Článek v širším historickém kontextu pojednává o dlouhodobě připravované reformě zdravotnictví v Nizozemsku, která byla završena v roce 2006. Analyzuje příčiny, které k reformě vedly a seznamuje s reformní strategií a jejím postupem. S odstupem několika let mapuje dopady reformy na dostupnost zdravotní péče, chování poskytovatelů i zdravotních pojišťoven a na pacienty. Nastiňuje ekonomické důsledky reformy a některé etické souvislosti., The article is focused on the long-planned health care reform in the Netherlands completed in 2006 in a broader historical context. The aim of the text is: firstly, to analyse the causes of the reform and secondly, to discuss reform strategy as well as its progress. After several years since reforms implementation there are mapping their impact on the access to health care and behaviour of health providers, insurance companies and patients. The article outlines the economic consequences of the reform and some ethical issues., Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová, and Literatura
Cíl: Studie se zaměřuje na deskripci současného stavu poznání o resilienci rodičů sluchově postižených dětí. Metody: V rámci výzkumného přístupu EBN (Evidence Based Nursing) byl za výzkumnou metodu zvolen systematický přehled (systematic review). Byly sledovány tyto proměnné: místo výzkumu, metoda výzkumu, velikost vzorku, složení vzorku, cíl výzkumu, sledované proměnné, navrhované intervence, ošetřovatelské diagnózy NANDA-International. Výsledky: Z celkového počtu 280 nalezených studií bylo na základě vyřazovacích kritérií vybráno 26 studií kvantitativního charakteru. Bylo zjištěno, že žádná ze studií přímo s konceptem resilience nepracuje ani ve svých deklarovaných cílech ani v rámci zkoumaných proměnných. Závěry: Zdroje resilience bude možno odhalit pouze na základě kvalitativní sekundární analýzy obsahů studovaných textů., Aim: The objective of the research is to identify the state of knowledge about the resilience of parents of hearingimpaired children in relevant researches published up-to-day. Methods: The basic framework of the presented research is evidence-based nursing. The chosen technique is a systematic review. The following variables were monitored: location of the research, the research method, sample size, sample design, the objective of the research, variables, proposed interventions, NANDA-Int. nursing diagnosis. Results: The core sample consisted of 280 articles. On the basis of elimination criteria, most of them were rejected. Twenty six articles with quantitative methods fulfi lled the set criteria and were analysed. It was found that none of the studies works directly with the concept of resilience, neither in its declared objectives nor in the variables. Conclusion: The resources of resilience will be possible to detect on the basis of qualitative secondary analysis of the contents of the studied texts., Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, and Literatura 35
Management kvality nabývá stále většího významu, stává se součástí koordinovaných aktivit zdravotnické péče a také vědecko-výzkumným tématem s cílem vymezovat dobrou praxi a přenášet ji dále. Cíl: Cílem výzkumu bylo zmapovat situaci v oblasti řízení kvality perioperační péče a ověřit, zda je rozdíl v úrovni dosahované kvality mezi akreditovanou a neakreditovanou nemocnicí a které atributy kvalitu péče ovlivňují. Metodika: Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní části a zahrnoval několik metod sběru dat. Pro vymezení úlohy manažerské funkce, byla zvolena metoda „stínování“ vedoucí sestry centrálních operačních sálů. Pro získání informací o řízení kvality byly zrealizovány tři polo-strukturované rozhovory s odbornicemi na toto téma. Na základě rozhovorů byla sestavena SWOT analýza, z jejichž výsledků byl vytvořen nestandardizovaný dotazník pro kvantitativní ověření identifikovaných bodů. Výsledky: Mezi dva nejdůležitější atributy, které nastavují úroveň kvality péče operačních sálů, a které mají souvislost s existencí akreditace, patří provádění vnějších auditů a sledování indikátorů kvality. V druhé studii se potvrdila pracovní hypotéza, že vyšší úrovně kvality dosáhly akreditované nemocnice. Závěr: Existence certifikátu akreditace má vliv na kvalitu operačních sálů, a nejdůležitějšími atributy jsou nastavení a sledování indikátorů kvality a provádění vnějších auditů., Quality Management is gaining an increasing importance, it is becoming a part of coordinated activities in medical care and also a scientific research topic in order to identify good practice and transfer it further. Aim: The aim of the research was to map the situation in the field of quality management of perioperative care and verify whether there is a difference in the level of quality achieved between accredited and non-accredited hospitals and which attributes affect the quality of care. Methods: The research consisted of qualitative and quantitative sections and included several data collection methods. The method of “shadowing” of head nurse central operating rooms was selected for the definition of the role of manager position. To get information about quality management there have been implemented three semi-structured interviews with the specialists on this topic. Based on the interviews the SWOT analysis was prepared and the results were used to make a non-standard questionnaire for the quantitative verification of the identified points. Results: Carrying out external audits and monitoring of quality indicators are the two most important attributes that set the level of quality of care in operating rooms and that are associated with the existence of accreditation. In the second study the working hypothesis was confirmed, which means that accredited hospitals achieved higher levels of quality. Conclusion: The existence of the title of accreditation affects the quality of operating rooms, and the most important attributes are setting and monitoring of quality indicators and carrying out external audits., Petra Pavlová, Jana Holá, and Literatura
Práce se zabývá řízením péče o nemocné celiakií. Jedná se o modelový případ řízení péče o chronicky nemocné. Analytickým rámcem práce je víceúrovňový inovativní model péče o chronicky nemocné. Klíčová je interakce mezi zdravotnickým týmem, který reprezentuje systém zdravotní péče, mezi komunitními partnery a mezi pacienty a jejich rodinami. V případu celiakie je pak nutno zahrnout také roli zástupců trhu s bezlepkovými potravinami. Interakce těchto aktérů se odehrává v širším politickém kontextu, jehož stav tuto interakci zásadním způsobem ovlivňuje a odráží se tak v konečných výsledcích stavu pacientů a kvalitě jejich života. Pomocí nástroje hodnocení kvality života pod - míněné zdravím SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace a že příčiny tohoto problému je nutno hledat a systematicky odstraňovat na všech úrovních systému péče o chronicky nemocné. Zjištění tak potvrzují teoretický předpoklad, že péče o chronicky nemocné je stále značně podceňována a neodpovídá specifickým potřebám chronicky nemocných pacientů, což se odráží právě na celkové kvalitě života., This work deals with coeliac disease management. The analytical framework of this work is the multilevel Innovative Care for Chronic Conditions Framework. Crucial is the interaction between health care team that represents health care system, community partners and patients with their families. In the case of coeliac disease it is necessary to include also the role of representatives of market with gluten free products. The interaction of these participants takes place in wider political context, whose state influences this interaction fundamentally and reflects so in final results state of patients and quality of their live. Using the evaluation of the quality of life tool SF-36, it has been ascertained, that the quality of life of coealiac patients is lower in comparison with European standard of healthy population and that the causes of the problem have to be searched and systematically removed at all levels of the system of chronic health care. The findings validate the theoretic presumption, that the chronic health care is still considerably underestimated and that it does not reply to the needs of chronic ill patients, which reflects just on general quality of life., Kristýna Přibylová, and Literatura
Přehled současného využití robotického systému ve světě. Tříleté zkušenosti s 42 robotickými operacemi provedenými od roku 2008 do roku 2011 na gynekologickém oddělení v Ústí nad Labem. Operace provedené převážně pro karcinomy cervixu a endometria; 29 operací s lymfadenektomií., The article gives a survey of the utilisation of robotic surgery in the world. It presents three years of experience from 42 robotic operations performed from 2008 until 2011 in the Department of Gynaecology-Obstetrics at Masaryk Hospital in Usti nad Labem. The procedures were performed mostly following a diagnosis of endometrial and cervical cancer; 29 of the 42 operations were instances of lymfadenectomy., Ivo Blšťák, Marcel Vančo, and Literatura 8
Úvod: Autoři prezentují svoje zkušenosti s roboticky asistovanou resekcí ledviny pro tumor (Robot- -assisted partial nephrectomy, RAPN). Materiál: Od června 2010 do června 2015 jsme na našem pracovišti provedli 85 RAPN. Zkušenosti s minimálně invazivní resekcí ledviny získáváme od r. 2005, kdy jsme začali provádět laparoskopické resekce, kterých jsme do dneška provedli přes 120. Počet indikovaných pacientů roste s tím, jak narůstá počet k resekci vhodných nádorů a jak se také zvyšuje zkušenost chirurgického týmu, což nám umožňuje ošetřit i méně příznivě lokalizované tumory. Popis metody: Využíváme robotický systém II. generace DaVinci® S™. Používáme standardně transperitoneální přístup za použití 4–5 trokarů, kdy u pacienta ležícího na boku nejprve vypreparujeme vstup pro 12mm kamerový trokar (tzv. open access). Pro robotický systém používáme dva pracovní nástroje (2x8 mm trokar), jeden 12mm asistenční trokar a dle potřeby i druhý asistenční trokar 5mm. Kapnoperitoneum používáme s tlakem 12 mmHg. Otevřeme zadní peritoneum, mobilizujeme colon a otevřeme Gerotovu fascii. V nutném rozsahu obnažíme ledvinu k ozřejmění tumoru, ten si vždy verifikujeme pomocí ultrazvukové endoskopické sondy. Pomocí ultrazvuku najdeme okraje tumoru a tyto si označíme elektrokoagulací. Dle nálezu si vypreparujeme hilus ledviny, kde si zajistíme renální arterii hadičkou a buldokem ji klampujeme. Lze uvažovat i o selektivním klampování větve vedoucí k tumoru, což neprovádíme standardně. Při men- ším vhodně uloženém tumoru arterii neklampujeme vůbec (zero ischemia). Vlastní odstranění tumoru se provádí kombinací ostré a tupé preparace s dostatečným lemem zdravé tkáně. Ostrá resekce se provádí nůžkami bez použití elektrokoagulace, abychom dobře viděli resekovanou plochu a nezasáhli do tumoru. Resekovanou plochu poté vždy ošetříme argonovou koagulací a uzavíráme ji ve dvou vrstvách. Nejprve používáme vstřebatelný Safil 3/0 s uzlíkem a klipem na konci, který vedeme z vnějšku na spodinu resekované plochy, tuto několikrát prošijeme a poté opět steh vyvedeme vně a pomocí klipu dotáhneme. Druhý vstřebatelný steh šijeme matracově za použití hem-o-lok™ klipů (metoda sliding clips), pomocí kterých resekovanou plochu uzavřeme. Dle potřeby použijeme hemostatické prostředky, jako např. celulózu. Ideálně uzavřeme i Gerotovu fascii. Na závěr vytáhneme tumor se sáčkem a zavedeme Redonův drén. Mo- čový katétr je ponechán do druhého dne. Během výkonu je používaná zvyklá anestezie a pooperační analgezie. Výsledky: Průměrná délka výkonu (console time) byla 59 min (45–120 min), délka ischemie 12 min, ve 30 případech byla vzhledem k malé velikosti a příznivé lokalizaci nádoru provedena resekce bez ischemie. Průměrné krevní ztráty byly 120 ml (20–300 ml). V této sestavě se nevyskytly žádné komplikace vyžadující krevní převody, konverze nebo operační revize. Histologicky se jednalo o 82 světlobuněčných renálních karcinomů, ve třech případech byl popsán onkocytom. Velikost tumoru byla průměrně 3,9 cm (1,5–10 cm). Ve všech případech byly popsány negativní chirurgické okraje a i přes krátké sledování nedošlo k recidivě onemocnění. Závěr: Roboticky asistovaná resekce ledviny významně zlepšuje přehled i operační možnosti malých nádorových lézí ledvin. S použitím moderních prostředků (sliding clips) dochází k redukci doby ischemie i k redukci komplikací., Introduction: In this video we present our experience with robot-assisted partial nephrectomy (RAPN). Material: Between June 2010 and June 2015, we performed 85 RAPNs. Our first experience with minimally invasive partial nephrectomy dates back to 2005, when we did our first laparoscopic resection (since that time more than 120 laparoscopic partials were done). The number of patients treated is still growing due to the increasing number of small renal masses detected and our increasing experience with more advanced tumours (size and location). We are now able to resect even some unpleasantly located kidney tumours. Our technique: Partial nephrectomies were done using 2nd generation DaVinci® S™ system. We are performing transperitoneal approach with 4–5 ports and standard patient positioning (flank position, slightly bent). We start with open access for the 12mm camera port. Then we use two 8mm ports for the robotic arms and 12mm and sometimes another 5mm port for the assistant. The abdomen is insufflated with CO2 to 12 mmHg. We mobilise the colon, open Gerota fascia and remove the perirenal fat to expose the tumour. The tumour margins are identified using ultrasound. They are then scored circumferentially by electro cautery. Then we prepare the renal hilum. A vessel loop is put around the renal artery, which is then clamped using a bull dock. We do not usually do selective clamping. But in selected cases (small tumour, favourable location) we resect the kidney without clamping the artery (zero ischemia). Dissection of the tumour is done using blunt and sharp technique. Electro cautery is not used, for it would impair the visual control. The tumour is placed in an endobag. We then use plasma argon coagulation for the resected margin. The resected kidney is closed in two layers. We start with braided absorbable Safil 3–0 suture with a knot and clip at one end. This suture goes from outside in, several turns are done to close the major vessels or calices, then it goes out so another clip can be placed at the end and the suture tightened. The second suture is done using sliding clips technique. Haemostatic agents are used if necessary. We also try to close the Gerota fascia. At the end we always place a Redon drain. Urinary catheter is removed on the first post-operative day. Surgery is performed under standard general anaesthesia with commonly used postoperative analgesics. Results: Mean console time was 59 min (45–120 min), warm ischemia time was 12 min, in 30 cases there was zero ischemia time. This could be done due to small size and favourable location of the tumour. Mean blood loss was 120 ml (20–300 ml). There were no conversions to open surgery and there were no major complications requiring surgery (Clavien IIIb). In 2 cases we had to insert DJ stent due to urinoma (Clavien IIIa). RCC was found in 82 cases and in 3 cases oncocytoma. The mean size of the tumour was 3.9 cm (1.5–10 cm). The surgical margins were negative in all cases, and so far there has been no relapse of tumour. Conclusion: RAPN showed very good results, enhanced the visual control and manoeuvrability, thus extending the number of tumours that can be managed using minimally invasive technique. Using the novel techniques (sliding clips) both warm time ischemia and complication rates can be reduced., Vladimír Študent ml., Igor Hartmann, Aleš Vidlář, Michal Grepl, Vladimír Študent, and Literatura
Příspěvek nabízí pohled na tradiční pojem „psychosomatických rodin“ z hlediska jeho současné platnosti a užitečnosti. Poukazuje na výzkumné a klinické zkušenosti s častějším výskytem psychosomatických onemocnění u rodin s určitými poruchovými vlastnostmi struktury a interakce, v nichž tělesný projev nemoci plní účelnou, krátkodobě takovou rodinu ochraňující, dlouhodobě ji v její porušenosti ustalující a vývojově ji poškozující úlohu. Výsledkem má být připomenutí si vlastností takto rizikovějších rodin s výhledem na diagnostické rozpoznávání a porozumění funkci takového psychosomatického dění a zacílení terapeutické pomoci ke zdravějším způsobům zvládání rodinného stresu, než poskytuje takto probíhající patogenní „vyrovnávání účtů“ vzájemných potřeb v rodinném soužití., The paper presents a review of the traditional concept of „psychosomatic families“ from the viewpoint of its present validity and usefulness. It refers to research and clinical pieces of experience with more frequent occurrence of psychosomatic diseases in families that exhibit certain dysfunctional traits of structure and interaction, in which the somatic symptom fulfils an effective function in momentarily protecting the family from breakdown, however, in the long run, solidifying its ongoing malfunction and developmental impairment. The aim of the study is to remind of the typical characteristics of the families with such risks, with a view to diagnostic identification as well as understanding the function of such psychosomatic development, and leveling the therapeutic help to establishing more healthy ways of coping with family stress, than the ongoing pathogenic “squaring up“ of mutual needs in family cohabitation makes possible., Balcar K., and Literatura