Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jaký je výskyt obezity u dětí ve školním věku a zmapovat faktory, které se na vzniku obezity u dětí podílí. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 228 ţáků 4. a 9. tříd navštěvujících základní školy v městě Ostrava. Průzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníkového šetření a měření antropometrických parametrů dětí. Dotazník byl zaměřen na stravovací zvyklosti dětí a fyzickou aktivitu. Měřením se zjišťovaly parametry dětí: tělesná hmotnost, tělesná výška, obvod pasu a paţe. Poté probíhalo měření koţních řas. Šetření probíhalo v období od listopadu 2011 do dubna 2012. Výsledky: Na základě hodnot BMI bylo zjištěno, ţe se obezita vyskytuje z celkového počtu 228 dětí u 12,28 % dětí školního věku a 9,21 % dětí má nadměrnou hmotnost. Z celkového zkoumaného vzorku dětí bylo zjištěno, ţe je 16,67 % obézních chlapců a 8,33 % obézních dívek. Nadměrnou hmotnost má 12,04 % chlapců a 6,67 % dívek. Vyšší procento obézních dětí bylo zastoupeno u dětí 4. tříd. Z průzkumu vyplynulo, ţe v průměru mají vyšší zastoupení tělesného tuku ve všech věkových kategoriích dívky neţ chlapci. Šetřením bylo zjištěno, ţe děti mají nedostatek pohybové aktivity. Nejčastější činností dětí ve volném čase je sledování televize a počítačové hry. Závěr: Prevalence obezity se zvyšuje nejen u dospělých, ale stále častěji u dětské populace. Obezita se stává celosvětovým problémem, který přináší do ţivota dětí mnoho problémů nejen po stránce fyzické, ale také psychické. Dětský věk je důleţitým obdobím pro včasné zahájení boje proti obezitě. Prevence zaujímá nejdůleţitější místo v předcházení obezity u dětí a problémům, které jim přináší., Aim: To determine the prevalence of obesity among school children and to map the factors contributing to the development of childhood obesity. Methods: The research sample consisted of 228 grade 4 and 9 pupils from primary schools in the city of Ostrava, Czech Republic. The survey was conducted using a questionnaire and anthropometric measurements. The questionnaire was concerned with children’s eating habits and physical activity. The following parameters were measured: body weight, body height, waist and arm circumference. Skinfold thickness was also assessed. The study was carried out between November 2011 and April 2012. Results: Based on BMI values, obesity was found in 12.28% of the 228 school children. A total of 9.21% of children were overweight. In the sample, there were 16.67% of obese boys and 8.33% of obese girls. Moreover, 12.04% of boys and 6.67% of girls suffered from overweight. The percentage of obese children was higher in the grade 4 group. The survey showed that, on average, girls had a higher proportion of body fat than boys in all age categories. The research also revealed a lack of physical activity in school children. The most frequent leisure activities were watching TV or playing computer games. Conclusion: The prevalence of obesity is increasing not only in the adult population but also in children. Obesity is becoming a global issue that causes many problems in the life of children, both physical and mental. Childhood is the right time to start a fight against obesity. Prevention plays the most important role in preventing childhood obesity and the associated problems., and Gabriela Gongolová, Vladislava Zavadilová
V tomto textu bude představena právní úprava obsažená v § 630h německého občanského zákoníku (BGB), upravující tzv. ulehčení dokazování v medicínskoprávních sporech. Ustanovení § 630h BGB, které bylo přijato v rámci novelizace BGB prostřednictvím zákona o právech pacientů (Patientenrechtegesetz) ze dne 26.2.2013, v zásadě navazuje na bohatou rozhodovací praxi německých soudů a konsoliduje ji., This paper introduces the legal provision regarding the so called simplification of burden of proof in medico-legal disputes according to S. 630h of German Civil Code (BGB). The legal provision concerned was enacted via novelisation of the BGB by the Act on Patients´ Rights (Patientenrechtegesetz) of 26th of February 2013. It both follows in principle and consolides the fairly established rules on burden of proof laid down by German courts., and Bernd Rüdiger Kern
Cieľ: Cieľom práce bolo validovať definujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín vybraným súborom slovenských sestier – expertov, teda zistiť, ktoré definujúce charakteristiky sú sestrami povaţované za hlavné a ktoré za vedľajšie. Metodika: Na hodnotenie definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín bol zvolený Fehringov model validity diagnostického obsahu (DCV model). Definujúce charakteristiky hodnotili sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Súbor tvorilo 116 slovenských sestier – expertov. Definujúce charakteristiky boli sestrami hodnotené na Likertovej škále od 1 do 5 (1 – ţiadna významnosť, 2 – malá významnosť, 3 – stredná významnosť, 4 – veľká významnosť, 5 – najväčšia významnosť). Zber údajov prebiehal v období máj aţ október 2010. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky bolo súborom slovenských sestier – expertov zo 17 charakteristík označených 6 charakteristík: zníţený turgor koţe, zníţená diuréza, suché sliznice, zníţené napätie jazyka, zníţená venózna náplň, zníţený krvný tlak. Za vedľajšie definujúce charakteristiky boli označené nasledujúce charakteristiky: zvýšená merná hmotnosť moču, suchá pokoţka, zvýšený hematokrit, slabosť, smäd, oslabený pulz, zníţený objem pulzu (nitkovitý pulz), zvýšená pulzová frekvencia, zmeny v psychickom stave, zvýšená telesná teplota. Charakteristika „náhla strata hmotnosti (s výnimkou tretieho priestoru)“ dosiahla váţené skóre menej ako 0,5. Záver: Súbor slovenských sestier za významné znaky pre určenie ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín povaţuje 6 znakov., Aim: The aim of this study is to validate the defining characteristics of a nursing diagnosis of Deficient Fluid Volume by considering a selected sample of Slovak nurse – experts. In other words, to ascertain which defining characteristics are rated by these nurses as major or minor. Methods: Fehring’s Diagnostic Content Validation model (DCV model) was used for validation of this nursing diagnosis. Slovak nurses who met the modified criteria (4 points) recommended by Fehring comprised the sample of experts - a total of 116 Slovak nurses – experts. Defining characteristics were rated by the nurses using Likert’s 5-point scale (1 – not at all characteristic, 2 – very little characteristic, 3 – somewhat characteristic, 4 – considerably characteristic, 5 – very characteristic). Data collection occurred between May and October 2010. Results: Out of 17 defining characteristics of a nursing diagnosis of Deficient Fluid Volume, the Slovak nurses’ sample classified six cues as major: decreased skin turgor, decreased urine output, dry mucous membranes, decreased tongue turgor, decreased venous filling, and decreased blood pressure. The following cues were classified as minor defining characteristics: increased urine concentration, dry skin, elevated hematocrit, weakness, thirst, decreased pulse volume and pressure, increased pulse rate, changes in mental status, increased body temperature. The weighted score of the defining characteristic „sudden weight loss (except in the third space) was less than 0.5. Conclusion: The Slovak nurses’ sample studied considered six characteristics as important in justifying the nursing diagnosis Deficient Fluid Volume., Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková, and Literatura 29
Participation of Human Subjects in a Clinical Trial is the fundamental part of Medical Research. Human Subject's participation depends on the willingness of the potential Subjects to volunteer in such a Clinical Trial. The Subject's motivations for the Clinical Trial participation diverse based on the different motivational factors. Patient's deciding whether to participate in a Clinical trial or not is influenced mainly by the current Patient’s health status and the possibility of the available standard therapy in the treatment of a serious or a life-threatening illness. The important role in the Patient decision process takes the close relationship Physician-Patient. There is no consensus among Scientists whether the Patient’s expected therapeutic benefit using the new medicinal product is the most motivational factor for the Clinical trial participation or not. Some of the latter research has concluded that some Patients frequently overestimate the chance of benefit from particular treatment. However the Patient's expectations of the potential therapeutic benefit do not depend on the Patient's correct understandings of the Clinical Trial purpose. The Patient’s willingness to contribute to the progress of medicine and desire to help other Patients is secondary consideration for the Clinical Trial participation which is reported in the medical journals. Especially Patients suffering from a life-threatening illness report altruistic reasons however this will not exclude them to expect the potential personal benefit as well. The indirect costs reimbursement to Patients during the Clinical Trial participation might motivate many potential participants for the Clinical Trial participation. This article sought to present the most frequent Subject's Expected Benefit from the Clinical Trial participation in the context of the Patient being engaged in Medical Research. Gaining a deeper understanding of this topic might be benefited for both Researchers and Physicians., Olga Norková, and Literatura 18
The study deals with expectations of patients - future consumers of health care services provided in hospitals. Authors of this study propose about how the fulfilled or unfilled expectations can influence the patient’s satisfaction with provided health care. There is also suggested to what categories those expectations most often belong and to what extent is possible in common conditions of Czech hospitals the patient’s expectations comply, Kalábová L., Křečková Tůmová N., Zlámal J., and Literatura
Tato studie se vrací k nedávné kontroverzi ohledně obrany infanticidy, kterou v tomto časopise publikoval Miroslav Mitlőhner. V prvním oddíle upozorňuji na slabiny Mitlőhnerova článku. Ve druhém a třetím oddíle se obracím k nejpromyšlenější současné obhajobě infanticidy, totiž k argumentu australského bioetika Petera Singera. Druhý oddíl shrnuje Singerův popis současné lékařské praxe, která podle jeho názoru již opustila tradiční etiku rovné hodnoty lidských životů. Již tento vývoj sám o sobě motivuje etický revizionismus. Avšak jakoukoli revizi je třeba explicitně zdůvodnit. To je úkolem Singerova tzv. argumentu nahrazením (Replacement Argument), který je zkoumán ve třetím oddíle studie. Podle mého názoru toto čistě neosobní zdůvodnění infanticidy selhává. Ve čtvrtém oddíle tudíž takové zdůvodnění odmítám ve prospěch Dworkinovy distinkce mezi zkušenostními zájmy, jež mohou mít již novorozenci, a kritickými zájmy, jež se objevují až v pozdějším věku. Z toho dovozuji, že apelem k vlastním zájmům novorozence (např. abychom ulevili jeho utrpení) lze někdy zdůvodnit neonatální eutanazii. Nelze to ale učinit čistě neosobně. Jedinou výjimkou jsou ti novorozenci, kterým chybí schopnost pro jakoukoli kognitivní činnost, a kteří tak postrádají i zkušenostní zájmy. Je otevřenou otázkou, zda se jejich "život" vlastně liší od smrti, a zda bychom jejich usmrcením provedli infanticidu., The paper revisits the recent controversy over Dr. Mitlőhner’s defense of infanticide, published in this journal. In section 1, I point out the weaknesses of Mitlőhner’s paper. In sections 2 and 3 I turn to the most sophisticated defense of infanticide on offer today, that of Peter Singer’s. Section 2 sums up Singer’s description of the medical practice as already having abandoned the traditional ethic of equal value of all human lives, which motivates ethical revisionism. However, an explicit justification of a revision is necessary. This is the job of Singer’s Replacement Argument, examined in section 3. I argue that this justification of infanticide in completely impersonal terms fails. In section 4, I reject it in favor of Ronald Dworkin’s distinction between experiential interests, possessed by infants, and critical interests that develop later. Hence, neonatal euthanasia can sometimes be justified in terms of a newborn‘s own interests (presumably, to relieve its suffering), not in impersonal terms. The only exception is those infants that lack any capacity for cognitive activity whatsoever, and who thus lack even experiential interests. It is an open question whether their “life” differs from death, and whether by killing them we perform infanticide., Tomáš Hříbek, and Literatura
Hlavní stanovisko práce: Nově odvozená chemorezistentní buněčná linie karcinomu močového měchýře jako experimentální model pro studium mechanizmů mnohočetné terapeutické rezistence pokročilých nádorů močového měchýře. Cíl: Cílem práce bylo odvodit a charakterizovat novou progresivní chemorezistentní buněčnou linii uroteliálního karcinomu. Materiál a metody: Mateřská buněčná linie uroteliálního karcinomu BC44 byla odvozena z papilárně diferencované části pokročilého karcinomu močového měchýře (pT4 G3) a z ní ustanovená dceřiná linie BC44DoxoR byla získána selekcí rezistentních klonů po aplikaci zvyšujících se koncentrací doxorubicinu. Mikroskopická analýza chemorezistentního fenotypu byla fotograficky dokumentována po aplikaci jednotlivých cytostatik (doxorubicin, metotrexát, vinblastin, cisplatina a gemcitabin). Pro stanovení viability buněk v prostředí různých koncentrací cytostatik byl použit test funkce mitochondriálních dehydrogenáz. Ke kvantitativnímu vyhodnocení mitochondriální funkce byla využita metoda absorpční spektrofotometrie a výsledné naměřené hodnoty absorbancí byly zhodnoceny pomocí neparametrického Mann- -Whitney U testu pro hladinu významnosti α = 0,05. Výsledky: Podařilo se nám odvodit z mateřské buněčné linie karcinomu močového měchýře BC44 dceřinou buněčnou linii BC44DoxoR, která vykazuje mnohočetnou lékovou rezistenci vůči všem cytostatikům používaným ve standardní systémové chemoterapii uroteliálního karcinomu (doxorubicin, metotrexát, vinblastin, cisplatina a gemcitabin). Závěr: Nově ustanovená chemorezistentní nádorová buněčná linie BC44DoxoR představuje cenný modelový systém, jehož další molekulární analýza může přinést důležité nové poznatky pro pochopení terapeutické rezistence pokročilých nádorů močového měchýře, Major statement: New chemoresistant urothelial bladder cancer cell line as an experimental model for studying the mechanisms of multidrug resistance in advanced bladder cancer. Aim: The aim of the study was to establish and characterize a new multidrug resistant urothelial cancer cell line. Materials and methods: The parental cancer cell line BC44 was previously established from the large exophytic and better differentiated papillary part of a progressive tumor (pT4 G3) of a female patient. The daughter cell line BC44DoxoR has been derived by prolonged culture in increasing doxorubicin concentrations. Morphological response of parental and daughter cells after application of the individual drugs (doxorubicin, methotrexate, vinblastine, cisplatin, and gemcitabine) has been followed by phase-contrast microscopy. Cell viability has been determined using mitochondrial dehydrogenases assay and quantified by absorption spectrophotometry. Man-Whitney U Test (significance level α = 0.05) has been applied for statistical evaluation. Results: The derivative cell line BC44DoxoR exhibited chemoresistance to all cytostatics tested. To the best of our knowledge, this is the first report of such a multidrug resistant urothelial carcinoma cell line. Conclusion: The new multidrug resistant urothelial bladder cancer cell line could provide important new insights into understanding the therapeutic resistance of advanced bladder cancer., Michaela Kripnerová, Pavel Dvořák, Martin Pešta, Jitka Kuncová, Tomáš Vlas, Martin Leba, Luboš Holubec, Jiří Hatina, and Literatura