Již dvakrát jsme se v uplynulých letech (viz AB 10/2013, AB 6/2014) věnovali spolupráci Akademie věd ČR s Německou akademickou výměnnou službou (Deutscher Akademischer Austauschdienst - DAAD). Kromě představení tzv. PPP programu - Programu společné podpory výměn badatelů spolupracujících na projektech (Programm zur gemeinsamen Förderung des projektbezogenen Personenaustausch) a shrnutí výsledků za prvních 10 programových období se předchozí články věnovaly prezentaci vybraných projektů pracovišť AV ČR z I. a II. vědní oblasti (Astronomický ústav, Ústav makromolekulární chemie, Mikrobiologický ústav). Závěrečný díl věnujeme projektům III. vědní oblasti. and Ondřej Císař, Kateřina Vráblíková, Yannis Theocharis, Jana Vlachová.
Těsné vztahy Akademií věd obou zemí dříve společného státu zakotvuje už od roku 1993 Dohoda o vědecké spolupráci se Slovenskou akademií věd (SAV). Loni skončilo poslední tříleté období tematické spolupráce a současně s ním AV ČR ukončila dlouholetou spolupráci formou společných výzkumných témat. Od letošního roku 2015 spolupracují obě instituce primárně formou bilaterálních mobilitních projektů. Představitelé AV ČR a SAV se na této změně dohodli na základě vyhodnocení dosavadní tematické spolupráce a uskutečněných zahraničních pracovních cest. Předpokládají, že společné projekty umožní vyšší efektivitu a lepší kontrolu výstupů a výsledků takto nastavené spolupráce českých a slovenských týmů. and Karolína Rachačová.
Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé., The paper presents a comparison of the character and development of the discussion on the use of animals for scientific purposes in England and the Czech Lands, with the emphasis on the connection between the anti-vivisection and women’s movements. Against the background of the development of medical science, the first part describes the circumstances of the rise of the controversy and the path that led to the adoption of the first law regulating animal experiments. The second part presents the attitude of F. P. Cobbe, who was the most influential female figure in the debate. The third part maps the situation in the Czech Lands and suggests reasons as to why an organized anti-vivisection movement had not formed there. The author claims that the key role was played by the favorable perception of scientists due to their involvement in the process of National Revival. The last part presents the views on vivisection of two figures of Czech women’s movement at the beginning of 20th century - P. Moudrá and E. Vozábová. The author shows that the arguments that depicted the experiment in medical science as an unnecessary and useless method of research could no longer be convincing at the time., Zdeňka Jastrzembská., and Obsahuje bibliografii
The article focuses on social context and consequences of Descartes´s method. The method demands rejection of human society as an intrusion into the development of human rationality. Though a declared acceptance of human society in its historically established facility makes part of this rejection, it is necessary to defend oneself against it at first. The philosopher of method defends himself against society not only by means of isolation, but by external integration as well. When thus secured, he convinces the authorities not only about social harmlessness of his method, but also about its usefulness. He presents his method as ready to contribute a great deal to stability or to solid foundation of hitherto society. But even this cautious claim is guided by a pursuit of protection - now of the protection by authorities - for the benefit of the most important thing in the human world, the method itself, and the freedom of reason., Richard Zika., and Obsahuje seznam literatury