Nádory hlavy a krku jsou celosvětově 6. nejčastějším zhoubným nádorem. Histologicky se ve většině případů jedná o spinocelulární karcinomy s lokalizací dutiny ústní, orofaryngu, laryngu, hypofaryngu a dutiny nosní. Hlavním rizikovým faktorem je kouření a alkohol. Nově se diskutuje souvislost s infekcí lidského papilomaviru (HPV 16), zejména v oblasti orofaryngu. Pacienti mající infekci HPV 16 mají 15–50× vyšší riziko pro vznik karcinomu. Dle výsledků zkoumání se jedná o rozdílnou formu karcinomu s výskytem u mladších pacientů, lepšího sociálního stavu, nejčastěji v oblasti orofaryngu a báze jazyka, s pokročilým postižením uzlin, s lepší prognózou proti HPV negativním tumorům. Základem léčby je chirurgie a radioterapie, chemoterapie a nově cílená léčba. Ve většině případů (nad 50 %) se jedná o lokálně pokročilé onemocnění zasahující oblast polykání, mluvení – výrazně omezující denní aktivity. Chemoradioterapie s cisplatinou je standardem pro pacienty s pokročilým neresekabilním karcinomem hlavy a krku. Ve studiích fáze III byla srovnávána samostatná radioterapie proti přidání cetuximabu k radioterapii. Výsledky odpovědi pro kombinaci s cetuximabem 74 % vs. 64 %, s mediánem přežití 49 vs. 29,3 měs. (Bonner, 2006). Cetuximab je monoklonální protilátka třídy IgG1, blokující vazbu endogenních EGFR ligand, což vede k inhibici funkce receptoru. EGFR je exprimován u nádorů epiteliálního původu. U nádorů hlavy a krku se vyskytuje téměř u všech – nad 90 %., Worldwide, head and neck tumours are the sixth leading malignant tumour. Histologically, the majority of cases are squamous cell carcinomas of the oral cavity, the oropharynx, the larynx, the hypopharynx, and the nasal cavity. Smoking and alcohol are the major risk factors. Recently, an association with the human papillomavirus (HPV 16) infection, particularly in the area of the oropharynx, has been discussed. Patients with the HPV 16 infection have a 15–50-fold higher risk of developing carcinoma. According to research results, it is a distinct form of carcinoma occurring in younger patients, of a higher social status, most frequently in the area of the oropharynx and the base of tongue, with advanced lymph involvement, and with a better prognosis compared to HPV-negative tumours. The mainstay of treatment is surgery and radiotherapy, chemotherapy, and, more recently, targeted therapy. In most cases (over 50%), there is locally advanced disease involving the area of swallowing and speaking, thus significantly limiting daily activities. Chemoradiotherapy with cisplatin is the standard treatment for patients with advanced unresectable head and neck cancer. Radiotherapy alone versus adding cetuximab to radiotherapy was compared in phase III trials. The response results for the combination with cetuximab were 74% vs. 64%, with a median survival of 49 vs. 29.3 months (Bonner 2006). Cetuximab is a monoclonal IgG1 antibody that blocks the binding of endogenous EGFR ligands, resulting in inhibition of receptor function. EGFR is expressed in tumours of epithelial origin. It occurs in nearly all (over 90%) head and neck tumours., and Michaela Zábojníková, Markéta Pospíšková, Milan Kohoutek
Kazuistika demonstruje případ 81letého výrazně polymorbidního pacienta s lokálně pokročilým dlaždicobuněčným karcinomem pravého nosního průduchu, u kterého bylo i přes přechodné snížení kvality života v průběhu konkomitantní radioterapie s cetuximabem dosaženo dlouhodobé kompletní remise onemocnění., The case report describes an 81-year-old highly multimorbid patient with a locally advanced squamous cell carcinoma of the right nasal passage who, despite a transient reduction in the quality of life during concomitant radiotherapy with cetuximab, achieved long-term complete remission of the disease., Radim Němeček, and Literatura 3
V kazuistice popisujeme průběh onemocnění 25leté nemocné s bronchogenním neuroendokrinním nádorem, který se klinicky projevoval Cushingovým syndromem. Léčba spočívala v chirurgickém odstranění nádoru a podávání analog somatostatinu, která byla indikována pro přetrvávající projevy endokrinní nadprodukce při prokázaném reziduu onemocnění. Příznaky byly přibližně 3 roky kontrolovány systémovou léčbou. Po této době se onemocnění stalo rezistentním a bylo nutné indikovat bilaterální adrenalektomii. Nemocná je sice bez známek onemocnění, otázkou zůstává, jak dále léčit primární nádor., We describe case history of 25 years old woman with pulmonary form of neuroendocrine tumor. There was overproduction of ACTH (adenocorticotropic hormon) resulting in Cushings syndrome. After the surgery we detected residual tumor in mediastinum with relapsing hormonal symptoms. Therefore we started the systemic treatment with somatostatin analogs. The disease became resistant after 3 years and therefore was the patient indicated for bilateral adrenalectomy. Despite of very good clinical outcome the primary tumor remains in mediastinum and the further treatment remains problematic., Hana Honová, and Literatura 3
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit, jak studenti ošetřovatelství hodnotí svoji klinickou praxi, spolupráci s mentorem, jaké aspekty ovlivňují jejich spokojenost s praxí a jak se hodnocení praxe liší na jednotlivých odděleních. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 59 studentů druhého a třetího ročníku oboru všeobecná sestra. Dotazníkové šetření bylo realizováno standardizovaným nástrojem pro hodnocení klinické výukové prostředí a supervize CLES (Saarikoski, 2002) po absolvované klinické praxi studentů (2008). Výsledky: Byly potvrzeny rozdíly v hodnocení supervize a klinického výukového prostředí vzhledem k typu oddělení, kdy interní oddělení byla studenty hodnocena kladněji. Studenti hodnotili nejvyššími známkami dimenzi ošetřovatelská péče na oddělení, nejhůře pak vztah mezi mentorem a studentem. Současně byly potvrzeny pozitivní korelace mezi celkovou spokojeností studentů a jejich hodnocením. Statisticky významné vztahy byly identifikovány mezi zátěží sester na oddělení a hodnocením studentů – s vyšší fyzickou zátěží sester byla supervize a klinické výukové pracoviště hodnoceno kladněji. Závěr: Výsledky šetření ukazují na význam supervize a kvalitního klinického výukového prostředí pro ošetřovatelské praxe. Praktická výuka tvoří významnou část vzdělávacího programu sester, a proto je nezbytné sledovat zkušenosti a reflexe studentů., Objective: The aim of this study was to find out how nursing students evaluate their clinical practice, co-operation with the mentor, what aspects affects their satisfaction with the practice and how the evaluation of practice varies from wards. Methods: The sample comprised of 59 nursing students of the second and third year of study. The survey was realized by standardized Clinical Learning Environment and Supervision instrument CLES (Saarikoski, 2002) after the completion of students clinical practice (2008). Results: Differences were confirmed in the evaluation of the supervision and clinical learning environment depending on the type of wards, when the internal wards were evaluated by students more favourably. Students rated the dimension of nursing care at the word the highest marks, the lowest was rated the relationship between mentors and students. At the same time were confirmed positive correlations between students’ overall satisfaction and their evaluation. Statistically significant relationship were identified between the nurses´ workload in the wards and students´ assessment – with the higher workload of nurses was the supervision and clinical learning environment evaluated more favourably. Conclusion: The results of survey show the importance of clinical supervision and quality of clinical learning environment for nursing practice. Practical training forms an important part of nursing study programme, and therefore is necessary to monitor students´ experiences and their reflection., Eliška Skřivánková, and Literatura 13
Cíl studie: Sledování a vyhodnocení přínosu výpočtu ROMA indexů u ovarialního karcinomu a porovnání s hodnotami sérových nádorových markerů HE4 a CA125. Typ studie: Prospektivní studie Materiál a metody: V období od června 2010 do prosince 2011 bylo v Imunoanalytické laboratoři FN Plzeň vyšetřeno sérum 553 pacientek gynekologicko-porodnické kliniky. Pacientky byly rozděleny do skupin podle diagnóz (benigní, maligní) a dále pak do dalších dvou skupin podle menopauzálního statusu. Hodnoceny byly tedy celkem čtyři skupiny. U všech pacientek bylo stanoveno HE4 a CA125 chemiluminiscenční metodou na přístroji Architect i1000 (Abbott, USA). Dále byly vypočítány ROMA indexy a jejich hodnoty porovnány se sérovými hodnotami HE4 a CA125. Pro veškeré další statistické výpočty byl použit statistický software SAS 9.2. Výsledky: ROMA indexy, HE4 a CA125 byly významně zvýšeny ve skupině premenopauzálních i postmenopauzálních pacientek s histologicky potvrzeným karcinomem ovarií oproti skupinám s benigním tumorem ovarií. Pro diferenciální diagnostiku benigních a maligních nádorů ovarií je možné použít ROMA indexy, HE4 a CA125 (shodně p-Value <0,0001). Podle hodnot AUC jsme sestavili pořadí užitečnosti jednotlivých parametrů v premenopauzálním a postmenopauzálním období. Nejvyšší přínos měl v našem souboru žen výpočet ROMA2 indexu, který se kalkuluje v postmenopuzálním období (AUC=0,9777), následuje pak CA125 postmenopauzálně (AUC=0.9715) a CA125 premenopauzálně (AUC=0,9534). Nejnižší výtěžnost měl HE4 premenopauzálně (AUC=0,8702). Závěr: Hodnoty ROMA1 indexu, ROMA2 indexu, HE4 a CA125 byly významně zvýšené ve skupinách ovariálních karcinomů oproti skupinám benigních nádorů ovarií. Výše uvedené parametry lze tudíž použít pro diferenciální diagnostiku ovariálního karcinomu. Pokud bychom měli hovořit o možném využití při prvozáchytu karcinomu ovarií, v našem souboru se jevil nejlépe ROMA2 index. ROMA1 index nedosáhl takové efektivity. Z hodnot AUC je možné dále vysledovat, že HE4 nedosáhl tak dobrých výsledků jako CA125. Jejich vzájemná kombinace a vypočet zejména ROMA2 indexu však ukazuje na oprávněnost zařazení HE4 do rutinního klinického využití., Objective: Monitoring and evaluation of the benefit of ROMA indexes calculation in ovarian cancer and comparison with values of serum tumor markers HE4 and CA125 Design: Prospective study Material and Methods: In the period from June 2010 to December 2011 was in the Immunoanalytical laboratory, University Hospital Pilsen serum of 553 patients from department of Gynecology and Obstetrics examined. Patients were divided into groups by diagnosis (benign, malignant) and then into the other two groups according to menopausal status. Total of four groups were evaluated. For all patients HE4 and CA125 were determined using the chemiluminescent Architect i1000 instrument (Abbott, USA). In addition, ROMA indexes were calculated. In the next step ROMA values were compared with the serum HE4 and CA125 values. Statistical software SAS 9.2 was used for all other statistical calculations. Results: ROMA indexes, HE4 and CA125 were significantly increased in the group of premenopausal and postmenopausal patients with histologically confirmed ovarian cancer compared with groups of benign ovarian tumors. For differential diagnosis of benign and malignant ovarian tumors can be used ROMA indexes, HE4 and CA125 (both p-value <0.0001). According to the AUC, we compiled a ranking usefulness of the various parameters in pre-menopausal and postmenopausal period. The highest contribution had in our group of women the calculation of ROMA2 index that is calculated in postmenopusal period (AUC = 0.9777), followed by the CA125 postmenopausal (AUC = 0.9715) and CA125 premenopausal (AUC = 0.9534). The lowest yield was HE4 premenopausal (AUC = 0.8702). Conclusion: Values of ROMA1 index, ROMA2 index, HE4 and CA125 were significantly increased in groups of ovarian cancer compared with benign ovarian tumors groups. All the parameters can be used for differential diagnosis of ovarian cancer. If we were talking about a possible use in primary detection of ovarian cancer ROMA2 index was the best one. ROMA1 index did not reach such efficiency. According AUC can be observed that HE4 didn‘t achieve such good results as CA125. Their combination, and especially ROMA2 index calculation shows the permissibility of HE4 inclusion into routine clinical practice., and Kučera R, Topolčan O., Presl J., Novotný Z., Svobodová Š., Vrzalová J., Fuchsová R., Betincová L., Rokyta Z.
Vojenská fakultní nemocnice Praha Česká republika patří v celosvětovém měřítku mezi země s velmi častým výskytem a vysokou úmrtností na kolorektální karcinom. Důležitou roli v boji s tímto typem nádoru hraje sekundární prevence, tedy vyhledávání přednádorových lézí - adenomových polypů, které jsou následně odstraněny, a tím je přerušena cesta vzniku nádoru. Z populačních statických dat vyplývá, že riziko onemocnění tímto nádorem výrazně stoupá s věkem, a to od 50 let. Proto v ČR probíhá od roku 2000 program screeningu sporadického kolorektálního karcinomu. Osobám starším 50 let, které dosud neměli žádné příznaky, je nabízen test na okultní krvácení do stolice (TOKS). V případě jeho pozitivity následuje kolonoskopické vyšetření. Nově se provádí kolonoskopické vyšetření i bez předchozího TOKS u osob starších 55 let. Další screeningové programy zahrnují sigmoidoskopii, kombinaci testu na okultní krvácení a sigmoidoskopie a virtuální kolonografii. Nicméně účast cílové populace na tomto programu je stále nedostatečná, zejména ve srovnání se screeningem karcinomu mammy, prostaty a děložního čípku. Proto je naší snahou doplnit stávající metody o takové vyšetření, které by mělo stejnou efektivitu ve vyhledávání přednádorových lézí, ale bylo přijatelné ve větším rozsahu. Takovým vyšetřením se může stát kolonická kapslová endoskopie (kapslová kolonoskopie)., On a worldwide scale, the Czech Republic is among the countries with very high rates of and high mortality from colorectal cancer. Secondary prevention, i. e. identifying precancerous lesions – adenomatous polyps that are subsequently removed, thereby inhibiting tumor formation, plays an important role in fighting this type of tumor. Population statistical data suggest that the risk of disease with this tumor type significantly increases with age, namely from the age of 50 years. Therefore, a screening program for sporadic colorectal cancer has been under way in the Czech Republic since the year 2000. Persons over 50 years of age who have been asymptomatic so far are offered fecal occult blood test (FOBT). If the test result is positive, a colonoscopic examination follows. A colonoscopic examination is newly performed even without a previous FOBT in persons older than 55 years. Other screening programs include sigmoidoscopy, a combination of fecal occult blood test and sigmoidoscopy, and virtual colonography. However, participation of the target population in this program is still inadequate, particularly when compared to the screening for breast, prostate, and cervical cancers. Hence, it is our effort to add to the current methods a test that would have similar effectiveness in detecting precancerous lesions, but would be acceptable on a larger scale. Colon capsule endoscopy (capsule colonoscopy) can become such a procedure., Štěpán Suchánek, Michal Voška, Gabriela Vepřeková, Barbora Rotnáglová, Jan Martínek, Miroslav Zavoral, and Literatura 9
Neil M. Khilnani, Clement J. Grassi, Sanjoy Kundu, Horacio R. D´Agostino, Arshad Ahmed Khan, J. Kevin McGraw, Donald L. Miller, Steven F. Millward, Robert B. Osnis, Darren Postoak, Cindy Kaiser Saiter, Marc S. Schwartzberg, Timothy L. Swan, Suresh Vedantham, Bret N. Wiechmann, Laura Crocetti, John F. Cardella, Robert J. Min and Literatura 87