Internet a informační technologie jsou úzce propojeny s mnoha činnostmi reálného světa a stejně jako se v běžném světě vyskytují kriminálníci, i v elektronickém světě se pohybují různé živly, kterým jde pouze o vlastní prospěch. Při zajišťování stop a objasňování nastalé činnosti hrají klíčovou roli forenzní specialisté. Situaci v běžném světě lidem přibližují populární televizní seriály, ale obdobná pracoviště existují také pro analýzu stop zanechaných v kyberprostoru. Jedním z nich je FLAB, Forenzní LABoratoř, kterou provozuje sdružení CESNET. and Aleš Padrta.
Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta., The aim of the paper is to draw attention to some possibilities how the methods of formal epistemology can be used in the reflection of social sciences. First of all it is the theory of relativizations and the theory of re-codings and the related methods of the reconstruction of the potentialities and formal aspects of language. In the paper we further try to address some critical comments of Markéta Patáková formulated in her paper Predictions in Kvasz's Formal Epistemology in the Perspective of the Historical Method of Michel Foucault., and Ladislav Kvasz.
A relatively unknown woman named Maria Theresa Short opened a popular observatory in 1835 in Ed inburgh - a time and place where men of science and property had long failed to make a viable space for astronomy. She exhibited scientific instruments to a general public, along with a great telescope and a walk-in camera obscura that projected live views of the city and continues to delight audiences to this day. To better understand Short's accomplishments, achieved as scientific and public life became increasingly closed to women, this study explores her largely untold story, and maps some of the places of science around it. Finding local contingencies, multiple sites and practices by diverse groups, it proposes that tensions within the connections between science and spectacle and the use of popularization to promote its professionalization produced gaps that even a marginal figure like Maria Short could inhabit and exploit., Relativně neznámá žena jménem Maria Theresa Short otevřela roku 1835 v Ediburghu lidovou hvězdárnu - v době a v místě, kde mužové vědy a majetku dlouho selhávali při vytváření životaschopného proctor pro astronomii. Short vystavovala pro široké publikum vědecké nástroje a také velký dalekohled i camera obscuru, do níž šlo vejít a pozorovat živoucí dění ve městě a která poskytuje divákům zážitky dodnes. Abychom lépe porozuměli úspěchům, jichž Short dosáhla, zatímco se vědecký a veřejný život ženám výrazněji uzavíral, tato studie probádává její z větší části nevyřčený příběh a kolem něj mapuje některá z míst vědy. Na základě nalezení lokálních podmíněností, vícenásobných míst a praktik různých skupin, tato studie přichází s propozicí, že napětí vznikající ze spojení vědy a spektáklu a z užití popularizace k podpoře profesionalizace vytvářelo mezery, které mohla i marginální osobnost jako Maria Short obsadit a využívat jich., and Alison Reiko Loader.