobně vyšetřeno a dlouhodobě sledováno. Terapii lze podat prenatálně i postnatálně, o jejím efektu se vedou diskuze. Základními preparáty jsou spiramycin, pyrimethamin a sulfadiazin (doplněny kyselinou folinovou). V článku jsou probrány indikace k jednotlivým vyšetřením a doporučeny nejvhodnější postupy v diagnostice, léčbě a také prevenci tohoto onemocnění u těhotných. Text se podrobně věnuje i interpretaci možných výsledků a obsahuje vyjádření k preventivnímu vyšetření těhotných žen u nás., Toxoplasmosis is one of the most common zoonoses in the Czech Republic. Toxoplasma infection during pregnancy can affect fetal development and cause multiple damages that often do not manifest until after the birth. The severity of pediatric disability, its variability and the probability of occurrence depend on the time of maternal infection. Serological diagnosis of toxoplasmosis in pregnant women is performed in two steps: first, total anti-Toxoplasma antibodies are detected, most commonly by the complement fixation test (CFT) combined with IgG ELISA. In the case of a negative result, the woman can be retested 1-3 months later. Low CFT titers show latent infection with a minimal risk of primary infection during pregnancy. When CFT titers of 1:64 or higher are obtained, the second step follows. Positivity in the IgM and IgA tests and low IgG avidity can confirm a recent infection. The diagnosis of fetal infection is based on the detection of anti-Toxoplasma antibodies, and of IgM antibodies in particular, and/or on the detection of Toxoplasma in amniotic fluid by PCR or the mouse test. Other helpful methods are fetal ultrasound or MRI focusing on fetopathy. Each child born from a high-risk pregnancy is thoroughly examined and followed up on a long-term basis. The detection of neonatal anti-Toxoplasma IgM antibodies and a neonatal IgG profile differing from the maternal IgG profile in comparative Western blot are the major markers of congenital infection. Toxoplasma infection can be treated prenatally and postnatally and the therapeutic outcomes are still being considered. The first-line options for congenital toxoplasmosis are spiramycin, pyrimethamine and sulfadiazine with folinic acid. The article discusses the indications for screening and recommends best practices for the diagnosis, treatment and prevention of toxoplasmosis during pregnancy. It also addresses in detail the interpretation of the diagnostic results and provides guidance for preventive screening of pregnant women in the Czech Republic., Petr Kodym, Markéta Geleneky, and Literatura 31
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
34. Problematika sociální nerovnosti v porodní asistenci
- Creator:
- Sopuchová, Veronika and Bužgová, Radka
- Format:
- 528-536, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- lidé, sběr dat, ženské pohlaví, těhotenství, poporodní období, porodní asistentky, postoj, sociálně ekonomické faktory, zdravotní výchova, Romové, strach, bolest, and skupina pocházející z asijského kontinentu
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda sociální nerovnost mezi rodičkami ovlivňuje přístup zdravotnického personálu k rodící ţeně a ţeně po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí a porovnat názory na tento přístup mezi zdravotnickým personálem a těmito ţenami. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 11 porodních asistentek a 12 ţen po porodu, které byly v době provádění výzkumu hospitalizované na oddělení šestinedělí. Výběr respondentek byl záměrný. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody, sběr dat byl proveden polostrukturovaným, individuálním rozhovorem a metodou obsahové analýzy. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, ţe věk a výše vzdělání rodičky mají vliv na edukaci a spolupráci rodičky s porodní asistentkou, u některých porodních asistentek ovlivňují také samotný přístup porodní asistentky k rodičce. Co však také ovlivňuje přístup některých porodních asistentek, a to spíše v negativním slova smyslu, je příslušnost rodičky k minoritní skupině. Závěr: Sociální nerovnost mezi rodičkami má vliv nejen na přístup porodních asistentek k rodící ţeně a ţeně po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí, ale ovlivňuje také jiţ samotnou přípravu rodičky na porod, moţnost vyuţít přítomnost doprovodu u porodu či moţnost vyuţít zpoplatněných forem analgetizace v průběhu porodu., Aim: The aims of the qualitative research were to determine whether social inequality among women in labor affects the approach of health professionals to laboring women and those staying on a postnatal ward and to compare opinions on this approach between health professionals and these women. Methods: The group, selected by purposive sampling, comprised 11 midwives and 12 women staying on a postnatal ward while the research was conducted. Data for the qualitative research were collected using semi-structured individual interviews and content analysis. Results: The interview analysis showed that the age and level of education of women in labor have an impact on their education by and cooperation with midwives. And in some midwives, these also affect their attitude to laboring women. But what also influences the approach of some midwives, mostly in a negative sense, is laboring women’s belonging to a minority group. Conclusion: Social inequality among women in labor not only has an impact on midwives’ approach to laboring women and those staying on a postnatal ward but also affects childbirth preparation and possibility to benefit from the presence of birth support people or pain management options not covered by insurance., and Veronika Sopuchová, Radka Bužgová
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
35. Proč bychom měli přijmout nová mezinárodní kritéria pro diagnózu gestačního diabetes mellitus?
- Creator:
- Krejčí, Hana, Anderlová, Kateřina, and Andělová, Kateřina
- Format:
- electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
- Subject:
- gestační diabetes--diagnóza--prevence a kontrola, směrnice pro lékařskou praxi jako téma--normy, plošný screening--normy, prenatální péče--trendy, týmová péče o pacienty, hodnocení rizik--normy, ženské pohlaví, lidé, and těhotenství
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V České republice je od roku 2008 zaveden celoplošný screening gestačního diabetes mellitus u těhotných žen. Od roku 2014 jsou však výsledky orálního glukózového tolerančního testu (oGTT), který je součástí screeningu, hodnoceny podle dvojích kritérií. Zatímco diabetologové a biochemici nově postupují podle doporučení Mezinárodní asociace pro studium diabetu v těhotenství (IADPSG), přejatého v řadě zemí a také WHO v roce 2013, čeští gynekologové zůstávají u původních diagnostických kritérií z roku 2008. Článek rozebírá nejdůležitější argumenty proti přijetí nových kritérií a vysvětluje důležitost jednotného postupu při screeningu a sledování gestačního diabetes mellitus., Since 2008 there have been screened all pregnant women for gestational diabetes in the Czech Republic. Nevertheless since 2014 the results of the oral glucose tolerance test (which is a part of the screening) have been evaluated by two different sets of diagnostic criteria. While diabetologists as well as biochemists newly use the criteria recommended by the International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups (IADPSG), accepted by various national medical societies and WHO in 2013 as well, czech gynecologists still use the former criteria accepted in 2008. In the article we analyse the most important arguments against the new criteria and explain the importance of unified methods of screening and follow-up of gestational diabetes (GDM)., Hana Krejčí, Kateřina Anderlová, Kateřina Andělová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
36. Proč jsou některé ženy s porodem nespokojené: psychologické a biologické koreláty percepce sociální opory při porodu
- Creator:
- Kodyšová, Eliška
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, těhotenství, ženské pohlaví, sociální opora, spokojenost pacientů, porodní děj--metabolismus--psychologie--účinky léků, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, sociální percepce, oxytocin--fyziologie--metabolismus--terapeutické užití, emoce, interpersonální vztahy, psychický stres--metabolismus--psychologie, úzkost--psychologie, and sociální chování
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Respektující a podpůrná interakce zdravotníků s rodičkou je důležitým faktorem spokojenosti s porodem. Jak rodička tuto interakci vnímá, ovlivňují nejen její předchozí zkušenosti s péčí, ale i fyziologické zvláštnosti porodního procesu. V tomto textu shrnujeme nedávné poznatky biologické psychologie o působení neurohormonu oxytocinu na sociální percepci. Ukazujeme, že právě oxytocin může mít za následek zvýšenou ovlivnitelnost rodící ženy a její senzitivitu na napětí prožívané zdravotníky. Subjektivní pocit ohrožení může být oxytocinem potencován a vést nejen k nižší spokojenosti ženy s porodem a horší spolupráci se zdravotníky, ale i snížit děložní kontraktilitu. Především u psychologicky rizikovějších skupin rodiček je proto vhodné zajistit pocit bezpečí a citlivý přístup zdravotníků. Možná opatření pro zlepšení péče zahrnují supervizi zdravotníků v porodnictví, zvyšování jejich psychosociálních dovedností a kontinuální péči „one-to-one“ v těhotenství a při porodu., Respectful and supportive interaction of healthcare providers with a woman in labour determines significantly her childbirth satisfaction. Woman’s perception of this interaction is influenced both by her previous care experiences and by the physiological specifics of birth. This text summarizes recent findings of biological psychology on the role of neurohormone oxytocin in social perception. We demonstrate that oxytocin can be the reason of increased vulnerability of women in labour and their sensitivity to stress experienced by healthcare providers. Oxytocin may augment a subjectively experienced threat and result not only in decreased birth satisfaction and worse cooperation with healthcare providers, but also lower the uterine contractility. Especially psychologically more vulnerable groups of parturients need to feel secure and be treated sensitively. Possible measures for improving the quality of care in this area include clinical supervision and psychosocial training in maternity care and continuous one-to-one care in pregnancy and childbirth., Kodyšová, E., and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
37. Provádění všeobecného prenatálního screeningu vrozených vývojových vad
- Creator:
- Šantavý, Jiří, Stejskal, David, Loucký, Jaroslav, Šubrt, Ivan, Všetička, Jan, Gregor, Vladimír, and Macek, Milan
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, směrnice pro lékařskou praxi, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, prenatální diagnóza--metody--normy, vrozené vady--diagnóza, plošný screening, těhotenství, první trimestr těhotenství, druhý trimestr těhotenství, laboratoře--normy--organizace a řízení, Sekvenční integrovaný test, and pracoviště prenatálního screeningu
- Language:
- Czech
- Description:
- Jiří Šantavý, David Stejskal, Jaroslav Loucký, Ivan Šubrt, Jan Všetička, Vladimír Gregor, Milan Macek jr.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
38. Prvotrimestrální screening preeklampsie
- Creator:
- Hympánová, Lucie, Vojtěch, J., Hašlík, Lubomír, Haaková, Lucia, Krofta, Ladislav, Kestlerová, A., Novotná, V., and Feyereisl, Jaroslav
- Format:
- electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, abstrakt z konference, and TEXT
- Subject:
- preeklampsie--prevence a kontrola, první trimestr těhotenství, Aspirin--terapeutické užití, prenatální péče, ženské pohlaví, lidé, and těhotenství
- Language:
- Czech
- Description:
- L. Hympánová, J. Vojtěch, L. Hašlík, L. Haaková, L. Krofta, A. Kestlerová, V. Novotná, J. Feyereisl
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
39. Současné trendy v diagnostice a léčbě trofoblastické nemoci
- Creator:
- Hron, Filip, Feyereisl, Jaroslav, Korbel, M., and Šafář, Petr
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, trofoblastické nádory--diagnóza--etiologie--terapie, nádory dělohy--diagnóza--etiologie--terapie, těhotenství - komplikace nádorové, těhotenství, mola hydatidosa--diagnóza--genetika--komplikace, protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie--terapeutické užití, kyretáž--škodlivé účinky, choriogonadotropin--krev, chemoterapie konsolidační--metody, cytogenetické vyšetření, DNA nádorová--genetika, and molární těhotenství
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Trofoblastická nemoc představuje velmi heterogenní skupinu benigních i vysoce maligních stavů. Hlavní společnou charakteristikou je nízká incidence onemocnění v populaci, která může vést k diagnostickým rozpakům a závažným terapeutickým chybám. Současným cílem specializovaných center v Evropě i ve zbytku světa je stanovit jasná kritéria, která budou zárukou adekvátní léčby a porovnatelných výsledků. Článek přináší aktuální pohled na postavení chemoterapie a dalších léčebných modalit v léčbě trofoblastické nemoci., Trophoblastic disease is a very heterogeneous group of benign and also highly malignant entities. All forms of tro - phoblastic disease are characterized by rare incidence. This explains a potential risk of diagnostic and therapeutic errors which can lead to very serious consequences. The contemporary trend across different countries is to establish definite criteria for adequate management of patients with this specific disease which also allow the comparison of treatment results. The article shows actual view on status of chemotherapy and other therapeutic modalities in treatment of trophoblastic disease., F. Hron, J. Feyereisl, M. Korbel, P. Šafář, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
40. T regulační buňky v pupečníkové krvi dětí diabetických matek
- Creator:
- Ulmannová, Tereza, Norková, Jindra, Včeláková, Jana, Bartášková, Dagmar, Špálová, Ivana, and Štechová, Kateřina
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- financování organizované, studie případů a kontrol, lidé, dospělí, ženské pohlaví, diabetes mellitus 1. typu--imunologie, gestační diabetes--imunologie, plod--imunologie, odběr pupečníkové krve, fetální krev--imunologie, T-lymfocyty regulační--imunologie, průtoková cytometrie, autotolerance--imunologie, autoprotilátky--krev, maternofetální výměna látek, těhotenství, těhotenství při diabetu--imunologie, diabetes 1. typu, and imunotolerance
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Diabetes 1. typu (DM1) vzniká jako následek autoimunitní destrukce beta buněk pankreatu. Vliv diabetu na celkový výsledek těhotenství je poměrně dobře prostudován. Mnohem méně se toho však ví o vlivu diabetu matky na vyvíjející se imunitní systém plodu. Riziko rozvoje DM1 u dětí diabetických matek (pokud onemocněly před těhotenstvím) je nižší než např. u dětí diabetických otců. Tato diskrepance podporuje teorii, že by mohlo docházet k určitému navození imunotolerance u dětí DM1 matek. Z tohoto důvodu jsme si pro náš výzkum vybrali T regulační buňky (Tregs), které hrají důležitou roli v imunoregulaci a patogenezi mnoha autoimunitních onemocnění. Studie Tregs pupečníkové krve DM1 matek jsou navíc ojedinělé. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení Tregs (definovaných jako CD45+ CD3+ CD4+ CD25+ CD127(low/-)) ve vzorcích pupečníkové krve od 17 matek s DM1, 17 s gestačním diabetem a 42 zdravých kontrol. Signifikantní rozdíl jsme nalezli jen v zastoupení Tregs z Th lymfocytů, kde v pupečníkové krvi zdravých matek činil tento poměr 9,25 % a u matek s DM1 6,73 % (p=0,043). Ostatní rozdíly nedosáhly signifikance. Pokud tedy dochází k navození specifické imunotolerance, je tato patrně podmíněna jinak než změnou počtu Tregs. Pokračujeme proto ve funkční analýze Tregs s cílem nalézt vysvětlení pro nižší výskyt diabetu u dětí DM1 matek ve srovnání s ostatními prvostupňovými příbuznými DM1 pacientů. Pochopení tohoto jevu by mohlo přispět např. i k vytvoření imunointervenční terapie DM1., Type 1 diabetes (T1D) develops due to autoimmune pancreatic beta cells destruction. The effect of diabetes on pregnancy outcome is well documented. However, much less is known about the effect of maternal diabetes on the developing foetal immune system. The risk of T1D development in a child of T1D mother who was diagnosed prior pregnancy is lower than e.g. in a child of T1D father. This discrepancy supports the theory that there is some immunoregulatory influence on her baby. For this reason we decided to study T regulatory cells (Tregs) which are important in immunoregulation and for autoimmune diseases pathogenesis. Moreover Tregs cord blood (CB) studies of T1D mothers are limited. Tregs defined as CD45+ CD3+ CD4+ CD25+ CD127(low/-) in CB samples were investigated in our study by flow cytometry and 17 T1D mothers, 17 gestation diabetes mothers and 42 healthy controls were enrolled. We found just that CB from babies of T1D mothers contained 6,73 % Tregs/total Th-lymfocytes in comparison to 9,25 % in controls (p = 0,043). Other differences were not significant. If an establishment of specific immunological tolerance in foetus of T1D mother really exists, it seems to be rather due to other factors than just to changes in Tregs count (which was moreover found to be decreased). We are currently focused on explanation why children of T1D mothers suffer from diabetes less frequently than other first degree relatives by using functional analysis of Tregs. Insights in to this phenomenon would be useful e.g. for construction of T1D immunointervention therapy., Tereza Ulmannová, Jindra Norková , Jana Včeláková, Dagmar Bartášková, Ivana Špálová, Kateřina Štechová: T regulační buňky v pupečníkové krvi dětí diabetických matek, and Literatura 20
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public