Extra-anatomické stenty jsou alternativou trvalé nefrostomie u subrenální obstrukce mo- čovodu, kde není možné zajistit derivaci moči ureterálními stenty. Jsou určeny zejména pro pacienty s extraureterální blokádou ureteru inoperabilními nádory nebo závažnou formou retroperitoneální fibrózy. Hlavní výhodou je možnost zbavit pacienta nefrostomie včetně nutnosti trvale nosit sběrný močový sáček. Zavedení stentu není příliš obtížné. V současné době vyráběné extra-anatomické stenty již obsahují v jednom balíčku všechny nezbytné součásti pro jejich zavedení. Většina pacientů, kteří měli extra-anatomický stent zavedený, měla velmi limitovanou délku přežívání a stent nebylo nutné měnit. Cílem použití této speciální formy derivace moči bylo zlepšení kvality života a případně také zmírnění renální insuficience. Zhodnocení dosud publikovaných zkušeností je předmětem této práce., Extra-anatomic stents represent an alternative to the nephrostomic tube for patients with ureteric obstruction in whom the ureteral stenting failed. They are designed for patients with extramural obstruction of ureters caused by abdominal or pelvic tumors or severe form of retroperitoneal fibrosis. The main advantage of extra-anatomic stents is that they do not require use of nephrostomic tube and urine bag. The introduction is not difficult and all currently available extra-anatomic stents have all the necessary components for implementation included in the package. Quality of life improvement and the amelioration of renal insufficiency are the main goals for insertion of the extra-anatomic kidney stent. The aim of this article was to review and assess the published literature., Josef Košina, Michal Balík, Lukáš Holub, Petr Hušek, Jaroslav Pacovský, Miloš Broďák, and Literatura
Ovarian cancer is the fifth most common malignancy in the world's female population and with the highest lethality index among gynecological tumors. The prognosis of metastatic disease is usually poor, especially in platinum-resistant cases. There are several options for the treatment of metastatic disease resistant to platinum derivates (e.g. paclitaxel, topotecan and pegylated liposomal doxorubicin), all of which are considered equipotent. Pegylated liposomal doxorubicin (PLD) is a liposomal form of the anthracycline antibiotic doxorubicin. It is characterized by more convenient pharmacokinetics and a different toxicity profile. Cardiotoxicity, the major adverse effect of conventional doxorubicin, is reduced in PLD as well as hematotoxicity, alopecia, nausea and vomiting. Skin toxicity and mucositis, however, emerge as serious issues since they represent dose and schedule-limiting toxicities. The pharmacokinetics of PLD (prolonged biological half-life and preferential distribution into tumor tissue) provide new possibilities to address these toxicity issues. The extracorporeal elimination of circulating liposomes after PLD saturation in the tumor tissue represents a novel and potent strategy to diminish drug toxicity. This article intends to review PLD characteristics and the importance of extracorporeal elimination to enhance treatment tolerance and benefits. and O. Kubeček, M. Bláha, D. Diaz-Garcia, S. Filip
Gastrointestinální stromální tumory (GISTy) představují většinu mezenchymálních nádorů zažívacího traktu. Extragastrointestinální tumory (EGISTy) jsou nádory, které se v histologickém a imunohistochemickém obraze GISTům podobají, ale nacházejí se mimo trávicí trubici, nemají žádnou spojitost se stěnou žaludku či střeva. V naší kazuistice představujeme případ 68letého pacienta s EGISTem vycházejím z mezenteria. Klíčová slova: extragastrointestinální stromální tumor − abdominální rezistence, Gastrointestinal stromal tumors (GISTs) represent the majority of mesenchymal neoplasms of the gastrointestinal tract. Extragastrointestinal stromal tumors (EGISTs), which are neoplasms with histological and immunohistological features overlapping with those of GISTs, are found in the abdomen outside of the gastrointestinal tract with no connection to the gastric or intestinal wall. We present a case of EGIST arising in the mesentery of a 68 years old patient. Key words: extragastrointestinal stromal tumor − abdominal mass, and T. Bár, J. Sankot, Z. Adamová, P. Mičulka
U pacientov s meduloblastómom sú extraneurálne metastázy známym, ale veľmi zriedkavým javom. Prezentujeme prípad 11ročného chlapca s meduloblastómom lokalizovaným vo vermis cerebella, s včasnou disemináciou v spinálnom kanáli, ktorý podstúpil chirurgickú extirpáciu, rádioterapiu kraniospinálnej osi a vysokodávkovú chemoterapiu. Po 3 mesiacoch od ukončenia liečby došlo k recidíve nádoru s metastázou vo frontálnom laloku. Chirurgickú extirpáciu nasledovala rádioterapia, plánovaná bola II. línia chemoterapie. Po ukončení rádioterapie sa objavila hmatná masa na krku vľavo. Histológia potvrdila metastázu nezrelého embryonálneho nádoru, najskôr anaplastického meduloblastómu, v diferenciálnej diagnostike bol zvažovaný tiež neuroblastóm. Na restaging ochorenia boli indikované PET/CT s 18F-FDG a scintigrafia s 123I-MIBG. Nález scintigrafie s 123I-MIBG bol negatívny, pri PET/CT s 18F-FDG boli identifikované mnohopočetné metastázy v kostnej dreni, lymfatických uzlinách a paranazálnych dutinách. Pri iniciálnom stagingu, gradingu a hodnotení prognózy meduloblastómu zohráva najvýznamnejšiu úlohu MRI vyšetrenie. PET/CT s 18F-FDG nie je rutinne používanou zobrazovacou modalitou pri meduloblastóme, avšak môže byť užitočná pri restagingu diseminovaného ochorenia., x, Lucia Kaliská, Monika Zacharovská, Marika Vereb, Martin Spurný, Pavel Bician, Robert Chrenko, Soňa Balogová, and Literatura
The adhesive material used to bond orthodontic brackets to teeth should neither fail during the treatment period, resulting in treatment delays, untoward expenses or patient inconvenience nor should it damage the enamel on debonding at the end of the treatment. Although the effectiveness of a bonding system and any unfavorable effects on the enamel may be studied by conducting in-vivo studies, it is nearly impossible to independently analyze different variables that influence a specific bonding system in the oral environment. In-vitro studies, on the other hand, may utilize more standardized protocols for testing different bonding systems and materials available. Thus, the present review focused attention on in-vitro studies and made an attempt to discuss material-related, teeth-related (fluorotic vs non-fluorotic teeth) and other miscellaneous factors that influences the shear bond strength of orthodontic brackets. Within the limitations of this review, using conventional acid-etch technique, ceramic brackets and bonding to non-fluorotic teeth was reported to have a positive influence on the shear bond strength of orthodontic brackets, but higher shear bond strength found on using ceramic brackets can be dangerous for the enamel. and W. Bakhadher, H. Halawany, N. Talic, N. Abraham, V. Jacob