Number of results to display per page
Search Results
152. Bile duct injury during cholecystectomy
- Creator:
- Kapoor, K. V.
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- cholecystektomie laparoskopická--škodlivé účinky--využití, žlučové cesty--zranění, chirurgie žlučových cest--škodlivé účinky--využití, nemoci žlučových cest--chirurgie, peroperační péče--metody, katetrizace--metody--využití, reoperace--využití, pooperační komplikace--etiologie--terapie, zavedení chirurgických vývodů--využití, biliární píštěl, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Laparoscopic cholecystectomy (LC) is the treatment of choice for gall stones but is associated with an increased risk of bile duct injury (BDI). A BDI detected during LC may be repaired if a biliary surgeon is available but the easiest and safest option for a general surgeon is to place drains in the subhepatic fossa to covert the acute BDI into a controlled external biliary fistula (EBF). Most BDIs are diagnosed in the postoperative period and result in bile leak. Treatment is with percutaneous catheter drainage and endoscopic stenting of the bile duct; early repair is not recommended. Repair, in the form of hepatico-jejunostomy (HJ), should be performed by a biliary surgeon after a delay of 4−6 weeks when the EBF has closed. BDI is a common cause of medico-legal suit and a large burden on healthcare costs. Most BDIs can be prevented by adhering to the principles of safe cholecystectomy., Laparoskopická cholecystektomie (LC) je léčbou volby u žlučových kamenů, avšak je spojená se zvýšeným rizikem poranění žlučových cest (bile duct injury − BDI). Pokud je BDI detekováno během LC, může se řešit ihned, pokud je dostupný hepatobiliární chirurg, ale nejjednodušší a nejbezpečnější postup pro všeobecného chirurga je umístění drénů do podjaterní krajiny a převedení akutní BDI na řízenou zevní biliární píštěl (external biliary fistula − EBF). Většina BDI jsou diagnostikované až v pooperačním období, kdy vzniká biliární leak. Léčbou je drenáž perkutánním katetrem a endoskopické zavedení stentu do žlučovodu; časná reparace se nedoporučuje. Reparace ve formě hepatikojejunostomie (HJ) by měla být provedena hepatobiliárním chirurgem s odstupem 4−6 týdnů poté, co se uzavře EBF. BDI jsou častou příčinou zdravotnicko-právních žalob a významně zatěžují náklady ve zdravotnictví. Většině BDI se dá předejít dodržováním principů bezpečné cholecystektomie., and V. K. Kapoor
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
153. Biliární leak po jaterních resekcích: retrospektivní analýza vlastního souboru
- Creator:
- Menclová, Kateřina, Bělina, František, Pudil, Jiří, Langer, Daniel, and Ryska, Miroslav
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- retrospektivní studie, játra--chirurgie, chirurgie trávicího traktu--škodlivé účinky, laparotomie--škodlivé účinky--využití, perioperační péče, pooperační komplikace, index tělesné hmotnosti, rizikové faktory, statistika jako téma, incidence, dospělí, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, lidé středního věku, mladý dospělý, nemoci žlučového ústrojí--etiologie--chirurgie, and výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče)
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Existuje mnoho studií věnujících se problematice biliárních komplikací po jaterních resekcích. Přes zlepšení operační techniky a perioperační péče má incidence této komplikace spíše vzrůstající charakter. Byly analyzovány četné prediktivní faktory. Na jejich vliv na vznik biliárního leaku doposud nepanuje shoda. Za cíl analýzy jsme si stanovili zhodnotit incidenci biliárního leaku, jeho vliv na mortalitu a na dobu hospitalizace na našem pracovišti. Současně jsme provedli rozbor známých prediktivních faktorů. Metoda: Autoři retrospektivně analyzují soubor 146 nemocných, u kterých byla na Chirurgické klinice 2. LF Univerzity Karlovy a ÚVN, Praha v období 2010–2013 provedena jaterní resekce. K vyhodnocení biliárního leaku jsme užili současnou uznávanou klasifikaci ISGLS (International Study Group of Liver Surgery). Závažnost komplikace byla stanovena dle Clavien-Dindo. Statistickou významnost prediktivních faktorů jsme určili pomocí Fisherova exaktního testu a Studentova t-testu. Výsledky: Incidence biliárního leaku byla 21 %. Dle ISGLS bylo 6,5 % pacientů zařazeno do skupiny typu A, v 61,2 % se jednalo o leak B a v 32,3 % o leak typu C. Stupeň závažnosti dle Clavien-Dindo I-II, IIIa, IIIb, IV a V byl v poměru 19,3 %, 42 %, 9,7 %, 9,7 %, resp. 19,3 %. Jako statisticky významné jsme stanovili tyto faktory: operaci pro malignitu (p<0,001), velkou jaterní resekci (p=0,001), dobu operace (p<0,001), vyšší peroperační krevní ztrátu (p=0,02), konstrukci HJA (p=0,005), portální venózní embolizaci/two-stage chirurgii (p=0,009) a ASA skóre (p=0,02). Biliární leak významně prodloužil dobu hospitalizace (p<0,001). V souboru pacientů s biliárním leakem byla 23krát vyšší perioperační mortalita (p<0,001) než v souboru bez leaku. Závěr: Biliární leak je jednou z nejzávažnějších komplikací jaterních resekcí. Většina rizikových faktorů je těžko ovlivnitelných a na jejich vliv nepanuje jednoznačná shoda. Incidenci by mohly redukovat diskutované peroperační leak testy. V budoucnu bude třeba dále pracovat na zlepšení perioperačního managementu a techniky k prevenci vzniku této závažné komplikace. V léčbě se uplatňuje multidisciplinární přístup., Introduction: Many previous reports have focused on bile leakage after liver resection. Despite the improvements in surgical techniques and perioperative care the incidence of this complication rather keeps increasing. A number of predictive factors have been analyzed. There is still no consensus regarding their influence on the formation of bile leakage. The objective of our analysis was to evaluate the incidence of bile leakage, its impact on mortality and duration of hospitalization at our department. At the same time, we conducted an analysis of known predictive factors. Method: The authors present a retrospective review of the set of 146 patients who underwent liver resection at the Department of Surgery of the 2nd Faculty of Medicine of the Charles University and Central Military Hospital Prague, performed between 2010−2013. We used the current ISGLS (International Study Group of Liver Surgery) classification to evaluate the bile leakage. The severity of this complication was determined according to the Clavien-Dindo classification system. Statistical significance of the predictive factors was determined using Fisher‘s exact test and Student‘s t-test. Results: The incidence of bile leakage was 21%. According to ISGLS classification the A, B, and C rates were 6.5%, 61.2%, and 32.3%, respectively. The severity of bile leakage according to the Clavien-Dindo classification system – I-II, IIIa, IIIb, IV and V rates were 19.3%, 42%, 9.7%, 9.7%, and 19.3%, respectively. We determined the following predictive factors as statistically significant: surgery for malignancy (p<0.001), major hepatic resection (p=0.001), operative time (p<0.001), high intraoperative blood loss (p=0.02), construction of HJA (p=0.005), portal venous embolization/two-stage surgery (p=0.009) and ASA score (p=0.02). Bile leakage significantly prolonged hospitalization time (p<0.001). In the group of patients with bile leakage the perioperative mortality was 23 times higher (p<0.001) than in the group with no leakage. Conclusion: Bile leakage is one of the most serious complications of liver surgery. Most of the risk factors are not easily controllable and there is no clear consensus on their influence. Intraoperative leak tests could probably reduce the incidence of bile leakage. In the future, further studies will be required to improve the perioperative management and techniques to prevent such serious complications. Multidisciplinary approach is essential in the treatment., and K. Menclová, F. Bělina, J. Pudil, D. Langer, M. Ryska
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
154. Biliární papilomatóza – raritní příčina obstrukčního ikteru
- Creator:
- Buriánová, A., Chalupa, Josef, Urban, Ondřej, Ürge, Jan, and Vítek, Petr
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, abstrakt z konference, and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- A. Buriánová, J. Chalupa, O. Urban, J. Ürge, P. Vítek
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
155. Biologická léčiva
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, biologická terapie, podobné biologické léčivé přípravky, cílená molekulární terapie, monoklonální protilátky--terapeutické užití, enzymy--terapeutické užití, interferony--terapeutické užití, hematinika--terapeutické užití, faktory krevní koagulace--terapeutické užití, and hormony--terapeutické užití
- Language:
- Czech
- Description:
- Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
156. Biologická terapie u pacientek s idiopatickými střevními záněty v graviditě
- Creator:
- Koželuhová, Jana, Balihar, Karel, Janská, Eva, Fremundová, Lucie, and Matějovič, Martin
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, ženské pohlaví, těhotenství--účinky léků, komplikace těhotenství, kojení, idiopatické střevní záněty--farmakoterapie, ulcerózní kolitida--farmakoterapie, Crohnova nemoc--farmakoterapie, imunosupresiva--terapeutické užití, biologická terapie, monoklonální protilátky--terapeutické užití, monoklonální protilátky humanizované--terapeutické užití, TNF-alfa--krev, výsledek těhotenství, imunoglobuliny - Fab fragmenty--terapeutické užití, polyethylenglykoly--terapeutické užití, maternofetální výměna látek, plod--účinky léků, vakcinace--škodlivé účinky, prenatální péče, prenatální expozice - zpožděný efekt--chemicky indukované, očkovací schéma, novorozenec--imunologie--krev, adalimumab, infliximab, certolizumab, and golimumab
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Předmětem této práce je objektivně posoudit dostupná výzkumná data týkající se bezpečnosti biologické terapie v těhotenství a kojení pacientek s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba se zdá být v graviditě bezpečná bez zvýšeného rizika vrozených malformací. Dostupné klinické údaje naznačují, že účinnost infliximabu a adalimumabu v dosažení klinické odpovědi a udržení remise těhotných pacientek převažuje teoretické riziko ohrožení plodu těmito léky. Terapie anti-TNFα preparáty by měla být, pokud je to možné, ukončena na konci 2. trimestru pro transplacentární přestup a z toho vyplývající riziko pro plod. Užití infliximabu a adalimumabu je pravděpodobně slučitelné s kojením. Klíčová slova: adalimumab – idiopatické střevní záněty – infliximab – kojení – těhotenství, The aim of this article is to objective review available research data regarding the safety of biological therapies during pregnancy and breastfeeding in women with inflammatory bowel disease. Biological therapies appear to be safe in pregnancy, as no increased risk of malformations has been demonstrated. Available clinical results suggest that the efficacy of infliximab and adalimumab in achieving clinical response and maintaining remission in pregnant patients might outweigh the theoretical risks of drug exposure to the fetus. If possible, anti-TNF therapy should be stopped by the end of the second trimester due to transplacental transfer and potential risk for the fetus. The use of infliximab and adalimumab is probably compatible with breastfeeding. Key words: adalimumab – breastfeeding – inflammatory bowel disease – infliximab – pregnancy, and Jana Koželuhová, Karel Balihar, Eva Janská, Lucie Fremundová, Martin Matějovič
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
157. Biologická terapie u pacientek s idiopatickými střevními záněty v graviditě
- Creator:
- Koželuhová, Jana, Balihar, Karel, Janská, Eva, Fremundová, Lucie, and Matějovič, Martin
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, ženské pohlaví, těhotenství--účinky léků, komplikace těhotenství, kojení, idiopatické střevní záněty--farmakoterapie, ulcerózní kolitida--farmakoterapie, Crohnova nemoc--farmakoterapie, imunosupresiva--terapeutické užití, biologická terapie, monoklonální protilátky--terapeutické užití, monoklonální protilátky humanizované--terapeutické užití, TNF-alfa--krev, výsledek těhotenství, imunoglobuliny - Fab fragmenty--terapeutické užití, polyethylenglykoly--terapeutické užití, maternofetální výměna látek, plod--účinky léků, vakcinace--škodlivé účinky, prenatální péče, prenatální expozice - zpožděný efekt--chemicky indukované, očkovací schéma, novorozenec--imunologie--krev, adalimumab, infliximab, certolizumab, and golimumab
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Předmětem této práce je objektivně posoudit dostupná výzkumná data týkající se bezpečnosti biologické terapie v těhotenství a kojení pacientek s idiopatickými střevními záněty. Biologická léčba se zdá být v graviditě bezpečná bez zvýšeného rizika vrozených malformací. Dostupné klinické údaje naznačují, že účinnost infliximabu a adalimumabu v dosažení klinické odpovědi a udržení remise těhotných pacientek převažuje teoretické riziko ohrožení plodu těmito léky. Terapie anti-TNFα preparáty by měla být, pokud je to možné, ukončena na konci 2. trimestru pro transplacentární přestup a z toho vyplývající riziko pro plod. Užití infliximabu a adalimumabu je pravděpodobně slučitelné s kojením., The aim of this article is to objective review available research data regarding the safety of biological therapies during pregnancy and breastfeeding in women with inflammatory bowel disease. Biological therapies appear to be safe in pregnancy, as no increased risk of malformations has been demonstrated. Available clinical results suggest that the efficacy of infliximab and adalimumab in achieving clinical response and maintaining remission in pregnant patients might outweigh the theoretical risks of drug exposure to the fetus. If possible, anti-TNF therapy should be stopped by the end of the second trimester due to transplacental transfer and potential risk for the fetus. The use of infliximab and adalimumab is probably compatible with breastfeeding., and Jana Koželuhová, Karel Balihar, Eva Janská, Lucie Fremundová, Martin Matějovič
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
158. Biomarkery roztroušené sklerózy – současné možnosti a perspektivy
- Creator:
- Piťha, Jiří
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- roztroušená skleróza--diagnóza--enzymologie--terapie, nemoci centrálního nervového systému--diagnóza--etiologie--terapie, biologické markery--krev--mok mozkomíšní, diagnostické techniky neurologické--využití, interferon beta--terapeutické užití, monoklonální protilátky--terapeutické užití, fetuiny--diagnostické užití--izolace a purifikace--mok mozkomíšní, osteopontin--diagnostické užití--izolace a purifikace--krev--mok mozkomíšní, prostaglandiny F--izolace a purifikace--krev--mok mozkomíšní, chemokin CXCL13--diagnostické užití--izolace a purifikace, axony--metabolismus, prognóza, molekulární biologie--metody--trendy, biomedicínský výzkum, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Roztroušená skleróza je chronické onemocnění centrálního nervového systému neznámé etiologie s projevy autoimunitního zánětu a neurodegenerace. Onemocnění je heterogenní s nepředvídatelnou prognózou. Průběh choroby lze monitorovat klinickými parametry a sledováním vývoje patologických změn na magnetické rezonanci. I když máme znalosti o efektu nově zaváděných léků na základě klinických studií, není možné předvídat jejich účinnost u konkrétního pacienta. Proto se v posledních letech prosazuje snaha najít takové laboratorní markery, které by co možná nejspolehlivěji odpověděly na otázky spojené se subklinickou aktivitou onemocnění, jeho progresí a usnadnily terapeutické rozhodnutí na základě personifikované medicíny., Multiple sclerosis is a chronic disease of the central nervous system of unknown etiology with manifestations of autoimmune inflammation and neurodegeneration. The disease is heterogeneous with an unpredictable outcome. The course of the disease can be monitored with clinical parameters as well as pathological changes on magnetic resonance imaging. Even though the effects of newly introduced drugs are known from clinical trials, it is not possible to predict their efficacy in a specific patient. Therefore, efforts have intensified over the recent years to identify laboratory markers that would as reliably as possible answer questions on subclinical disease activity, its progression and would facilitate therapeutic decisions based personalized medicine. Key words. multiple sclerosis – therapy – biomarkers The author declare he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and J. Piťha
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
159. Biosimilární inzuliny – nové možnosti v léčbě diabetu
- Creator:
- Škrha, Jan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, podobné biologické léčivé přípravky--normy--terapeutické užití, inzulin--terapeutické užití, farmaceutický průmysl, schvalování léčiv, objevování léků, diabetes mellitus--farmakoterapie, hodnocení léčiv, and biosimilární inzulin
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Biosimilární inzuliny jsou biologickými léky, jejichž účinek je podobný referenčním inzulinům. Průkaz bezpečnosti a účinnosti je hlavním požadavkem pro jejich klinické využití. Postupné zavedení do klinické praxe povede v budoucích letech zřejmě k většímu rozšíření, které si vyžádá dlouhodobé sledování i se zřetelem na ovlivnění glykemií a případné vedlejší účinky., Biosimilar insulins are biological drugs with the effect similar to reference insulins. Documented safety and efficacy are the main demand for their clinical utility. The subsequent introduction into clinical practice will be followed by more frequent use which will need longterm evaluation of their effect on glycemia and eventual side effects as well., and Jan Škrha
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
160. Bouveretův syndrom – kazuistika a přehled literatury
- Creator:
- Kocián, Petr, Bocková, Markéta, and Schwarz, Jan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, staří, ženské pohlaví, syndrom, cholelitiáza--diagnóza--chirurgie--komplikace, obstrukce duodena--diagnóza--etiologie--chirurgie, endoskopie trávicího systému, zvracení, bolesti břicha, střeva - píštěle--komplikace, ileus--etiologie--chirurgie, chirurgie trávicího traktu--metody, biliodigestivní píštěl, and biliární ileus
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Jako Bouveretův syndrom je označována obstrukce v oblasti duodena impaktovaným žlučovým kamenem, který vycestuje cholecystoduodenální či cholecystogastrickou píštělí. Onemocnění je vzácné, vyskytuje se zejména u starších žen s četnými komorbiditami a vysokým operačním rizikem. K diagnóze se zpravidla dospěje endoskopicky nebo pomocí zobrazovacích metod. Pokud stav nelze řešit endoskopicky, je indikováno operační řešení. Autoři prezentují případ Bouveretova syndromu u 79leté pacientky, u níž se zdařilo zdokumentovat všechny fáze vyšetřovacího a léčebného procesu. Součástí sdělení je přehled literatury týkající se diagnostiky a terapie tohoto vzácného syndromu., Bouveret syndrome is a gastric outlet obstruction caused by impaction of a gallstone that passes through a cholecystoduodenal or cholecystogastric fistula. It is a rare disease, most common in elderly women with multiple comorbidities and high surgical risk. The diagnosis can be made either radiologically or endoscopically. Endoscopic extraction is the preferred therapeutic option. Surgical intervention is indicated when endoscopic methods fail. We describe a case of Bouveret syndrome in a 79 years old woman. The report is followed by a review of literature on the diagnostics and treatment of this rare syndrome., and P. Kocián, M. Bocková, J. Schwarz
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public