článek z časopisu Elektrotechnický obzor 27(7), 97-99 (1938). and František Nachtikal. (Společný úvod k tomuto a dalším 2 textům uvádí redakce na straně 249.)
Mezinárodní fyzikální soutěže mají již tradici po několik desítek let a účastní se jich soutěžící z mnoha zemí světa. Kromě toho postupně vznikly i tzv. zonální fyzikální soutěže, mezi něž patří např. Iberolatinskoamerická fyzikální soutěž a Asijská fyzikální olympiáda, určená pro soutěžící z Asie a Oceánie., Ivo Volf, Jan Kříž., and Obsahuje seznam literatury
Článek vychází ze zkušeností autora, který se po dlouhé praxi ve výuce mechaniky a výzkumu v oboru fyziky polymerů nyní převážně zabývá biomechanikou. Impresionistickou metodou se snaží na několika příkladech ukázat, jak vidí úlohu mechaniky a především mechaniky kontinua a reologie v biomechanice. Zabývá se i otázkou vzájemných vztahů různých profesí v multidisciplinárním oboru. Úlohu mechaniky v biomechanice vidí především v co nejhlubším pochopení fyzikální podstaty biologických dějů a jejich co nejadekvátnějším vyjádřením v rámci fyziky, kterou je však často nutno užívat ve formě podstatně složitější, než je fyzika středoškolská., This article is based on the author's experiences as both a university lecturer of mechanics and a researcher in polymer physics working now in biomechanics. The impression of the role of mechanics in biomechanics is shown on several examples taken mainly from the author's experience. The interrelations of different processes engaged in the multidisciplinary biomechanics are also discussed. The role of mechanics in biomechanics is seen in deep physical understanding of the solved problem and in adequate physical interpretation of the gained results. As the biomechanical problems are often very difficult to solve, the more general physics that is that taught at grammar schools must be used. The physician's knowledge of the human body functions are so deep that only the main features of the knowledge may be expressed in physical terms even if very advanced theories are used., Antonín Havránek., and Obsahuje bibliografii
Boseova-Einsteinova kondenzace (BEC) má dlouhou a bohatou historii, jejíž počátky sahají do poloviny dvacátých let minulého století. V tomto článku si ji krátce projdeme a připomeneme si některé etapy vývoje fyziky, které umožnily naše úspěšné bádání BEC v plynech. Pak probereme, co všechno takové hledání obnášelo. V diskusi půjdeme nad rámec obvyklého technického popisu a pokusíme se zodpovědět určité otázky, jež dnes často slýcháváme, ale o nichž se ve svých dosavadních publikacích nezmiňujeme. Jsou to otázky typu: Jak jste na ten nápad přišli a proč jste se ho rozhodli uskutečnit? Věděli jste, že se to podaří? Jak dlouho vám to trvalo a proč? Pojednáme o některých svých oblíbených experimentech, které jsme v BEC prováděli. Nakonec se ještě krátce zmíníme o tom, proč si optimisticky myslíme, že BEC může být dosaženo s téměř libovolným druhem atomů, jež lze v magnetickém poli zachytit. V celém článku se pokoušíme vysvětlit, čím je Boseova-Einsteinova kondenzace v zředěném plynu tak zajímavá, jedinečná a experimentálně náročná., Eric A. Cornell a Carl E. Wieman ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografické odkazy