Optical fiber sensors can bring many advantages to biological, medical or environmental applications. They offer small size, immunity to electro-magnetic field and limited unwanted interaction with measured sample. One of the key parameters monitored in biological systems is the acidity of environment expressed as pH. The article deals with development of an optical pH-sensor with tapered fiber probes. The principle of the sensor is based on measurement of fluorescence emission of hydroxypyrene-1,3,6-pyrene trisulfonic acid trisodium salt (HPTS, pyranine) at two different excitation wavelengths (405 nm and 450 nm). The sensor was sensitive to pH in range from 5.5 to 7.5 with resolution of ± 0.15 pH unit and the tapered fiber probes allowed in-vivo measurement in microscopic biological samples. and Optické vláknové senzory mohou přinést řadu výhod při využití v oblastech biologie, medicíny či v ochraně životního prostředí. Vyznačují se malými rozměry a odolností vůči elektromagnetickému poli, přičemž nežádoucí ovlivnění měřených vzorků je u nich též velmi omezeno. Jedním z důležitých parametrů sledovaných u biologických systémů je kyselost prostředí, vyjádřená jako pH. Článek popisuje vývoj optického pH -senzoru využívajícího zúžené vláknové sondy. Princip měření je založen na sledování emise fluorescence sodné soli kyseliny hydroxypyren-1,3,6-pyrentrisulfonové (pyranin) při excitaci dvěma odlišnými vlnovými délkami (405 nm a 450 nm). Senzor vykazoval citlivost na pH v rozsahu od 5,5 do 7,5, přičemž dosažené rozlišení činilo ±0,15 pH jednotky. Použití zúžených vláknových sond pak umožnilo in-vivo měření v mikroskopických biologických vzorcích.
Fictional realism allows direct reference theorists to provide a straightfor- ward analysis of the semantics of fictional discourse by admitting into their ontology a set of objects (ficta) that serve as the referents of fictional names. Ficta may be modeled using an axiomatic object theory, but actualist interpretations of the formalism have been the subject of recent objections. In this paper, I provide an interpretation of object theory’s formalism that is consistent with actualism and avoids these objections. Drawing on insights from an actualist semantics for quantified modal logic, a central point in my proposal is to interpret ficta as contingently nonconcrete objects., Fiktivní realismus umožňuje přímým teoretikům poskytnout přímou analýzu sémantiky fikčního diskurzu tím, že do své ontologie připouští soubor objektů (ficta), které slouží jako odkazy fiktivních jmen. Ficta může být modelována pomocí axiomatické objektové teorie, ale aktualistické interpretace formalismu byly předmětem nedávných námitek. V tomto příspěvku poskytuji výklad formalismu objektové teorie, který je v souladu se skutečností a vyhýbá se těmto námitkám. Na základě poznatků z aktuální sémantiky pro kvantifikovanou modální logiku je v mém návrhu ústředním bodem interpretace fikce jako podmíněných nespecifických objektů., and Ceth Lightfield
The study considers the pertinence of Searle’s speech act theory to literary studies, more specifically to the definition of fictional and factual autobiography. Searle’s conception of fictional discourse as a pretended assertion influenced Gérard Genette in his definition of the necessary condition of factual autobiography, which he sees in the identity of the author with the narrator, meaning that in autobiography, the author bears full responsibility for what he or she asserts. According to Genette, if the narrator and the author are not identical, the autobiography is fictional. These theoretical arguments are then applied to the interpretation of Bohumil Hrabal’s trilogy In-House Weddings, Vita Nuova and Gaps and the fictional autobiography Boyhood, Youth and Summertime by John Maxwell Coetzee., Studie zvažuje vhodnost Searleovy teorie řeči k literárním studiím, více specificky k definici smyšlené a faktické autobiografie. Searleovo pojetí fiktivního diskurzu jako předstíraného tvrzení ovlivnilo Gérard Genette v jeho definici nezbytné podmínky faktické autobiografie, kterou vidí v identitě autora s vypravěčem, což znamená, že v autobiografii nese plnou odpovědnost za to, co on nebo on tvrdí. Podle Genette, jestliže vypravěč a autor nejsou identičtí, autobiografie je smyšlená. Tyto teoretické argumenty jsou pak aplikovány na výklad trilogie Bohumila Hrabala In-House Weddings , Vita Nuova a Gaps a fiktivní autobiografieBoyhood, mládí a léto John Maxwell Coetzee., and Jan Tlustý
By addressing fictional names head on, we risk going back to familiar, ordinary names intuitions and missing what is specific about them. I propose a different strategy. My view is grounded on fictional name sentence utterances and on indexed tokens of such sentences, where an index contains the fictional narrator and the time and location of the token. Using the framework of pluri-propositionalism (Perry 2012), I argue that the semantic relation of reference – ''x'' refers to y - where ''x'' is a name, rather than the notion of an object, is central to the debate on fictional names. I also contend that fictional names do not enter into that relation. Tokens of fictional names are individuated with the fictional index of the sentence they originate from. This allows for dispensing with a referent. Indexed fictional name sentence tokens have semantically determined truth conditions, yet they are not truth assessed given facts. In this respect, they have cognitive significance only, and no official or referential content. Indexed fictional name token of sentences are accepted as true, but they are not true. and Tím, že se zaměříme na smyšlené názvy, riskujeme, že půjdeme zpět ke známým, obyčejným názvům intuice a postrádáme, co je o nich specifické. Navrhuji jinou strategii. Můj pohled je založen na fiktivních výrocích o věcech jména a na indexovaných tokenech takových vět, kde index obsahuje fiktivní vypravěče a čas a umístění tokenu. Použití rámce pluri-propositionalism (Perry 2012), já tvrdím, že sémantický vztah reference - ''x'' odkazuje na y - kde ''x'' je název, spíše než pojem objektu, je ústřední pro diskusi o fiktivní jména. Také se domnívám, že fiktivní jména nejsou v tomto vztahu. Tokeny fiktivních jmen jsou individualizovány fiktivním indexem věty, ze které pocházejí. To umožňuje vynechání referenta. Indexované tokeny fiktivních věty o jménech mají sémanticky určená pravdivostní podmínky, avšak vzhledem k faktům nejsou pravdivě hodnoceny. V tomto ohledu mají pouze kognitivní význam a žádný oficiální nebo referenční obsah. Indexované fiktivní jména věty jsou přijímány jako pravdivé, ale nejsou pravdivé.
The paper is based on a strict distinction between the notion of a person referred to by a fictional name, as uttered within a text of narrative fiction, and the notion of a fictional character. The literary functions of such a text require the reader to interpret the occurences of a fictional name as records of utterances of that name by the narrator, referring to that individual which has been assigned that name at the beginning of the chain to which these utterances belong. This, according to the author’s view, provides proper basis also for interpretation of various kinds of extratextual use of fictional names. A literary character is, on the contrary, an element of a construction of a literary work and is identified by a set of requirements (e.g. of the kind mentioned above) imposed by the text’s literary functions on the reader. The author attempts to justify the assumption that the referential function of fictional names so understood is to be interpreted as directed to the actual world (rather than to an artificial world created by the writer), to specify the (rather limited) role reserved for pretense within this approach, to explain the implications of this account of fictional characters for the dispute between realists and anti-realists in this field etc, Článek je založen na striktním rozlišení mezi pojmem osoby, na kterou se odkazuje fiktivní jméno, jak je uvedeno v textu narativní fikce, a pojmem fiktivní povahy. Literární funkce takového textu vyžadují, aby čtenář interpretoval výskyty fiktivního jména jako záznamy o projevech tohoto jména vypravěčem, odkazující na toho jednotlivce, kterému bylo toto jméno přiděleno na začátku řetězce, ke kterému tato slova patří . To podle názoru autora poskytuje náležitý základ i pro interpretaci různých druhů extratextuálního použití fiktivních jmen. Literární charakter je naopak prvek konstrukce literárního díla a je identifikován souborem požadavků (např. Výše zmíněného druhu), které kladou literární funkce textu na čtenáře., and Petr Koťátko
Two seismic sources were tested on different surfaces during acquisition of a 5.5-km long high resolution seismic reflection (HRS) profile on the Ljubljana Moor in central Slovenia. Maximum target depth range of the survey was 200 - 300 m. Nine different combinations of source-surface conditions were analysed. Seismic sources included a seismic shotgun and an accelerated weight dropper system. The HRS profile crossed different surfaces including: paved roads, gravel roads, ploughed fields, grasslands and marshlands. Seismic source performance on different surfaces was evaluated through frequency and S/N ratio analyses of seismic data, and analysis of source-generated coherent noise appearance on seismograms. Results show that both seismic sources are suitable for some of the surfaces found in the surveyed area. The accelerated weight dropper produced the best results on gravel road surface, but poor results were found on grassland and ploughed fields. The seismic shotgun produced the best results in water-saturated soil on marshlands. It performed less favourably in unsaturated soil, generating more coherent noise. Water-saturated marshland surface and gravel road surfaces were found to be the most favourable for acquisition of high-resolution seismic reflection data on the Ljubljana Moor., Jure Atanackov and Andrej Gosar., and Obsahuje bibliografii
The Lunar Laser Ranging (LLR) experiment is now in operation for about fifteen years : has this technique completely achieved its mission? It is here rewieved the technical difficulties to get long series of accurate data necessary for scientific objectives. These ones are listed with particular emphasis of what has been done and what can be improved. Some fields of interest for the future are underlined in the case when a centimetric accuracy will be reached quasi-simultaneously from several stations, well dstributed around the world. These future prospects concern particularly the terrestrial and celestial reference frames, with linkage to other modern techniques, the extension of the resonances in the Earth-Moon system, the tests of relativistic effects, the questions of lunar frictional energy dissipation and the internal structure of the Earth.