Tabulka 1. Solubilní nádorové markery vhodné pro monitorování průběhu choroby a účinnosti terapie -- Tabulka 2. Frekvence vyšetřování nádorových markerů -- Tabulka 3. Zvýšené hladiny nádorových markerů u nemaligních onemocnění -- Tabulka 4. Pozitiva nádorových markerů u benigních onemocnění -- Tabulka 5. Biologický poločas nádorových markerů v cirkulaci -- Tabulka 6. Požadavky na kvalitu při validaci dat, vnitřní a externí kontrole kvality dle NACB, Valík D., Nekulová M., Zdražilová Dubská L., Springer D., Malbohan I., Zima T., Topolčan O., Fuchsová R., Svobodová Š., and Literatura
Invazivní mykotické infekce (IFI) jsou spojeny u imunokompromitovaných dětí s významnou morbiditou a mortalitou. Včasné zahájení cílené léčby je klíčovým faktorem pro úspěšný výsledek. Nicméně, možnosti léčby IFI u dětí jsou omezené. Ne vždy je snadné včas a přesně potvrdit diagnózu IFI a správně identifikovat etiologické agens. Použití několika dostupných účinných antimykotik u dětí je komplikováno nedostatkem farmakokinetických a bezpečnostních dat. V našem sdělení bychom chtěli shrnout současná doporučení v cílené antimykotické léčbě v dětské hemato-onkologii na základě vlastních zkušeností a doporučení publikovaných během posledních let., Invasive fungal infections (IFI) in immunocompromised children are associated with significant morbidity and mortality. Early targeted therapy is the key factor for successful outcome. However, treatment options against IFI in children are limited. Not always it is easy to timely and to accurately confirm the diagnosis of IFI and properly identify the etiologic agent. Use of several available potent antifungals in children is complicated by the lack of pharmacokinetic and safety data. In our report, we would like to summarize current recommendations for targeted antifungal therapy in pediatric hemato-oncology based on our experience and recommendations published during the last years., Petr Sedláček, Vanda Chrenková, Petra Keslová, Peter Múdry, Jaroslav Štěrba, Júlia Horáková, and Literatura
Tato doporučení vycházejí z publikace Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku, vydané roku 2005, která byla výsledkem konsenzu českých odborných společností, a jsou s nimi v souladu ve způsobu odhadu výše individuálního rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) podle tabulek SCORE. Berou ohled na nejnovější poznatky z oblasti patofyziologie dyslipidemií (DLP), především pak na výsledky nových klinických studií s hypolipidemiky, včetně jejich metaanalýz. Stanovují priority pro vyhledávání a léčbu osob s DLP, uvádějí k tomu vhodné diagnostické postupy, včetně možnosti detekce subklinické aterosklerózy u osob s hraničním rizikem. Důraz je kladen na nové cílové hodnoty LDL-cholesterolu (< 2,0 mmol/l pro osoby s KVO) a na možnost použít u vybraných skupin osob jako sekundární cíl apolipoprotein B (< 0,9 g/l vysoké riziko bez KVO, < 0,8 g/l osoby s KVO) a non HDL-cholesterol (< 3,3 mmol/l vysoké riziko bez KVO, < 2,8 mmol/l osoby s KVO). Pro upřesnění individuálního rizika jsou pak brány na zřetel prediktivní hodnoty jak klasických, tak i některých nových rizikových faktorů. Dále jsou uvedeny postupy pro léčbu konkrétních typů DLP (monoterapií i kombinací hypolipidemik) a základní pravidla pro kontrolní vyšetření při medikaci hypolipidemiky. Zmíněny jsou i nejnovější léky, které by měly být dostupné v nejbližších letech. Součástí jsou také doporučené postupy pro ovlivnění DLP změnami životního stylu. Závěrem je 5 příloh (Diagnostika DLP; Příčiny sekundárních DLP; Další vyšetření využitelná pro stratifikaci rizika; Familiární hypercholesterolemie; Přehled doporučených potravin), dále dvě varianty tabulek SCORE pro odhad rizika pro Českou republiku a schéma doporučeného postupu u asymptomatických osob s DLP., Helena Vaverková, Vladimír Soška, Hana Rosolová, and Lit. 37
Závislost na tabáku je příčinou každého šestého úmrtí v ČR a souvisí s nemocemi celého těla. Léčba závislosti na tabáku by měla být samozřejmou součástí léčebně preventivní péče v rozsahu dle časových možností – od krátké intervence při každém klinickém kontaktu s pacientem až po intenzivní léčbu. Zahrnuje psychosociobehaviorální podporu a farmakoterapii. Měla by se týkat všech profesí v klinické medicíně – dle doporučení WHO především lékařů, sester, lékárníků a dentistů, a měla by být hrazena v rámci zdravotnických systémů. Z ekonomického hlediska je to jedna z nejvýhodnějších intervencí v medicíně. V naší populaci kouří asi 30 % populace nad 15 let (asi 2 200 000 osob), diagnóza F17 se týká asi 1,75 milionu osob (zhruba 80 % kuřáků)., Tobacco dependence causes every sixth death in the Czech Republic and is associated with diseases of the whole body. Treatment of tobacco dependence should be a standard part of clinical care to the extent of time available – from brief intervention at each clinical contact with patients up to intensive treatment. It includes psycho-socio-behavioural support and pharmacotherapy. It should apply to all professions in clinical medicine – as recommended by WHO mainly doctors, nurses, pharmacists and dentists, and should be covered within health care systems. Economically, it is one of the most cost-effective interventions in medicine. In our population over 15 years about 30 % smokes (about 2.2 million people), diagnosis F17 relates to approximately 1.75 million people (about 80 % of smokers)., and Eva Králíková, Richard Češka, Alexandra Pánková, Lenka Štěpánková, Kamila Zvolská, Vladislava Felbrová, Stanislava Kulovaná, Miroslav Zvolský
Práce upozorňuje na význam pregraduálního vzdelávaní v geriatrii v přípravě budoucích lékařů. Požadavky Sekce geriatrické medicíny (UEMS), Evropské společnosti pro geriatrickou medicínu (EUGMS) a Evropské akademie pro medicínu stárnutí (EAMA) na vzdělávání studentů lékařských fakult a obsah kurikula v evropském regionu byly podrobně zpracovány mezinárodní pracovní skupinou odborníků geriatrů a publikovány po názvem Deklarace Evropské akademie nadace Yuste 2004. Deklarace obsahuje aktuální doporučení pro lékařské fakulty v evropském regionu. Navrhuje ustavení samostatných geriatrických klinik/geriatrických kateder na všech lékařských fakultách a přípravu vysokoškolských učitelů se speciaUzací v geriatrii a gerontológii. Výuka geriatrie na lékařských fakultách je součástí kurikula a zahrnuje jak prekhnické, tak klinické obory. Deklarace dále definuje minimální požadavky na výuku samostatného oboru geriatrie (rozsah a obsah), cíle výuky a kompetence, které by student po absolvování výuky měl zvládnout. Jako minimální je požadován rozsah nejméně 50 hodin., The article stresses the importance of the undergraduate education in geriatric medicine for the training of future physicians. Requirements of the Geriatric Medicine Section of UEMS, European Geriatric Medicine Society (EUGMS) and European Academy for Medicine of Aging (EAMA) for education of medical students and for the content of medical curriculum have been thoroughly reviewed by the international working party of geriatricians and pubhshed as „Declaration of the European Academy of Yuste Foundation 2004". Declaration contains recommendation for medical faculties in European reh suggests estabhshing Departments of geriatrics/ Chairs of Geriatrics at each medical faculty and training of university teachers in geriatric medicine and gerontology. Geriatric medicine is taught as part of the curriculum and stretches from preclinical discipUnes to clinical medicine. Declaration defines further the minimal requirements for geriatrics as an independent specialty, its goals and content and competencies which student will gain after the training is finished. The minimal recommended time for geriatric medicine training is 50 teaching hours (2 European credits)., Eva Topinková, and Lit. 19