"Člověk jako badatel nehraje se Satanem o svou duši, ale s přirodou o poznání a moc." William Crookes. Sir William Crookes (1832-1919) byl jedním z nejvýznamějších britských fyziků a chemiků druhé poloviny devatenáctého a začátku dvacátého století. Tento text se zabývá jeho životem a vědeckým odkazem, kterým je například objev thallia, zkoumání čtvrtého stavu hmoty, podíl na objevování řady vzácných plynů, vynález prvního radiometru a také spinthariskopu, jednoho z prvních detektorů ionizujícího záření. Některé Crookesovy myšlenky si ještě za jeho života našly cestu také k českému čtenáři a právě tyto texty jsou hlavním tématem našeho článku., Sir William Crooker (1832-1919) was one of the most notable British physicists and chemists active in the second half of the 19th century. The subject of this article is his life and scientific legacy, e.g. the discovery of thallium, exploration of the fourth state of matter, participation in discovering certain rare gases, or invention of the first radiometer and spinthariscope. Some ot his ideas vere presented to the Czech audience during the course of his life and it is these texts which are "the golden thread" of this article., Pavel Pecháček, Petr Průša., and Obsahuje seznam literatury
A practical four-point probe for measurement of electrical resistivity of thin layers at temperatures from 4.2 K to 300 K was designed and built. The probe is cooled by inserting in the neck of a commercial Dewar vessel. Uncertainties of measured resistivity and temperature are of about 5 % and less than 0.1 K, respectively. and Realizovali jsme praktickou čtyřbodovou sondu pro měření měrného odporu tenkých kovových vrstev při teplotách 4,2 K až 300 K. Sonda se prochlazuje zasunutím do hrdla komerční heliové Dewarovy nádoby. Požadovaná teplota vzorku se dosahuje kombinací polohy v hrdle a termostatování. Neurčitost měření měrného odporu činí přibližně 5 % při neurčitosti teploty vzorku maximálně 0,1 K. Sonda byla použita i k měření kritické teploty a strmosti přechodu do supravodivého stavu nízkoteplotních supravodičů.
This historically oriented study is dedicated to the German naturalist, mathematician and philosopher Ehrenfried Walther von Tschirnhaus (1651–1708) and aims to introduce his main philosophical-logical work, Medicina mentis. After a biographical overview, from which important connections emerge, the article sets out and comments upon his four empirical principles, which provide an overview of the philosophical theory of knowledge. The key theme of his main work is the art of invention (ars inveniendi) and the concept of science as applied algebra, which was an obvious influence on Tschirnhaus’s epistemology and logic. The thinking of this philosopher engages with the work of Descartes, Spinoza, Geulincx and Gassendi, with which – like Leibniz – he tries to harmonize. Although Tschirnhaus’s approach is in many regards dependent on other thinkers, he stands out for his appreciation of the controlled imagination in science and experimentation. The four empirical principles, then, emphasize inner experience and an a posteriori approach. and Tato historicky zaměřená studie je věnována německému přírodovědci, matematikovi a filosofovi Ehrenfriedu Waltheru von Tschirnhausovi (1651–1708) s cílem představit jeho hlavní filosoficko-logické dílo Medicina mentis. Po biografickém přehledu, z něhož vyplývají důležité souvislosti, jsou vyloženy a komentovány jeho čtyři empirické principy, které poskytují průřez filosofovou teorií poznání. Klíčovým tématem tohoto spisu je umění objevovat (ars inveniendi) a pojetí vědy jako aplikované algebry, které přirozeně ovlivnilo Tschirnhausovu epistemologii i logiku. Myšlení tohoto filosofa zpracovává podněty z díla Descarta, Spinozy, Geulincxe a Gassendiho, které se – podobně jako Leibniz – snaží harmonizovat. Přestože je Tschirnhausova koncepce v mnohém závislá na jiných myslitelích, vyniká oceněním kontrolované obrazotvornosti v oblasti vědy a experimentu. Čtyři empirické principy pak kladou důraz na vnitřní zkušenost a přístup a posteriori.
We report on the discovery of new four variable stars in the Cassiopea constellation from the archive of the HALZ telescope, operated by the TOPTEC team at Horní Halže, near Klášterec nad Ohří, Czech Republic. The stars are catalogued as UCAC4 718-108144 (23h 04m 16.383s +53° 29’ 44.78”), UCAC4 725-101725 (23h 09m 27.87s +54° 51’ 23.27”), UCAC4 725-101699 (23h 09m 19.53s +54° 57’ 57.18”), UCAC4 722-105015 (23h 10m 42.4s +54° 14’ 33.33”). From the light curve, the stars should be a HADS - type variable (UCAC4 718- 108144), an EW - type variable (UCAC4 725-101725), an EA - type variable (UCAC4 725-101699) and an ELL - type variable (UCAC4 722-105015). We registered these stars in the CzeV catalogue as new variable stars CzeV709, CzeV710, CzeV711 and CzeV715. and Objevili jsme čtyři nové proměnné hvězdy v souhvězdí Kasiopea z archivu dalekohledu HALZ, který je provozován zaměstnanci centra TOPTEC v Horní Halži, která se nachází v Krušných horách poblíž Klášterce nad Ohří v České republice. Nově objevené hvězdy jsou katalogizovány jako UCAC4 718-108144 (23h 04m 16.383s +53° 29’ 44.78”), UCAC4 725-101725 (23h 09m 27.87s +54° 51’ 23.27”), UCAC4 725-101699 (23h 09m 19.53s +54° 57’ 57.18”), UCAC4 722-105015 (23h 10m 42.4s +54° 14’ 33.33”). Podle světelné křivky jsme určili typ proměnných hvězd jako HADS - typ (UCAC4 718-108144), EW - typ (UCAC4 725-101725), EA - typ (UCAC4 725-101699) a ELL - typ (UCAC4 722-105015). Zaregistrovali jsme tyto hvězdy v katalogu CzeV jako nové proměnné hvězdy CzeV709, CzeV710, CzeV711 a CzeV715.