MicroRNAs (miRNAs) are a class of short non-coding regulatory RNA molecules which play an important role in intracellular communication and cell signaling and which influence cellular processes such as proliferation, differentiation, and cellular death. Over the past two decades, the crucial role of m icroRNAs in controlling tissue homeostasis and disease in cardiovascular systems has become widely recogni zed. By controlling the expression levels of their targets, several miRNAs have been shown to modulate the function of endothelial cells (miR-221/222 and -126), vascular smooth muscle cells (miR-143/145) and macrophages (miR-33, -758, and -26), thereby regulating the development and progression of atherosclerosis. The stability of miRNAs within the blood suggests that circulating miRNAs may function as important biomarkers of disease development and progression. Numerous circulating miRNAs have been found to be dysregulated in a wide variety of different disease states, including diabetes, cancer, and cardiovascular disease., D. Dlouhá, J. A. Hubáček., and Obsahuje bibliografii
This study aimed to compare the effects of three different resistance exercise models on the quadriceps muscle crosssectional area, as well as on mTOR phosphorylation and other pivotal molecules involved in the upstream regulation of mTOR. Twenty-four male Wistar rats were divided into untrained (control), endurance resistance training, strength resistance training, and hypertrophy resistance training (HRT) groups (n=6). After 12 weeks of training, the red portion of the quadriceps was removed for histological and Western blot analyses. The results showed that the quadriceps weight and cross-sectional areas in the exercised groups were higher than those of the untrained rats. However, the HRT group presented better results than the other two experimental groups. This same pattern was observed for mTOR phosphorylation and for the most pivotal molecules involved in the upstream control of mTOR (increase of PKB, 14-3-3, ERK, p38 MAPK, and 4E-BP1 phosphorylation, and reduction of tuberin, sestrin 2, REDD1, and phospho AMPK). In summary, our study showed that HRT leads to high levels of mTOR phosphorylation as well as of other proteins involved in the upstream regulation of mTOR., T. F. Luciano, S. O. Marques, B. L. Pieri, D. R. de Souza, L. V. Araújo, R. T. Nesi, D. L. Scheffer, V. H. Comin, R. A. Pinho, A. P. Muller, C. T. de Souza., and Obsahuje bibliografii
Gastric mucus plays an important role in gastric mucosal protection. Apart from its “barrier” function, it has been demonstrated that mucus protects gastric epithelial cells against toxic oxygen metabolites derived from the xanthine/xanthine oxidase system. In this study, we investigated the effect of malotilate and sucralfate (mucus production stimulators) and N-acetylcysteine (mucolytic agent) on ischemia/reperfusion-induced gastric mucosal injury. Gastric ischemia was induced by 30 min clamping of the coeliac artery followed by 30 min of reperfusion. The mucus content was determined by the Alcian blue method. Sucralfate (100 mg/kg), malotilate (100 mg/kg), and N-acetylcysteine (100 mg/kg) were given orally 30 min before surgery. Both sucralfate and malotilate increased the mucus production in control rats. On the other hand, N-acetylcysteine significantly decreased mucus content in control (sham) group. A significant decrease of mucus content was found in the control and the N-acetylcysteine pretreated group during the period of ischemia. On the other hand, sucralfate and malotilate prevented the decrease the content of mucus during ischemia. A similar result can be seen after ischemia/reperfusion. In the control group and N-acetylcysteine pretreated group a significant decrease of adherent mucus content was found. However, sucralfate and malotilate increased mucus production (sucralfate significantly). Sucralfate and malotilate also significantly protected the gastric mucosa against ischemia/reperfusion-induced injury. However, N-acetylcysteine significantly increased gastric mucosal injury after ischemia/reperfusion. These results suggest that gastric mucus may be involved in the protection of gastric mucosa after ischemia/reperfusion., J. Mojžiš, R. Hegedüšová, L. Mirossay., and Obsahuje bibliografii
V seriálu, který má za cíl čtenáře provést všemi čtyřmi fázemi zodpovídání otázek dotazníkového průzkumu, se tedy ocitáme v kroku druhém. Ačkoli, jak bylo naznačeno, problematika vybavování informací z paměti se týká také otázek postojových, na tomto místě se budeme věnovat především dotazům faktografickým. Na využívání vzpomínek za účelem vytvoření názoru/postoje lze aplikovat stejné poznatky jako na otázky po faktech nebo událostech; situace, kdy dotazovaní z paměti vyvolávají již předem připravený postoj, pak bude pojednána v souvislosti s celkovou teorií postoje v následující části seriálu, neboť se věcně váže spíše k problematice rozhodování., The article stands as a second part of a series about the question answering process during standardized surveys and elaborates the memory retrieval phase. At the beginning the main psychological conceptions of memory are introduced (structure, traits, information types), which are then used for the analysis of the function of memory during survey answering process. The second part deals with the issue of factual information retrieval: the topic of initial encoding of the information into the memory; the role of cognitive keys in case of further retrieval; and consequences of those for the possibilities of the standardized inquiry. The attention is paid also to the problem of inaccessible information and to the usage of more general parts of autobiographical memory (schemas, scenarios etc.) instead of original entries. The third part elaborates the issues of temporal information retrieval like strategies used by respondents or biases emerging in case of them (e.g. seam eff ect and telescoping)., Jiří Vinopal., and Seznam literatury
Komu z nás by se při tété otázce neobjevili před očima voňavé kloboučky hříbků, elegantní bedly či rezavé lišky - nebo je libo drahocenné lanýže? Sotva si zároveň vybavíme doma nevítané houby dřevokazné nebo mikroskopické, laiky běžné označované jako plisně, které mohou jak zabíjet, tak zachraňovat životy. Biologové se je učí znát a využívat k našemu prospěchu stále důkladněji. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová, Milan Gryndler, Jiří Jirout.
Rozhodování o „správné“ odpovědi je třetí fází kognitivních procesů, které v hlavě respondentů probíhají během zodpovídání otázky. Poté, co nějakým způsobem zadaný dotaz interpretovali a následně v paměti vyhledali informace potřebné k jeho zodpovězení, musí nyní rozhodnout o náležité odpovědi. V posledním kroku pak bude třeba ještě toto rozhodnutí přizpůsobit formátu nabízených možností. V seriálu, který má za cíl čtenáře provést všemi těmito čtyřmi fázemi, se tedy nyní ocitáme ve třetím kroku., The article stands as the third part of a series about the question answering process during standardized surveys and elaborates the judgment making phase. The first part deals with attitude questions. In this regard, relevant theories of the nature of attitude are explained (true attitude model, construal model, the belief-sampling model); context effects that influence decision-making processes in the course of answering are described (i.e. the inclusion/exclusion model) and the effect of affective reactions like emotions is mentioned. In the second part concrete strategies and criterions of decisi - on making are showed, which respondents use in the course of survey question answering process. This is done both with regard to factual and attitudinal questions., and Jiří Vinopal.
RNDr. Aleš Špičák, CSc. (*1955), vedoucí oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v r. 2014 získal cenu předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu (viz Živa 2014, 6: CL). Při této příležitosti bychom chtěli dát čtenářům Živy možnost nahlédnout i mimo obor biologie - formou rozhovoru a navazujícího článku přiblížit témata, kterými se zabývá. A. Špičák je naším předním odborníkem na zemětřesení v seismicky aktivních oblastech, zkoumá také souvislosti sopečné a zemětřesné činnosti. Vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, od r. 1986 je vědeckým pracovníkem GFÚ AV ČR, v letech 1998-2007 zde působil jako ředitel. Kromě organizování přednášek i dalších akcí pro veřejnost bývá hostem rozhlasových a televizních zpravodajství při výskytu zemětřesení a sopečných erupcí. and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.
RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D., se v r. 2014 stala jednou ze tří laureátek projektu L’Oréal Pro ženy ve vědě (viz také Živa 2014, 3: LVI). Dagmara Sirová pracuje na katedře biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti působí, díky Fulbrightově stipendiu, na zahraniční stáži na Portland State University v Oregonu, ve Spojených státech amerických. Se svým vědeckým týmem se dlouhodobě zabývá studiem interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy. Jako modelový organismus přitom využívá bezkořennou rostlinu - bublinatku (rod Utricularia, blíže o tématu se dočtete v článku na str. 286-288 tohoto čísla Živy). and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Beranová.