Autoři předkládají přehledový článek shrnující současný pohled na diagnostiku a léčbu neuroendokrinních nádorů pankreatu. Zmiňují aktuální TNM klasifikaci těchto neoplazií. Ze zobrazovacích metod podtrhují důležitost CT, MRI, EUS a octreotidové scintigrafie. V léčbě zdůrazňují snahu o radikální (R0) resekci, která přináší nejlepší dlouhodobé výsledky. Připouštějí i možnost debulking resekcí a transplantace jater v případě resekabilního origa a neresekabilních jaterních metastáz. Poukazují na rozdílnou prognózu pankreatických neuroendokrinních nádorů a karcinomu pankreatu. Zdůrazňují nutnost mezioborové spolupráce, kterou dokládají dvěma kazuistikami pacientů s lokálně neresekabilním a metastatickým nádorem., The authors put forward a review article summarizing current opinion in diagnostics and therapy of pancreatic neuroendocrine tumors. They present actual TNM classification of these tumors highlighting CT, MRI, EUS and octreoscan as standard imaging methods. In the field of therapy, radical, R0 resection, which brings the best overall survival, is accented. They also accept the possibility of debulking resections and liver transplantation in the cases of local advanced and metastatic disease respectively. They point out the different prognosis of pancreatic neuroendocrine tumors and pancreatic cancer. At the end the authors emphasize the importace of multimodal aproach and cooperation, which is demonstrated in two case reports., Zdeněk Kala, Jan Hlavsa, Vladimír Procházka, Petr Kysela, Filip Marek, Roman Svatoň, and Lit.: 24
Článek uvádí přehled současných poznatků o žaludečních neuroendokrinních nádorech. Jde o heterogenní skupinu zahrnující 3 typy, které se odlišují svým biologickým chováním a léčebným přístupem. Typ 1 vzniká na podkladě chronické korporální atrofické gastritidy, je relativně málo maligní, léčba spočívá v endoskopickém odstranění drobných nádorů, u větších lézí či infiltrativních forem je nutná resekce žaludku, výjimečně gastrektomie. Typ 2 vzniká v rámci Zollinger-Ellisonova syndromu. Oba uvedené typy jsou gastrin-dependentní. Naproti tomu typ 3 je solitární nádor, vznikající bez závislosti na gastrinu, jeho maligní potenciál je značný. Nádor nutno léčit chirurgicky, u pokročilých forem je nezbytná paliativní terapie., The paper presents recent opinions on gastric neuroendocrine neoplasms. This is a heterogeneus group including three types that distinguish in their biological behaviour, and require different therapeutical approach. Type 1 arises in setting of chronic corporal atrophic gastritis, malignant potential of this type is lower, this type 1 tumour may be treated with endoscopic removal of multiple small tumour lesions. Gastric resection is indicated in larger lesions with infiltrative pattern of growth. Gastrectomy is rarely indicated. Type 2 arises as consequence of Zollinger-Ellison syndrome. Both above-mentioned type are gastrin-dependent. Type 3 is a solitary, gastrin-independent tumour with higher malignant potential. Surgery is treatment of choice, palliative therapy is indicated in advanced, generalized cases., Oldřich Louthan, and Literatura
Neuroendokrinní tumory (NET) jsou poměrně vzácné tumory charakterizované schopností tvořit a uvolňovat různé peptidové hormony a bioaktivní aminy, jejichž produkce ovlivňuje klinický obraz nemoci. V jejich diagnostice se vedle konvenčních zobrazovacích metod uplatňuje i funkční zobrazení pomocí různých radiofarmak (u nás dostupný 123I/131I-MIBG, 111In- či 99mTc-analogy somatostatinu a 18F-FDG). U pacientů s NET rezistentními k systémové terapii je indikována terapie pomocí otevřených zářičů., Neuroendocrine tumors (NET) are relatively rare tumors characterized by their ability to produce and release different peptide hormones and bioctive amines, the effect of which influenced the clinical picture of the disease. Functional imaging with different radiopharmaceuticals (in the Czech republic available I-123/I-131 MIBG, In-111 or Tc-99m labeled analogs of somatostatin and F-18 FDG) is used besides conventional imaging methods in their diagnosis., Hana Křížová, and Literatura 4
Akutní ischemický iktus je katastrofické kardiovaskulární onemocnění s častými srdečními příčinami a mozkovými následky, a proto je k optimální léčbě a prevenci nutná úzká spolupráce mezi neurology a kardiology. Nedávné randomizované studie nadto prokázaly, že katetrizační trombektomie je nejúčinnější léčbou akutního iktu u správně vybraných nemocných. Intervenční kardiologie se svou 24hodinovou dostupností pro léčbu infarktu myokardu by mohla doplnit neuroradiologii v případech, v nichž není tento obor schopen poskytnout nepřetržitou dostupnost této moderní léčby pro nemocné s ikty. Je možné, že stojíme na prahu rozvoje nové medicínské subspecializace: neurokardiologie či kardioneurologie., Acute ischemic stroke is a catastrophic cardiovascular disease with frequent cardiac causes and cerebral consequences, thus the close cooperation between neurologists and cardiologists is necessary for the optimal patient management. Furthermore, recent randomized trials demonstrated, that catheter-based thrombectomy (CBT) is the most effective treatment for properly selected patients. Interventional cardiology with its widespread non-stop services for acute myocardial infarction can fill the existing gaps in coverage of population needs with neurointerventional services. Thus, a new future medical subspecialization may emerge: neurocardiology or cardioneurology., and Petr Widimský, Ivana Štětkářová
Neurologické postižení je poměrně vzácná komplikace hepatitidy E. Uvedená kazuistika popisuje 52letého imunokompetentního muže s aseptickou meningitidou a mnohočetným postižením periferních nervů na horních končetinách typu mononeuropatia multiplex, u kterého byla sérologickým vyšetřením prokázána akutní virová hepatitida E. Navíc byl virus hepatitidy E zjištěn polymerázovou řetězovou reakcí v séru i likvoru (genotyp 3f). Pacient byl léčen pouze symptomaticky, po půl roce přetrvával mírný neurologický deficit. Infekci virem hepatitidy E je vhodné zvažovat u pacientů se současným neurologickým a jaterním postižením., Neurological complications of acute hepatitis E are relatively rare. The case report describes mononeuropatia multiplex with aseptic meningitis in a 52‑year‑old immunocompetent man. Viral hepatitis E was confirmed serologically and by polymerase chain reaction from the blood and cerebrospinal fluid (genotype 3f). Symptomatic treatment was given. Residual neurological deficit persisted six months after the onset of the disease. Diagnostic of hepatitis E should be considered in patients with concurrent neurological symptoms and liver cytolysis. Key words: hepatitis E – mononeuropatia multiplex The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and L. Petroušová, L. Rožnovský, J. Mrázek, A. Kloudová, P. Vašíčková, I. Woznicová