Postačí čtyři barvy na obarvení každé rovinné mapy obsahující jistý počet států? Tato zdánlivě nevinná otázka napadla Francise Guthrieho při barvení mapy anglických hrabství. Jeho bratr Frederick položil dne 23. 10. 1852 stejnou otázku svému profesoru Augustu de Morganovi. Tak vznikl slavný "problém čtyř barev“. Po nezbytných upřesněních pojmu rovinná mapa atd. se zdařilo daný problém "přeložit“ do rozvíjející se matematické disciplíny - teorie grafů. Následovala dlouhá historie řešení, která trvala přes sto let a byla provázena i mnoha omyly (více viz [1,3]). Nakonec, již v sedmdesátých letech minulého století, bylo zapotřebí prověřit dlouhý seznam "map“, tzv. nevyhnutelnou množinu ireducibilních konfigurací, obsahující 1 936 prvků. K tomu přistoupili Apell, Haken a Koch - využili hned tři počítače firmy IBM. Příprava metod a programu jim zabrala tři a půl roku a další půlrok si vyžádala práce s počítači. Dílo bylo dokončeno 21. června 1976. Závěr zněl: čtyři barvy stačí!, Jaroslav Hora., and Obsahuje seznam literatury
Der vorliegende Beitrag stellt einen Versuch dar, die Anfänge des sozialistischen Realismus in der sorbischen Kultur/Literatur darzustellen, wobei wird die Untersuchung nur auf die progranmmatischen Äußerungen sorbischer Aktivisten begrenzt. Der sozialistische Realismus dauerte in der sorbischen Kultur bis zum 1989; die hier vorgestellte Etappe seines Wirkens (Anfangsperiode) dauerte ab 1947 bis zur zweiten Hälfte des Jahres 1953. Die Analysen bestätigen, dass in diesem Zeitraum drei paradigmatische Phasen der Rezeption des SozRealismus bei Lausitzer Sorben auftraten: 1947-1950 (erste Berichte und erste literarische Versuche), bis zum Jahr 1952 (Bearbeitung der Doktrin, Annahme), 1953 (Verteidigung des sozialistischen Realismus als die offizielle künstlerische Methode für die sorbische Kultur/Literatur).
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V prvním díle článku se autor zaměřuje na úvod do tohoto paradoxu a prezentuje dříve navržená vysvětlení z okruhu genetických a ekologických teorií pohlavního rozmnožování. Připravuje si tak půdu pro obecnější vysvětlení vyplývající z teorie zamrzlé plasticity v druhém díle seriálu., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the first part of his article the author focuses on the introduction to this paradox and a presentation of the earlier explanations postulated by the genetic and ecological theories of sexual reproduction. He thus sets the stage for a more general explanation arising from the frozen plasticity theory in the second part., and Jan Toman.
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V druhém díle článku se autor zaměřuje na vysvětlení tohoto paradoxu ze strany teorie zamrzlé plasticity, které shrnuje řadu výhod pohlavních druhů postulovaných dřívějšími teoriemi a vysvětluje je prostřednictvím evolučního zamrzání. To je vlastní pohlavním druhům a spočívá v dlouhodobém udržování vysokého genetického polymorfismu umožňujícího rychlé a vratné reakce na selekční tlaky prostředí na úkor schopnosti se nevratně přizpůsobit změněným podmínkám., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the second part of his article, the author focuses on the explanation of this paradox according to the “frozen plasticity theory”, which connects several advantages of sexual organisms postulated by earlier theories and explicates them by evolutionary freezing. This phenomenon applies to sexual species and is based on long-term maintenance of high genetic polymorphism, which facilitate fast and reversible reactions to selective pressures of the environment at the expense of the ability to irreversibly adapt to changed conditions., and Jan Toman.