Neuroendokrinní nádory představují heterogenní skupinu nádorů s velmi odlišnými vlastnostmi. Od správné diagnózy typu nádoru se odvíjí i specifická léčba. V současné době k armamentáriu v terapii těchto nádorů patří nejen výkony chirurgické, lokální léčba jaterních metastáz a ve vybraných případech chemoterapie, ale zaznamenáváme výrazné pokroky i v cílené biologické léčbě, včetně antiproliferativního efektu somatostatinových analog, TKI a M-TOR inhibitorů. Značný pokrok učinila i léčba otevřenými zářiči navázanými na analoga somatostatinu., Neuroendocrine tumors are a heterogeneous group of tumors with very different properties. A correct diagnosis of tumor type leads to specific treatment. Current treatment options for these tumors include not only surgery, local therapy for hepatic metastases and, in selected cases, chemotherapy, but significant advances have been achieved in targeted biological therapy, including the antiproliferative effect of somatostatin analogs, TKIs and mTOR inhibitors. Major progress has also been made in therapy with unsealed sources coupled to somatostatin analogs., Eva Sedláčková, and Literatura 15
Článek uvádí přehled současných poznatků o žaludečních neuroendokrinních nádorech. Jde o heterogenní skupinu zahrnující 3 typy, které se odlišují svým biologickým chováním a léčebným přístupem. Typ 1 vzniká na podkladě chronické korporální atrofické gastritidy, je relativně málo maligní, léčba spočívá v endoskopickém odstranění drobných nádorů, u větších lézí či infiltrativních forem je nutná resekce žaludku, výjimečně gastrektomie. Typ 2 vzniká v rámci Zollinger-Ellisonova syndromu. Oba uvedené typy jsou gastrin-dependentní. Naproti tomu typ 3 je solitární nádor, vznikající bez závislosti na gastrinu, jeho maligní potenciál je značný. Nádor nutno léčit chirurgicky, u pokročilých forem je nezbytná paliativní terapie., The paper presents recent opinions on gastric neuroendocrine neoplasms. This is a heterogeneus group including three types that distinguish in their biological behaviour, and require different therapeutical approach. Type 1 arises in setting of chronic corporal atrophic gastritis, malignant potential of this type is lower, this type 1 tumour may be treated with endoscopic removal of multiple small tumour lesions. Gastric resection is indicated in larger lesions with infiltrative pattern of growth. Gastrectomy is rarely indicated. Type 2 arises as consequence of Zollinger-Ellison syndrome. Both above-mentioned type are gastrin-dependent. Type 3 is a solitary, gastrin-independent tumour with higher malignant potential. Surgery is treatment of choice, palliative therapy is indicated in advanced, generalized cases., Oldřich Louthan, and Literatura
Neuroendokrinní tumory (NET) jsou poměrně vzácné tumory charakterizované schopností tvořit a uvolňovat různé peptidové hormony a bioaktivní aminy, jejichž produkce ovlivňuje klinický obraz nemoci. V jejich diagnostice se vedle konvenčních zobrazovacích metod uplatňuje i funkční zobrazení pomocí různých radiofarmak (u nás dostupný 123I/131I-MIBG, 111In- či 99mTc-analogy somatostatinu a 18F-FDG). U pacientů s NET rezistentními k systémové terapii je indikována terapie pomocí otevřených zářičů., Neuroendocrine tumors (NET) are relatively rare tumors characterized by their ability to produce and release different peptide hormones and bioctive amines, the effect of which influenced the clinical picture of the disease. Functional imaging with different radiopharmaceuticals (in the Czech republic available I-123/I-131 MIBG, In-111 or Tc-99m labeled analogs of somatostatin and F-18 FDG) is used besides conventional imaging methods in their diagnosis., Hana Křížová, and Literatura 4
Úspěšná léčba chronické bolesti je základním cílem pro všechny kliniky a algeziology. Neuropatická bolest patří mezi dva základní druhy bolesti, která se objevuje buď samostatně, nebo bývá kombinovaná s bolestí nociceptivní. Velmi často se na léčbě neuropatické bolesti podílí více odborníků, kteří užívají farmakologické postupy společně s invazivními a chirurgickými technikami. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila třístupňový analgetický žebříček s doporučením k užití opioidů v terapii onkologické bolesti a užití silných opioidů k léčbě neuropatické bolesti je dnes plně akceptováno. Autorka článku se zmiňuje o užití základních typů analgetik. Mezi silnými opioidy je poukázáno na oxycodon. Ten je v praxi využíván pro dobrou analgetickou účinnost již v nízkém dávkovacím schématu v kombinaci s gabapentinem. Autorka poukazuje na základní druhy koanalgetik, jež hrají v léčbě neuropatické bolesti významnou roli. V závěru článku jsou krátce popsány dvě kazuistiky onkologických pacientů s řešením léčby neuropatické bolesti., The effective management of chronic pain is a fundamental goal for all clinicians and algesiologists. Neuropathic pain is one of two basic kinds of pain, which appears either separetly or in combination with nociceptic pain. Neuropathic pain is very often treated by group of specialist, who use farmatological procesess in combination with invazive and surgical technigues. The three-step analgesic ladder developed by the Health Organisation (WHO) outlines these opioids in the management of cancer pain, and the application of opioid therapy for the treatment of neuropathic pain. The author focuses on treatment of neuropathic pain, the use different opioid therapy. She emphasized the preference of using oxycodone in the treatment of neuropathic pain and points to the good analgesic efficacy when using low dosis of oxycodon and gabapentin. The author point out the basic kinds of koanalgetics, which are very important treatment in neuropatic pain. At the endauthor concludes the article with two causes of oncologic patients describing solution the treatment of neuropathic pain., Eva Hegmonová, and Literatura 12
Úvod: Semikvantitativní hodnocení akumulace 123I-MIBG u neuroblastomu umožňuje kvantifikovat odpověď na terapii a odhadnout prognózu pacienta – schopnost dosáhnout kompletní remise. V současné době jsou nejpoužívanější semikvantitativní hodnocení Curie a SIOPEN. V roce 2012 japonští autoři představili novou metodu založenou na výpočtu celkového retenčního skóre (TMRR). Tuto metodu jsme testovali na našem pracovišti. Materiál a metody: Hodnocení touto metodou jsme provedli retrospektivně u 10 našich pacientů (věk 0–7 let, 5 chlapců, 5 dívek), celkem 20 vyšetření, interval mezi opakovanými vyšetřeními 2–12 měsíců. Bylo provedeno planární snímání po 4 a 24 hodinách od aplikace, vypočítán celotělový počet impulzů z každého snímání a stanoveno celkové retenční skóre. Hodnoty jsme porovnali s metodou Curie a SIOPEN. Výsledky: U 6 pacientů z 10 jsme zaznamenali pokles TMRR v průměru o 8,11 %. U těchto pacientů byl průměrný pokles skóre u metody Curie 50,76 % a u metody SIOPEN 56,23 %. U dvou pacientů jsme zaznamenali nárůst hodnoty TMRR, tito pacienti byli s velmi malým či sporným efektem terapie, nález se prakticky nezměnil. U dalších dvou rovněž došlo ke zvýšení hodnoty TMRR, přestože hodnocení metodou Curie i SIOPEN bylo s výrazným poklesem. Závěr: Metoda výpočtu celkového retenčního skóre akumulace 123I-MIBG u neuroblastomu je pouze doplňkovou metodou, která nemůže nahradit dosavadní semikvantitativní metody., x, Igor Černý, Jiří Prášek, Helena Kašpárková, and Literatura
Uvádíme data, získaná z recentní literatury, zachycující současnou situaci kardiálních troponinů poté, kdy se postupně a rychle dostávají na trh vysoce senzitivní-hs metody, které dosahují 10-100násobného zvýšení analytické senzitivity vůči metodám současným (contemporary methods). Tyto analytické změny vedou k dramatickému nárůstu počtu kvantitativních výsledků (nad limit detekce LoD) v souborech pacientů referenčních populací. Otvírají nové pohledy na problém validity a srovnatelnosti diagnostických rozhodovacích limitů, na roli pohlaví a věku při diagnostice akutního koronárního syndromu, na jednotky měření, na časování odběrů vzorků a na možnost redukce počtu rutinně používaných kardiálních markerů., Our publication deals with data obtained from recently published literature in situation releasing the high sensitivity (hs) cTn methods on the market after their FDA clearance. These methods are 10 - 100x more analytically sensitive and lead to a large increase of quantitative results in reference population. Due to increased analytical sensitivity emerged problems with interpretation of sex and age influences on diagnostic limits, using new units, timing of sample collection, necessity of reduction used cardiac markers in routine diagnostic process., Friedecký B., Kratochvíla J., and Literatura
Úvod: Nedostatečný zbytkový objem jater po resekci (FLRV) je hlavní příčinou primární neresekability jaterních nádorů. Embolizace větve portální žíly (PVE) s aplikací hematopoietických kmenových buněk (HSC) může být způsob, jak významnou měrou zvýšit počet nemocných s dostatečným FLRV, a tím rozšířit resekabilitu primárně chirurgicky neřešitelných nádorů jater. Metodika: U dvanácti nemocných s FLRV < 30 % byla provedena PVE na straně nádoru s následnou aplikací HSC do druhostranné neembolizované větve vena portae. Výsledky: PVE s aplikací HSC proběhly bez komplikací. U všech nemocných došlo do 4 týdnů k dostatečnému nárůstu FLRV. Radikální resekce jater byla provedena u osmi nemocných s metastázami kolorektálního karcinomu. U dvou nemocných současně se zvýšením FLRV došlo i k významnému nárůstu objemu nádoru, resekce jater nebyla možná. U jednoho nemocného těžké nitrobřišní srůsty zabránily jaterní resekci. Jeden nemocný je čerstvě po aplikaci HSC. Celkové přežívání nemocných po dobu jednoho roku a tří let je 66,7 %, resp. 33,3 %. Medián přežití bez recidivy je 6 měsíců. Závěr: Kombinace PVE s aplikací HSC se jeví jako nadějná metoda pro zvýšení operability jaterních nádorů., Introduction: Insufficient future liver remnant volume (FLRV) is the main cause of liver tumors unresectability. Portal vein embolization (PVE) with application of hematopoietic stem cells (HSC) can be a matter how to increase resectability of liver tumors. Method: PVE with application of HSC were performed in 12 patients with primary unresectable liver tumors. Results: The procedures were without complications. After 4 weeks the sufficient FRLV grew. Radical liver resection was performed in 8 patients. Tumor progression was pattern in 2 patients and in one patients the sever intraabdominal adhesions were cause of inoperability. One patient is just after PVE and HSC application. Overall survival in one and three years is 66.7 %, resp. 33.3 %. Median of progression free survival is 6 months. Conclusion: Combination of PVE with application of HSC is the promised method for increasing resectability of primary unresectable liver tumors., Vladislav Třeška, Jakub Fichtl, Daniel Lysák, František Šlauf, Václav Liška, Alan Sutnar, Tomáš Skalický, Jiří Ferda, Petr Duras, Jan Brůha, Jindřich Fínek, and Literatura