Forty years ago, the first person set his foot on the surface of the Moon. Astronaut Neil Armstrong made the first step on the Moon from Apollo 11’s landing craft designated named the Eagle on July 20, 1969. He summed up this monumental event with his well-known prediction: “That is one small step for [a] man; one giant leap for mankind”. The moon landing is seen as the highest point of U.S. space program motivated by a long-running space race with the former Soviet Union. Twelve years before the Apollo 11 mission, the Soviet Union launched the first satellite into the Earth’s orbit. and Antonín Vítek.
Zdeněk Kalista se začal literární kritice nesoustavně věnovat jako doplňku své původní literární tvorby již na počátku dvacátých let. Systematičtější literárněkritická aktivita je s jeho jménem spjata v polovině let dvacátých, kdy vede kulturní rubriku časopisu Demokratický střed (1925-1927) a zakládá časopis První svazek (1926-1927). Do obou těchto časopisů píše jako pendant svých programotvorných a kulturně publicistických textů též příspěvky literárněkritické, které podepisuje mj. Václav Hrbek. Definitivně se pak Kalistův literárněkritický typ vyhraňuje ve třicátých letech na stránkách časopisu Lumír, do jehož vedení se dostává po smrti Viktora Dyka v roce 1931 a kde se počíná systematicky věnovat referování o soudobé české básnické produkci. Kalistova kritická profilace byla zřetelně ovlivněna jeho profesí historika: básnické dílo se mu stávalo pramenem k analýze soudobé duchové atmosféry. V zásadě Kalista přistupuje k textu básnického díla z hermeneutických pozic bez výraznějších předem zformulovaných kritických měřítek. Básnické dílo se snaží uchopit prostřednictvím porozumějícího náhledu a kritická měřítka vyvozuje až při jeho recepci z něj samého. Není přitom kritikem ideologickým či stranickým, byť dominantní oblasti jeho kritického zájmu lze poměrně zřetelně uchopit (poezie „obnoveného baroka“, tj. verše Lazeckého, Renče a Kostohryze, Čarkova „poezie půdy“, zájem o mladé debutanty atp.). V svých kritických analýzách Kalista hojně pracuje s hlediskem komparativním a vývojovým. Osobitá je pak jeho kritická terminologie a metodika. Vedle důrazu na duchovní stránky skutečnosti, kterým zřetelně předjímá své pozdější teoretické koncepty z oboru jím postulovaných a propagovaných „dějin duchových“, pracuje především s pojmy organičnosti a ústrojnosti básnické tvorby. Zřetelně do Kalistových kritických textů pronikají též inspirace z ostatních oblastí jeho tvůrčího zájmu, především pak z jeho zájmu o kulturu a dějiny barokní epochy a o kulturu a umění vůbec. Pravidelnou pozornost Kalista věnoval též překladové poezii. V průběhu třicátých let představovala kritika dominantní oblast jeho literárních aktivit. Po zániku Lumíra roku 1940 se však již Zdeněk Kalista i pod tíhou vnějších okolností k soustavné literárněkritické činnosti nevrátil. and Zdeněk Kalista (1900–1982), a scholar of the Baroque, began to devote himself to reviewing as a complement to his original literary work in the early 1920s. His more systematic work in literary criticism began in the mid‑1920s, when he was in charge of the arts section of the periodical Demokratický střed (The Democratic Centre, 1925–27) and founded the periodical První svazek (The First Volume, 1926–27). Under various pseudonyms, including Václav Hrbek, he wrote reviews in addition to articles on other areas of the arts and also forming his programme. His approach to criticism became clear in the 1930s in the periodical Lumír, of which he became Editor‑in‑Chief after Viktor Dyk’s death in 1931. It was here that he began systematically to write articles on contemporary Czech verse. As a critic, Kalista was clearly influenced by his being an historian: a work of poetry became for him a source to be used in the analysis of the spirit of the times. Kalista essentially approached the text of a work of poetry from hermeneutically, without having clearly critical criteria. He sought to comprehend the work sensitively, and deduced his criteria afterwards. He was not an ideological or partisan critic, though his chief professional interest as a critic is relatively clearly understood. (For example, the verse of the ‘Baroque Revival’, in particular, the verse of František Lazecký, Václav Renč, and Josef Kostohryz, as well as Jan Čarek’s ‘Boden poetry’ and young poets making their débuts). In his criticism Kalista worked considerably with comparison and the study of development. His terminology and methods are distinctive. Apart from an emphasis on the spiritual side of reality, which clearly anticipated his later theoretical concepts from the field of ‘spiritual history’, which he postulated and promoted, he worked chiefly with the concept of the ‘organicity’ of poetry. Kalista’s criticism is also manifestly influenced by other areas of his interest, other areas of Baroque art and history and the arts in general. He also regularly paid attention to poetry in translation. By the 1930s book reviewing was the chief area of his work in literature. After Lumír was closed down in 1940, however, and also under the weight of external circumstances, Kalista no longer returned to regular book reviewing.