Ledová voda, skály, křik ptáků, parta geologů zkoumajících pohyby skal až do nedávna pevně sevřených a stlačených ledovcovou masou, z níž se v důsledku tání ledovců vymanily, aby se staly objektem unikátních výzkumů. Samota, jen omezený kontakt s civilizací, nutnost spoléhat sám na sebe a také ostražitost před ledními medvědy - to vše patří k dojmům, které si odnášejí diváci dokumentárního filmu Pohyby. and Marina Hužvárová.
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.
Zemětřesení je krátkodobý převážně zlomový proces, při kterém se do zemského tělesa vyzařují pulzní, tj. širokopásmové rozruchy. Elastické vlny jsou při svém šíření vertikálně i horizontálně nehomogenní Zemí odráženy, lámány, rozptylovány a tlumeny. Na zemském povrchu tak registrujeme komplikované vlnové obrazy složené z mnoha fází, jejichž dominantní frekvence se v závislosti na rozměrech a dynamice ohniskového procesu a na vzdálenosti od něho pohybují od desítek Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení) až po stovky sekund (povrchové vlny silných regionálních a globálních zemětřesení). Amplitudy seismických vln, vyjádřené v jednotkách zrychlení půdy, sahají od desítek nm/s2 (povrchové vlny slabých vzdálených seismických jevů) až po hodnoty zemského tíhového zrychlení (prostorové vlny velmi silných blízkých zemětřesení). Na jediném místě se tak seismické signály, pomocí nichž seismologové studují procesy v ohnisku zemětřesení a stavbu zemského tělesa [1], mohou lišit frekvenčně o více než čtyři dekády a amplitudově až o 180 dB (109:1). Zaznamenat věrně tak obrovský rozsah pohybů půdy a frekvencí vyžaduje moderní technické prostředky - širokopásmové seismometrické systémy s velkým dynamickým rozsahem a digitální registrační zařízení. Za posledních dvacet let došlo k prudkému rozvoji počítačové i měřící techniky. Cílem tohoto článku je nastínit současný stav registrace zemětřesení moderními seismickými stanicemi., Jan Zedník, Axel Plešinger, Jana Pazdírková., and Obsahuje seznam literatury
V pondělí večer 2. července 2018 zemřel neočekávaně po krátkém pobytu v nemocnici ve věku 80 let Ing. Ivan Herynek, CSc., dlouholetý pracovník Fyzikálního ústavu Československé akademie věd v Praze a později po rozdělení státu Akademie věd ČR. and Jan Hladký.