Ztráta elasticity arteriální stěny provázená její zvýšenou tuhostí byla identifikována jako nezávislý prognostický faktor u pacientů s kardiovaskulárními chorobami. Standardním neinvazivním způsobem vyšetřování arteriální tuhosti je měření rychlosti pulzové vlny (pulse‑wave velocity – PWV), avšak jeho přesnost je ovlivněna změnami krevního tlaku (TK) v okamžiku měření. Protože mezi intravaskulárním tlakem a průměrem arterie existuje exponenciální vztah, lze definovat pomocí přirozeného logaritmu poměru systolického a diastolického tlaku a elasticity arteriální stěny tzv. parametr tuhosti tepenné stěny β. Parametr β je základem pro výpočet CAVI (Cardio‑Ankle Vascular Index), který je nezávislý na změnách TK. To představuje velkou výhodu CAVI, který byl v uplynulé dekádě předmětem intenzivního klinického výzkumu zaměřeného na hodnocení tuhosti tepen u pacientů s již existujícími kardiovaskulárními chorobami a také u osob se zvýšeným rizikem, např. s hypertenzí, diabetem nebo obezitou. Prvořadým cílem diagnostického využití CAVI je posouzení tepenné tuhosti a včasného záchytu aterosklerózy. CAVI je možné s úspěchem využít při monitorování případné progrese nemoci a také účinnosti nastavené léčby. Při konečném hodnocení CAVI se však doporučuje jistá opatrnost, neboť jeho zvýšené hodnoty odrážejí jak cévní tuhost vyvolanou patologickými mechanizmy v arteriální stěně, tak i stav zvýšeného tepenného napětí následkem kontrakce hladké svaloviny., Loss of elasticity of the arterial wall accompanied by its stiffening has been identified as an independent prognostic factor in patients with cardiovascular diseases. The standard non‑invasive investigation of arterial stiffness is the measurement of pulse‑wave velocity (PWV), but its accuracy is affected by changes in blood pressure (BP) at the time of measurement. Because an exponential relationship exists between intravascular pressure and diameter of the artery, an arterial wall stiffness parameter β can be defined using the natural logarithm of the ratio of systolic and diastolic blood pressure and the elasticity of the arterial wall. Parameter β is the basis for the calculation of CAVI (Cardio‑Ankle Vascular Index), which is independent of changes in BP. This is a big advantage of CAVI, which has been the subject of intense clinical research in the past decade, focusing on the evaluation of arterial stiffness in patients with existing cardiovascular disease and also in patients at increased risk, such as those with hypertension, diabetes or obesity. The primary objective of the diagnostic use of CAVI is the assessment of arterial stiffness and early detection of atherosclerosis. CAVI can be successfully used for monitoring the possible progression of the disease and effectiveness of treatment. Nevertheless, it is recommended that the CAVI measurement is evaluated with some caution because its elevated values reflect vascular stiffness induced by pathological mechanisms in the arterial wall, as well as the increased arterial tension resulting from smooth muscle contractions., and Dobšák P., Soška V., Šrámková T., Mífková L., Mrkvicová V., Palanová P., Siegelová J., Shirai K.
Publikace obsahuje materiály pro inspiraci při výuce zdravotnického práva. Zaměřuje se na témata, kterým se věnuje Liga lidských práv ve svých Klinikách zdravotnického práva, které fungují na právnických fakultách Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Příklady často vycházejí z reálných dotazů, kterými se právnici Ligy lidských práv zabývali v on-line právní poradně Férová nemocnice. and Kateřina Červená, Kamila Holoubková, Ivo Keisler
Publikace Kmenové buňky – etické a právní aspekty výzkumu je společným dílem Davida Černého a Adama a Tomáše Doležalových. Publikace představuje zatím první významnější pojednání na dané téma v českém prostředí. Text je rozdělen do tří částí. První část přináší základní informace o kmenových buňkách. Druhá část pojednává o etických aspektech výzkumu na těchto buňkách. Tento výzkum vyvolává vážné etické kontroverze. Jedná se o tu část výzkumu, jež se věnuje embryonálním kmenovým buňkám. Tyto buňky jsou totiž získávány z lidských embryií, a to za cenu jejich zničení. Základní morální dilema pak vyvstává v souvislosti s otázkou po ontologickém, morálním statutu těchto embryií. Jedná se v případě lidského embrya o plnohodnotnou lidskou osobu, potencionálního lidského jedince či pouhý shluk buněk? Odpověď na tuto otázku má nepochybně zásadní význam. Specififické místo v rámci druhé části zaujímá filozoficky zaměřená kapitola, v níž se autoři snaží vyvrátit teorie, jež zpochybňují individuální a personální povahu lidského embrya. Třetí část je věnována právním aspektům výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Autoři zde podrobně informují o řešení této problematiky v různých mezinárodních právních dokumentech i v legislativách jednotlivých státu. Značná pozornost je zde věnována právnímu režimu získávání a používání embryonálních kmenových buněk v České republice., The aim of this review is to summarize main aspects of the book Stem cells - ethical and legal aspects of the research processed by Institute of State and Law of Czech Academy of Sciences in 2013 in Prague. As the title suggests the book itself is focused on most problematic issues related to the medical research on stem cells, especially on human embryonic stem cells, its main features and possibilities of solution. Paper itself describes the main interesting parts of the book., and Ondřej Lehký