"Člověk jako badatel nehraje se Satanem o svou duši, ale s přirodou o poznání a moc." William Crookes. Sir William Crookes (1832-1919) byl jedním z nejvýznamějších britských fyziků a chemiků druhé poloviny devatenáctého a začátku dvacátého století. Tento text se zabývá jeho životem a vědeckým odkazem, kterým je například objev thallia, zkoumání čtvrtého stavu hmoty, podíl na objevování řady vzácných plynů, vynález prvního radiometru a také spinthariskopu, jednoho z prvních detektorů ionizujícího záření. Některé Crookesovy myšlenky si ještě za jeho života našly cestu také k českému čtenáři a právě tyto texty jsou hlavním tématem našeho článku., Sir William Crooker (1832-1919) was one of the most notable British physicists and chemists active in the second half of the 19th century. The subject of this article is his life and scientific legacy, e.g. the discovery of thallium, exploration of the fourth state of matter, participation in discovering certain rare gases, or invention of the first radiometer and spinthariscope. Some ot his ideas vere presented to the Czech audience during the course of his life and it is these texts which are "the golden thread" of this article., Pavel Pecháček, Petr Průša., and Obsahuje seznam literatury
Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Jaroslav Šafránek ; úvod redakce společný dalším dvěma článkům je uveden na straně 318., and Části Šafránkova vlastního životopisu [Curriculum vitae. Vlastním nákladem, Praha 1935, s. 5-8, 13-28]
Vedlejší fyzikální jednotky se obvykle zavádějí tehdy, když existují značné praktické důvody a přínosy z jejich užití. Je DARI takovou vedlejší jednotkou? V článku "DARI - jednotka měření vhodná k praktickému vyhodnocení účinků nízkých dávek ionizujícího záření" [1] autoři popisují své důvody pro zavedení vedlejší, či dokonce nové jednotky, kterou pojmenovali DARI (Dose Annuelle due aux Radiations Internes). Dosud se k stanovení dávkového ekvivalentu Hg používá Sievert [J.kg1]. Autoři se domnívají, "že dávka je udávána v jednotkách, které jsou pro laiky obtížně srozumitelné", a navrhují jednotku, jež je ekvivalentní dávce 0,2 mSv a je blízká dávce, již člověk obdrží vlivem radioaktivity lidských tkání, konkrétně příspěvku k její hodnotě od draslíku 40K a uhlíku 14C. and Pavel Pitřík.
The majority of matter in our universe exists at high pressures and high temperature, such as found in the deep interior of planets and stars, beyond those experienced the surface of the Earth. Recent development in high pressure techniques enabled simulation of these conditions in laboratoire and thus investigaton of matter at extreme (high pressures and temperatures) conditions. A static compression technique utilizing a diamond anvil-cell (DAC) is today a well-established technique yielding a wealth of information on the behaviour of highle-compressed materials. It soon became clear that matter can adopt complex structures and can exhibit exotic physical properties under pressure. The DAC is a powerful tool, spread across multiple research disciplines from material science searching for novel materials to planetary sciences shedding light on the most remote parts of our planet., Zuzana Konôpková., and Obsahuje seznam literatury