Před více než třiceti pěti lety se ruský fyzik Veselago [1] teoreticky zabýval otázkou, jak by se šířila elektromagnetická vlna v prostředí, které by mělo jak permitivitu, tak i permeabilitu obě současně záporné. V referátu zopakujeme jeho úvahy, ze kterých vyplynulo, že v takovém prostředí se bude grupová a fázová rychlost šířit v opačných směrech, což má za následek celou řadu neobvyklých jevů. Tak např. paprsky se v něm lámou jakoby prostředí mělo záporný index lomu n. Nedávno se podařilo připravit umělý materiál - fotonický krystal, který takové vlastnosti skutečně má. Interpretace pokusu jako látky se záporným n vyvolala námitky, které rozebereme podrobněji. Ukážeme, jak se umělé látky se záporným n dají vytvořit, a zmíníme se o jejich možném využití., Vladimír Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
Nedávno se třem skupinám ve Spojených státech podařilo zpomalit světelný puls na neuvěřitelných několik metrů za vteřinu a posléze jej dokonce na okamžik zastavit. Pokusy byly prováděny ve třech různých prostředích: v Boseově-Einsteinově kondenzátu sodíkových atomů, v parách atomů rubidia a v krystalu křemičitanu yttritého, dopovaném praseodymem. K zastavování světla se využívá jevu elektromagneticky indukované průhlednosti, kdy za určitých rezonančních podmínek jeden, tzv. kontrolní laserový puls vytváří společně s druhým zkušebním pulsem průhledné prostředí s obrovskou disperzí indexu lomu. Ta je pak vlastní příčinou radikálního snížení grupové rychlosti zkušebního světelného pulsu, který s koherentními kvantovými stavy atomů vytváří "propletený" stav, tzv. tmavý polariton, šířící se beze ztrát prostředím. Rychlost tmavého polaritonu je možné ovládat kontrolním pulsem. Polariton lze zastavit, přičemž je celý zkušební puls převeden do koherentních kvantových stavů atomů a posléze je možné zkušební puls v původní podobě obnovit. V tomto přehledu jsou odvozeny rovnice, které tyto jevy popisují, jednotlivé pokusy jsou podrobně diskutovány a jsou zmíněna možná využití zastavování světla., Vladimír Dvořák., and Obsahuje bibliografie
Zázněje vznikají sečtením dvou harmonických signálů o blízké frekvenci. Využijeme-li signálů vhodných frekvencí, v našem případě dvou tónů vzdálených o určitý interval, můžeme se dobrat nečekaného výsledku. and Vojtěch Radolf, Pavel Marek.
Zemětřesení je krátkodobý převážně zlomový proces, při kterém se do zemského tělesa vyzařují pulzní, tj. širokopásmové rozruchy. Elastické vlny jsou při svém šíření vertikálně i horizontálně nehomogenní Zemí odráženy, lámány, rozptylovány a tlumeny. Na zemském povrchu tak registrujeme komplikované vlnové obrazy složené z mnoha fází, jejichž dominantní frekvence se v závislosti na rozměrech a dynamice ohniskového procesu a na vzdálenosti od něho pohybují od desítek Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení) až po stovky sekund (povrchové vlny silných regionálních a globálních zemětřesení). Amplitudy seismických vln, vyjádřené v jednotkách zrychlení půdy, sahají od desítek nm/s2 (povrchové vlny slabých vzdálených seismických jevů) až po hodnoty zemského tíhového zrychlení (prostorové vlny velmi silných blízkých zemětřesení). Na jediném místě se tak seismické signály, pomocí nichž seismologové studují procesy v ohnisku zemětřesení a stavbu zemského tělesa [1], mohou lišit frekvenčně o více než čtyři dekády a amplitudově až o 180 dB (109:1). Zaznamenat věrně tak obrovský rozsah pohybů půdy a frekvencí vyžaduje moderní technické prostředky - širokopásmové seismometrické systémy s velkým dynamickým rozsahem a digitální registrační zařízení. Za posledních dvacet let došlo k prudkému rozvoji počítačové i měřící techniky. Cílem tohoto článku je nastínit současný stav registrace zemětřesení moderními seismickými stanicemi., Jan Zedník, Axel Plešinger, Jana Pazdírková., and Obsahuje seznam literatury
V pondělí večer 2. července 2018 zemřel neočekávaně po krátkém pobytu v nemocnici ve věku 80 let Ing. Ivan Herynek, CSc., dlouholetý pracovník Fyzikálního ústavu Československé akademie věd v Praze a později po rozdělení státu Akademie věd ČR. and Jan Hladký.