Brachial Plexus is formed by the union of the anterior rami of cervical 5, 6, 7, 8 and thoracic 1 nerves. These nerves unite and divide to form the key nerves innervating the upper limb. Variations in the course of these nerves are clinically important to anesthetists, neurologists and orthopedicians. We report bilateral variations in the arterial and neural structures in the upper limb of a 65 year old cadaver. The muscles of the arm on one side were innervated by the median nerve with absence ofmusculocutaneous. While on the other side the musculocutaneous nerve contributed to the formation of the median nerve. There was a presence of high bifurcation of brachial artery on both sides. Knowledge of such variations in the innervations of muscles and the arterial supply of the limbs are important to remember before performing any reconstructive procedures or interventions on the limb. and V. Tomar, S. Wadhwa
Cíl studie: Asymetrický dimethylarginin (ADMA) působí jako endogenní inhibitor syntázy oxidu dusnatého a je považován za nový kardiovaskulární rizikový faktor. Plazmatická koncentrace ADMA je zvýšená u nemocných léčených hemodialýzou (HD) a může u nich přispívat k endotelové dysfunkci. V literatuře bylo publikováno, že metabolismus ADMA je úzce spojen s metabolismem homocysteinu. Cílem naší studie bylo otestovat vztah ADMA a dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů u HD nemocných. Typ studie: Observační. Pracoviště: Ústav klinické biochemie a hematologie a 1. interní klinika LF UK a FN v Plzni, Česká republika. Materiál a metody: Stanovili jsme hladiny ADMA metodou ELISA, celkový cholesterol a HDL-cholesterol, apolipoproteiny AI (apoA) a B (apoB), triglyceridy (TG), oxidované LDL částice (oxLDL), C-reaktivní protein (CRP) měřením ultrasenzitivní metodou, lipoprotein (a), látky reagující s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) a homocystein (Hcy) v plazmě u 176 dlouhodobě HD nemocných (70 žen, 106 mužů; průměrný věk ± SD = 66,4 ± 10,63 roků). Plazmatické hladiny ADMA jsme stanovili navíc u 73 zdravých mužů (průměrný věk ± SD = 48,15 ± 5,78 roků), kteří tvořili kontrolní skupinu. Pro porovnání koncentrace ADMA mezi těmito dvěma skupinami byl použit Wilcoxonův nepárový test. Vztahy mezi proměnnými ve skupině HD nemocných byly vyhodnoceny použitím korelačního koeficientu podle Spearmana. Nezávislost ADMA byla hodnocena mnohočetnou regresní analýzou. Výsledky: Průměrná koncentrace ADMA u skupiny HD nemocných byla statisticky významně vyšší než u kontrolní skupiny (1,13 ± 0,22; medián = 1,14 μmol/l vs 0,75 ± 0,15; median = 0,72 μmol/l; CI = 0,33 – 0,44; p < 0,001). Významné korelace byly nalezeny mezi BMI a oxLDL (r = 0,33; p < 0,001), apoA a CRP (r = -0,28; p < 0,001); apoB a oxLDL (r = 0,75; p < 0,001) a mezi TG a oxLDL (r = 0,45; p < 0,001). Žádný vztah nebyl nalezen mezi ADMA a Hcy (r = -0,07; p = 0,39). Mnohočetná regrese prokázala, že hladina ADMA je nezávislá na BMI, věku, i na všech ostatních měřených parametrech. Závěr: Hladina ADMA je nezávislá na všech ostatních kardiovaskulárních rizikových faktorech včetně homocysteinu u HD nemocných., Objective: Asymmetric dimethylarginine (ADMA) is an endogenous inhibitor of nitric oxide synthase and is regarded as a novel risk factor for cardiovascular disease. ADMA concentrations are increased in blood of haemodialysis (HD) patients and may contribute to endothelial dysfunction in them. It was published that the metabolic pathways of ADMA are connected to the metabolic cycle of homocysteine. The aim of our study was to test a relation of ADMA to other cardiovascular risk factors in HD patients. Design: Observational study. Settings: Institute of Clinical Biochemistry and Haematology and 1st Department of Internal Medicine of Charles University Medical Faculty and Faculty Hospital, Pilsen, Czech Republic. Material and Methods: We analysed ADMA levels by ELISA method, total and HDL cholesterols, apolipoproteins AI (apoA) and B (apoB), triglycerides (TG), oxidized LDL (oxLDL), C-reactive protein measured by ultrasensitive method (CRP), lipoprotein (a), thiobarbituric acid reactive substances (TBARS) and homocysteine (Hcy) in plasma of 176 chronically HD patients (70 females, 106 males; mean age ± SD = 66.4 ± 10.63 years). ADMA levels were determined also in 73 healthy men (mean age ± SD = 48.15 ± 5.78). Comparison of ADMA concentration between the two studied groups was performed by the Wilcoxon unpaired test. Relations among variables in the group of HD patients were evaluated using the Spearman correlation. Independence of ADMA was assessed by multiple regression analysis. Results: Average ADMA concentration in HD patients was significantly higher than control values (1.13 ± 0.22, median = 1.14 μmol/l vs. 0.75 ± 0.15, median = 0.72 μmol/l; CI = 0.33 to 0.44, p < 0.001). Interesting correlations were found between BMI and oxLDL (r = 0.33, p < 0.001), apoA and CRP (r = -0.28, p < 0.001), apoB and oxLDL (r = 0.75, p < 0.001) and finally TG and oxLDL (r = 0.45, p < 0.001). No correlation was found between ADMA and Hcy (r = -0.07, p = 0.39). Multiple regression analysis revealed that ADMA is independent from BMI, age and all other measured parameters. Conclusion: ADMA is independent of all other measured cardiovascular risk factors including homocysteine in HD patients., Roman Cibulka, R. Široká, D. Rajdl, and Lit. 20
Stenóza cervikálního kanálu může vést ke kompresi krční míchy a představuje nejvýznamnější mechanický faktor v patofyziologii cervikální spondylogenní myelopatie. Míšní tkáň je však vůči kompresi poměrně odolná a k rozvoji manifestní myelopatie dochází až při vyšším stupni komprese a v kombinaci s dalšími patofyziologickými faktory, zejm. dynamickým faktorem a zevním traumatem. Asymptomatická spondylogenní komprese krční míchy (ASCCC) je velmi častým nálezem zvláště v populaci vyššího věku nad 50 let. Objektivizace a kvantifikace cervikální stenózy a komprese krční míchy jsou však nejednotné a nejsou jasně stanoveny prediktory progrese do manifestní myelopatie a s tím související indikace případné preventivní chirurgické dekomprese. Přehled obsahuje nejčastěji používané metody stanovení cervikální stenózy a cervikální míšní komprese pomocí zobrazovacích metod. Nativní radiogram a výpočetní tomografie mají význam v objektivizaci cervikální stenózy, zatímco dominantní metodou objektivizace míšní komprese je magnetická rezonance (MR). Z parametrů, které nejvíce korelují s klinickou manifestací komprese, jsou uváděny příčná plocha míchy v místě komprese a přítomnost intenzitních změn míšního signálu. Z novějších zobrazovacích modalit je nejcitlivější MR zobrazení tenzorů difúze. Z prognostických faktorů rozvoje manifestní myelopatie u ASCCC jsou obecně akceptovány přítomnost manifestní radikulopatie a abnormita motorických a senzomotorických evokovaných potenciálů. Význam zobrazovacích metod v predikci rozvoje manifestní myelopatie a benefit provedení preventivní dekomprese ve skupině nemocných s asymptomatickou kompresí a vyšším rizikem rozvoje manifestní myelopatie bude nutné ověřit dalšími studiemi., Cervical spinal stenosis may lead to cervical cord compression and represents the most important mechanical factor in pathophysiology of cervical spondylotic myelopathy. Medullar tissue is, however, rather resistant to compression and development of symptomatic myelopathy occurs only when higher degree stenosis is present and in combination with other pathophysiological factors, mainly dynamic compression and trauma. Asymptomatic spondylotic cervical cord compression (ASCCC) is a quite frequent finding in older population above the age of fifty. However, reliability of the methods used to verify and quantify cervical stenosis and cervical cord compression is low and clear predictors of development of symptomatic myelopathy and related indication of potential preventive surgical decompression in ASCCC have not been determined yet. The overview discusses the most frequently used methods to establish cervical spinal stenosis and cervical cord compression using imaging methods. Radiogram and especially computed tomography are important for verification of cervical spinal stenosis, while magnetic resonance imaging (MRI) is a preferable method to detect cervical cord compression. The cross‑sectional spinal cord area and T2 MRI spinal cord hyperintensity are among the parameters considered to be the most closely correlated with clinical manifestation of spinal cord compression. Among newly introduced imaging modalities, MRI diffusion tensor imaging seems to be the most promising one. The presence of symptomatic radiculopathy and abnormality of motor and somatosensory evoked potentials are among generally accepted predictors of symptomatic myelopathy. The importance of imaging methods as predictors of symptomatic myelopathy development as well as benefits of preventive surgical decompression in ASCCC individuals with high risk of developing symptomatic myelopathy is to be established in future studies. Key words: cervical spinal stenosis – cervical spondylotic myelopathy – asymptomatic spondylotic cervical cord compression – magnetic resonance imaging – diffusion tensor imaging –computed tomography The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and I. Kovalová, J. Bednařík, M. Keřkovský, B. Adamová, Z. Kadaňka
Kyselina močová je u človeka biologicky aktívny koncový produkt metabolizmu purínov. Zvýšené koncentrácie kyseliny močovej sprevádzajú metabolický syndróm a jeho komponenty už u detí a mladistvých. K hyperurikémii prispieva konzumácia nápojov prisládzaných fruktózou, nakoľko je jediným sacharidom, pri ktorého metabolizme vzniká kyselina močová. Súčasné vedomosti neumožňujú odlíšiť, či je hyperurikémia kauzálnou príčinou komponentov metabolického syndrómu, alebo len sprievodným znakom naznačujúcim zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárnych ochorení. V súčasnosti neexistuje konsenzus či a ako liečiť asymptomatickú hyperurikémiu u detí a mladistvých. Zaujať zásadný postoj k týmto otázkam umožnia len výsledky randomizovaných kontrolovaných prospektívnych štúdií, ktoré poskytnú dôkazy o prospešných účinkoch tejto liečby na prevalenciu metabolického syndrómu a incidenciu kardiovaskulárnych chorôb., In humans, uric acid represents a biologically active end-product of purine nucleotides. Several studies in children and adolescents documented an association between hyperuricaemia and the components metabolic syndrome. High intake of fructose-sweetened beverages might increase uricaemia, since fructose is the only saccharide which metabolism results in the formation of uric acid. Current knowledge does not allow distinguishing whether hyperuricaemia is causally related to the components of metabolic syndrome, or rather represents a marker of an enhanced risk, and poor outcome. No guidelines exist whether or not to treat asymptomatic hyperuricaemia in the adolescents. Randomized controlled prospective clinical studies are needed to elucidate whether uric acid-lowering management would beneficially affect the prevalence of metabolic syndrome, and the incidence of cardiovascular disease., and Ivana Koborová, Radana Gurecká, Anna Hlavatá, Katarína Šebeková
Cíl práce: Prezentujeme kazuistiku pacienta, u kterého došlo k rozvoji oboustranného seminomu na podkladě intratubulární germinální neoplazie – neklasifikovatelný typ (IGCNU – intratubular germ cell neoplasia unclassified type). Kazuistika: Pacient s anamnézou seminomu levého varlete klinického stadia I a IGCNU po radikální orchiektomii a adjuvantní radioterapii byl odeslán k urologickému vyšetření pro suspektní tumor solitárního pravého varlete dle sonografického vyšetření. Indikovali jsme 3biopsii varlete, která prokázala přítomnost IGCNU. Následovala radikální orchiektomie, kde byl histologicky verifikován klasický seminom. Závěr: Intratubulární germinální neoplazie představuje vysoké riziko rozvoje invazivního germinálního tumoru varlete. Léčba zahrnuje radioterapii či chemoterapii cisplatinou. Alternativou je pečlivá dispenzarizace a pravidelné sonografické kontroly, zejména u pacientů se solitárním varletem, kteří chtějí zachovat fertilitu a endokrinní funkci. Biopsie kontralaterálního varlete u pacientů s germinálním tumorem k vyloučení IGCNU by měla být provedena v případě kryptorchizmu, poruchy spermiogeneze a atrofií varlete s objemem pod 12 ml, vhodná je rovněž u pacientů s mikrolitiázou varlete a předchozím výskytem IGCNU., Objective: We are presenting a case report of young man who developed an asynchronous bilateral seminoma based on an intratubular germ cell neoplasia of unclassified type (IGCNU). Case report: A patient, with history of a stage I seminoma of the left testis, based on an IGCNU of the left testis, after a radical orchidectomy and adjuvant radiotherapy, was referred to the urology clinic with a suspected tumor of the right testis. A testicular biopsy was made and the histological examination showed an IGCNU. A radical orchidectomy was performed and a seminoma was found. Conclusion: IGCNU is a precursor lesion of germ cell testicular tumors. Treatment of the IGCNU includes radiotherapy or chemotherapy with cisplatin. Surveillance remains an option for those with a solitary testicle who wish to preserve fertility and endocrine function. A contralateral testicular biopsy, in patients with a history of germ cell tumors, should be made in cases of cryptorchidism, poor spermatogenesis, and testicular atrophy with a testicular volume of less than 12 ml. Biopsy is also recommended in patients with testicular microlithiasis and history of ITGCNU., Jakub Musil, Daniel Bulíř, Jan Jandejsek, and Literatura
V našem článku prezentujeme případ 72letého pacienta s asynchronní nádorovou kvadruplicitou, z toho synchronní duplicitou urologických malignit. U tohoto pacienta byly postupně diagnostikovány a léčeny následující zhoubné nádory: seminom pravého varlete, kolorektální karcinom, seminom levého varlete a adenokarcinom prostaty., We present a case report of 72-year-old male with asynchronous cancer quadruplicity including synchronous duplicity of urological malignanties. He has been diagnosed and treated for seminoma of the right testis, colorectal carcinoma, seminoma of the left testis and adenocarcinoma of the prostate., Martin Klíma, Jan Schraml, Marek Broul, Martin Hlavička, Petr Skála, Martin Čegan, Martina Chodacká, and Literatura