Práce prezentuje prenatální diagnostiku, možnosti terapie a následnou péči u plodů a novorozenců s kongenitálním chylothoraxem na podkladě zhodnocení 14 případů na naší klinice v letech 1993 až 2012. Povšechný hydrops plodu byl popsán ve 4 případech (29 %), v 10 případech (71 %) byla provedena odlehčovací amniodrenáž a ve 3 případech (21 %) prenatální odlehčovací punkce hrudníku. Spontánně bylo porozeno 11 plodů (78 %), hrudní drenáž byla nezbytná v průměru 9 dnů po porodu. Mortalita dosáhla v souboru 29 % (4 případy). V článku popisujeme vyšetřovací algoritmy, terapeutické prenatální i postnatální postupy a je zdůrazněna nutnost mezioborové spolupráce., The work presents prenatal diagnosis, treatment and care options in fetuses and neonates with congenital chylothorax based on a detailed evaluation of 14 cases recorded in our department between years 1993 and 2012. Generalized fetal hydrops was described in 29% of cases, therapeutic amnio drainage performed in 71% and prenatal thoracentesis in 21% of cases. 78% of fetuses were delivered spontaneously; thoracic drainage was necessary nine days after birth in average. Mortality reached 29%. The following text describes diagnostic algorithms, prenatal and postnatal therapeutic options with emphasis on the need for interdisciplinary cooperation., Alena Malkovská, Zdeněk Žižka, Andrea Pašková, Václav Sebroň, Pavel Calda, and Literatura
Politika dlouhodobé péče o starší věkové skupiny chronicky nemocných a nesoběstačných osob je poměrně často ve zjednodušených modelech dávána do souvislosti s budoucími hrozbami pro veřejný sektor a veřejné finance. Navrhovaným „nezbytným“ řešením jsou pak obvykle změny v organizaci a financování dlouhodobé péče v rámci tržně orientovaných reforem, ovšem se zásadními důsledky vzniku nerovností v dostupnosti a ve zdraví, nekoordinovaným procesem poskytování služeb, v nichž dochází k výrazné asymetrii mezi příjemci a poskytovateli služeb. Předmětem práce je tržně orientovaný přístup případu věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči v ČR v roce 2011, porovnávaný s rozdílným vývojem diskurzu této oblasti v EU/EC-OECD-WHO a také od vývoje poznání/výzkumu. Cílem práce je kritická reflexe příčin tak odlišného zjednodušujícího vývoje v ČR s využitím metody diskurzivní analýzy. Článek vznikl za finanční podpory projektu „PRVOUK P17 - Vědy o společnosti, politice, médiích ve výzvách doby", Long-term care (LTC) policy for chronically ill and disabled seniors is quite often simplified in models overestimating future threats to the public sector and public finance. The proposed solution is then formulated in changes of the organization and financing of LTC as a part of market-oriented reforms, without the evaluation of major consequences in terms of inequalities in access and in health. The subject of the work is marketoriented approach of the bill on LTC in the Czech Republic in 2011, in contrast to the discourse of LTC policy options in the EU / EC-OECD-WHO and the development of knowledge / research. The aim of the work is a critical reflection of causes of such different and simplifying policy making in the Czech Republic., Petr Háva, and Literatura
The article is focused on the key problems of long-term care provided to disabled seniors above 65 years of their age and disabled children in the Czech Republic from informal carers' point of view. The research is based on 25 semi-structured interviews with informal carers. The results show a serious shortage of (social and health care) services generally as well as for informal carers alone, shortage of useful information and medical devices. In some cases, insufficient coordinative and informative role of general practitioners and paediatricians is also a problem. The informal carers also criticised poor coordination of medical and social care in the Czech Republic., Dobiášová Karolína, Kotrusová Miriam, Hošťálková Jitka, and Literatura
Cieľ: Cieľom štúdie bolo preskúmať, ako sestry vnímajú svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb (DSS) a identifikovať, či existujú významné vzťahy medzi úrovňou dôstojného prístupu k pacientom v DSS a demografickými znakmi (vek sestier, dĺžka praxe, vzdelanie a pod.). Metodika: Výskumný súbor tvorilo 106 sestier pracujúcich v domovoch sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Trnavského samosprávneho kraja. Výskum prebiehal v období december 2011 až február 2012. Na zistenie úrovne dôstojného prístupu sme využili autorizovaný dotazník: Posudzovanie etických problémov – dôstojný prístup k pacientovi. Tvorí ho 5 subškál (informovanosť pacientov; autonómia; dodržiavanie dôvernosti a ochrany informácií; princíp spravodlivosti; intimita). Štatistická analýza bola realizovaná softvérom SPSS, verzia 15.0. Výsledky: Svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb hodnotili sestry ako primeranú. Medzi vnímanou úrovňou dôstojného prístupu sestier a demografickými údajmi boli nízke korelácie. Signifikantne vyššiu úroveň dôstojného prístupu sme zistili u sestier s vyšším vzdelaním (Bc.). Najnižšiu úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb sme zaznamenali v subškále zameranej na autonómiu pacienta. Záver: Na základe poznania týchto výsledkov môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať k zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti v domovoch sociálnych služieb., Aim: The aim of the study was to examine nurses’ perception of their own level of dignified approach to patients in social care homes and to identify potential statistically significant relationships between the level of dignified approach to patients in social care homes and demographic data (nurses’ age, duration of clinical experience, education etc.). Methods: The sample consisted of 106 nurses working in social care homes run by the Trnava Region. An authorized questionnaire called Assessment of Ethical Issues – Dignified Approach to a Patient was used to determine the level of dignified approach. The questionnaire consisted of five subscales (patient awareness; autonomy; respecting confidentiality; principle of justice; intimacy). Statistical analysis was carried out using the SPSS version 15.0 software. Results: The level of dignified approach to patients in social care homes was self-assessed by nurses as adequate. There was a low correlation between the perceived level of dignified approach to patients and demographic data. Nurses with higher education (bachelor’s degree) demonstrated significantly higher levels of dignified approach. The lowest level of dignified approach was found in the subscale focused on patient autonomy. Conclusion: Based on the knowledge of these results, changes may be promoted that will contribute to increased quality of nursing care provided in social care homes., Silvia Lelkešová, Ingrid Juhásová, and Literatura 19
Tento článek se zaměřuje na dostupnost zdravotní péče pro migranty v Německu v širších souvislostech současné migrace. Rozebírá legální nárok jednotlivých kategorií migrantů na zdravotní péči: migrantů s legálním pobytovým statusem, žadatelů o asyl a iregulérních migrantů. Zvláštní pozornost je věnována přístupu dětí ke zdravotní péči. Článek rovněž předkládá vybrané příklady dobré praxe ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče a k začleňování migrantů do mainstreamového zdravotnického systému v Německu. - mecku, The article is focused on healthcare availability for migrants in Germany regarding broad context of current migration. A legal claim for healthcare of particular categories of migrants (e.g. migrants with residency status, asylum applicants and irregular migrants) is debated. A special attention is granted to healthcare availability for children. The article shows some examples of good practice in healthcare availability improvements and migrants ́ integration into mainstream health system in Germany., Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová, Nikola Šimandlová, Petr Háva, and Literatura